Lesní rituál

Výborná první třetina nastaví laťku hodně vysoko – perfektně nasnímaný chladný les, sympaticky sžitá parta postav a také třeba existence i jiného tématu než obvyklého „všichni tu umřeme!“. I proto je druhá třetina trochu zklamáním. Postavy své chování hodně uzpůsobují scénáři, který nás potřebuju zatáhnout hloubš a hloubš do lesa, zmíněné téma se vytahuje na povrch rychle, a tím pádem uměle a chvíli to skoro vypadá, že tvůrci nevědí, co s navařeným koktejlem s výtažky z Blair Witch, Predátora a Wicker Mana. Na rozdíl od většiny ostatních komentujících jsem uvítal závěr, který se konečně nějakému stylu, navíc dosti nečekanému s ohledem k předchozímu směřování filmu, upsal a držel se jej. (07.02.2018)

Americkému režisérovi v britských službách Davidovi Brucknerovi sa v jeho prvom samostatnom celovečernom horore podarilo ma po väčšinu času udržať v správnom napätí a zároveň nevedomosti toho, o čo v príbehu vlastne kráča. Finále patriace skôr kamsi do fantasy žánru síce nebolo úplne podľa môjho gusta, napriek tomu však Rituál radím k tomu najzaujímavejšiemu, čo rok 2017 v rámci hororového žánru priniesol. (14.02.2018)

Angláni umí i líp. Nepřišel jsem tomu na chuť. Film bojoval s trapnou realizací. Nakonec zvítězila. Bohužel(va). Řeč je o celém závěrečném úseku, v němž se zjevila lesní/mechová/kapradinová příšera, prostě naběhl na scénu Jan Roháč z Dubé. A bylo hotovo. Pokrčil jsem nos a atmosférické kouzlo bylo náhle pryč. Nehledě na to, že film mně připomínal Blair Witch, nedávnou Čarodějnici i Predátora. To tolik nevadilo, jen nutno dodat, že ty tři jmenované filmy vládly sevřenějším napětím, tenhle ho měl taky, jenže v něm polevil. Prostě do příšery to bylo jen mile přitroublé. S výskytem příšery už jen vyložená píčovina k smíchu. Vraždy žádná sláva, rituál bída, film je podle něj pojmenován, ze samotného Rituálu jsem si nezapamatoval vůbec nic. Dost sralo i neustále opakující se trauma hlavního maníka ze čtveřice kamarádů. Pořád se mu, v různých děsu-halucinogenně-paranoidních- verzích, vracela scéna přepadení obchodu, kde byl brutálně (nejlepší gore scéna z celého filmu) zabit jeho kámoš. Les je les. Vždycky zafunguje. A fungovalo to příjemně. Ohraně, ovšem obstojně. Příšeru si mohli nechat od cesty. Herci adekvátně hnusní. Otevřený konec nepotěšil. David Bruckner možná vylekal sebe, mě nikoliv. A po Soutboundu citelně vyměkl. 5/10 (14.02.2018)

Po většinu času parádní hororový počin, který potěší nejen neotřelým prostředím, jež ve své kráse skrývá i určité tajemno dávných mytologických časů, ale také budováním napětí a žádnými lacinými "lekačkami". Tvůrcům se podařilo vystavět působivou atmosféru a nebýt spíše plytkého závěru, kdy se odhalí ono hlavní zlo v celé své "kráse", dal bych i plný počet. Ještě při zajetí hlavních postav a slyšení rituálu zpovzdálí, měl film patřičnou děsivou sílu a vše nahrávalo pro celkově plnější dojem. Někdy člověka nejvíce děsí to, co není vidět a je tedy škoda, že se toho autoři snímku nedrželi. (11.03.2018)

V rámci užšího hororového zaměření ctím rčení, že kdo se bojí, musí do lesa a jelikož kreativitu tvůrců napadl v posledních letech kůrovec, vkládal jsem do pozitivně přijímaného Rituálu nemalé naděje. Teď už vím, že byly marné.. Když se Bruckner ještě drží ověřené poučky, že neznámé podněcuje fantazii, má to vcelku obstojnou atmosféru připomínající Yautja leče a rejdění blairských ježibab, ovšem jakmile se bleskům fotoaparátů ukážou rumunští slámotvůrci a důsledek vášnivé noci Lokiho se sobí laní, je to pryč. Přidám-li si hereckou topornost turistického kvarteta a bezvýznamný závěr, který více nevytěžil ze snových vizí, pak nadšené výkřiky o první letošní hororové pecce dostávají pachuť unáhlenosti. Ti čtyři měli jet raději do Belgie na ležák.. (15.02.2018)