Circle: Uzavřený kruh

Po povrchu klouzající film nenadchne kromě námětu ničím. Kdyby Eggers našel více odvahy a pustil se do boje proti zneužívání moderních technologií s větším elánem, mohlo se jednat i o burcující snímek. Takto si Hanks pouze vyzkoušel jakousi parafrázi Jobse. Zda tvůrci skutečně mířili i na ideál amerického snu, jenž se jim díky hlavní hrdince podařilo řádně dehonestovat, není úplně jisté. (13.08.2020)

Po konci této neskutečně nudy, která měla perfektní námět a ten nechala rozplynout jak páru nad hrncem v záplavě uboze sterilního scénáře bez sebemenší gradace a napětí, tristních hereckých výkonů ve vedlejších rolích (redneck Mencer mě bude strašit ještě ve snech) a brutálně naivního podání snažícího se hrát na emoce (Blil v poslední životní roli, představující sentimentálního rozklepaného tatínka, který se posrává a na erekci potřebuje vakuovou pumpičku - to aby bylo názorně vidět, že když ho u toho pozoruje celý svět online skrze kamery, je to vážně nemístné), jsem do ruky vzal svůj hloupý telefon a zkontroloval hodiny, o kolik času života mě sledování této nudy připravilo. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně na tom posraným telefonu permanentně přihlášený u googlu, aby vůbec byl použitelný k něčemu lepšímu než jako zarážka na dveře, když má v sobě Android. Na tom posraným účtu jsem přihlášený i na tabletu, protože má Android taky, a jsem na něm neochotně přihlášen i na svém notebooku. To kvůli tomu, že když před lety koupil google youtube, člověk si u něj pod nátlakem musel zařídit účet, aby se mohl čarovně propojit s tím léta starým a fungujícím z youtube a člověk neztratil přístup k videím, které nahrál o mnoho let dřív, než se zkurvený google rozhodl být monopol a na oko koupit server na nahrávání videí, přitom ve skutečnosti chtít jen přístup k miliónům uživatelům a jejich datům. Stále je to ovšem anonymní vlhký sen každého třináctiletého dítěte z pseudoAnonymous, protože pokud by chtělo hipsterské, nechutně předražené, pozérsky vyhajpované, prakticky nevyužitelné a účelově nekompatibilní šunt Jablko, kterému na vteřinu přesně dva roky od zakoupení vybouchne baterie, vševědoucí Mrak a posmrtný odér Jobse v jednom by znal i tempo růstu jeho dětského ptáka po minutách. Když jsem si tohle všechno uvědomil a celý zpocený přečetl žánr této neskutečně ubohé nudy, řekl jsem si: "Proč je u toho do prdele sci-fi"? Bylo by hezké, pokud by tahle neskutečně nepovedená záležitost někomu ty oči otevřela stejným stylem jako jsem to teď předstíral já. To proto, aby je mohl opětovně zavřít, protože bez digitálních technologii (a s nimi spojených monopolních gigantů), by si v dnešním světě pomalu ani nevytřel prdel a dopadl by jako chudák Bill v tomto filmu. O to horší je skutečnost, že tvůrci tak zásadní a v dnešním světě všudypřítomné téma, které rezonuje v celé západní civilizaci, nebyli schopni přenést do filmu představující blízkou budoucnost a předvést alespoň současné "hrůzné" reálie, natož vymyslet ty budoucí trochu více záživněji a nebezpečněji než v podobě webkamer na pláži a hipsterů z nadnárodní korporace, kteří zcela dobrovolně dělají online stream vlastního sraní na záchodě. 30 % (15.08.2017)

Zachytenie "vrtkavosti" pri využívaní najmodernejších technológií bolo fajn, ale len samo o sebe. Nijako neprekvapilo a z hlavných záporákov to urobilo až neuveriteľných hlupákov. A o čo menej objavná, o to expresívnejšia bola táto hystéria. Mali sa tú svoju naivitu a (čo je horšie) povrchnosť pokúsiť zamaskovať... čo ja viem, napríklad príklonom ku komédii, predstierať satiru. Nebola by z toho novodobá Divnoláska, ale možno by to bolo o čosi menej otravné, keď už nie funkčnejšie. (Bezvýhradne potešil Tom Hanks, nechápem, prečo ho stále nemám v topke... asi preto, že sa mi máloktorý jeho film páči bez výhrad. No hrá odušu, zakaždým, na akomkoľvek priestore. On nie je povrchný nikdy.) (18.09.2017)

Pochopil jsem, co nám tvůrci chtěli sdělit, ale něco tak násilně, doslovně, povrchně a okatě pojatého jsem dlouho neviděl. Navíc rozuzlení je jednoduše pitomé a moc smysl nedává. A jaksi popírá, co se poslední hodinu a půl dělo. Zvídavá Hermiona je tu za snaživou kočku, která se pracovně hledá, až získá džob ve firmě, která se snaží posouvat hranice technologií. Naše hrdinka se po nemilé (a lehce pitomé) zkušenosti zapojí do projektu naprosté transparentnosti. Má na sobě kameru a každý tak ví, zda neodflákla ranní čištění zubů. Potenciál o ztrátě soukromí a zběsilém rozvoji technologií by tu byl, jenže tvůrci nevyvolávají zajímavé otázky, ale předkládají hodně divné momenty. Postava „vývojáře“ je ve výsledku zbytečná, postava kámošky, která naši hrdinku do firmy dostala, zmatená, páč z veselé workoholičky je najednou naštvané cosi, které zřejmě brzy někoho zařízne. Omylem bylo i obsazení Toma Hankse, který je prostě vřelost sama a „temná“ role šéfa obří společnosti mi k němu jaksi nesedí. Další hrdinové téhle IT sekty jsou stejně mimo. Největší potíž je ovšem se samotnou Emmou Watson. Jasně, nejen na rande bych s ní zašel, ovšem vůbec nechápeme, jak se z váhavé a poměrně introvertní holky stává fanatik, který najednou vypouští moudrá slova, bystré bonmoty a strhává davy. Divák tak moc nerozumí tomu, o co jí vlastně šlo. The Circle se pokouší řešit kontroverzní témata, výsledkem je ovšem jeden velký a naivní omyl. Režisér James Ponsoldt (velmi slušné The Spectacular Now) měl zůstat v jiných vodách. Dvě až tři hvězdy. Vzhledem k očekávání jdu dolů. PS: Poslední role Billa Paxtona!! (13.07.2017)