Ran

Vynikající snímek AKIRA KUROSAWY. Film patří do uměleckých skvostů, ikdyž některé scény se mi zdály příliš zdlouhavé a měly malý spád. Je třeba vzít v úvahu, že Japonci mají jinou mentalitu, jiné zvyky a též jinou historii svého národa. I přesto, že film obdržel Oscara a 3 nominace na Oscara, dal by se asi o 40 min. zkrátit tím, že by se některé dlouhotrvající scény, kde se vůbec nic podstatného nedělo, vynechaly. (Mám na mysli scény, které se děly kolem šíleného Hidetora). Ale jak už jsem výše uvedla, Japonci si velmi váží svých rodičů a svých předků a z této skutečnosti vychází celý film. Kostýmy úžasné, výprava jedinečná. (04.07.2008)

No už jsem párkrát viděl Kurosawu v lepší formě. Abych byl přesný tak vlastně vždy. Ran kromě toho, že je opět technicky a výpravně bravůrně zvládnutý, na mě nenechal žádnou výraznější stopu. Všechno ostatní, pro co Akiru mám rád mi u Ran chybí. A nejvíce asi atmosféra, která mě vždy dokáže dostat naprosto kompletně do snímku. U Ran jsem byl však jen čistým pozorovatelem a Japonský Král Lear mě prostě zase tak moc nechytnul. Teda v porovnání s ostatním Kurosawou samozřejmě. Men prefer sorrow over joy... suffering over peace! (29.08.2010)

Jednoducho a pútavo vyrozprávaný príbeh tak trochu o Svätoplukových prútoch v japonskej verzii a s vycibrenou réžiou pána Kurosawu. Úvod a prvá polovica sa mi páčili najviac - veľmi šikovné gradovanie celej situácie okolo nerozumného rozdelenia vlády medzi synov. Stred sa potom trošku zasekol, niekoľko pasáži sa mi zdalo zbytočne naťahovaných, pričom to miestami zachádzalo až do nudy. Avšak záver pripravil nádhernú pastvu pre oči, veľkolepú výpravu, výborne zvládnuté bitky i rozumný koniec. Hotové nešťastie, keď za chyby rodičov zomierajú ich deti... 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (15.06.2016)

Je až zarážející, jak může být film velkolepý, ale současně prostý až prázdný. Kurosawa pro mě zatím není srdcovka, ale Ran mě zaujal úžasnými scenériemi (kamera), nápady, vojenskými scénami a (na svou dobu) vizuální promyšlenou krásou. Současně také zklamal svým pomalým tempem, množstvím zbytečných dialogů a nevyrovnaností. Působivá atmosféra rozehraná na délce 160 minut nepostrádá sílu, ale emoční dopad je spíše žádný. Je však dobře, že postavy, i přes prostředí a některé detaily (make-up, dvojité čelo?) dokáží udržet naprosto vážnou tvář bez jediného pochybení (film bez jediného vtipu, ano!). Krásně se na to koukalo, ale upřímně bych to už podruhé nechtěl vidět. (20.08.2010)

První film od Kurosawy, který jsem viděl. Nebylo to vůbec špatné, jen ke konci první poloviny snímku následoval několik ne uplně jasný scén, které si myslím, že měly být více vysvětleny, nebo nějak lépe přemostěny (mluvím o událostech na třetím hradu). V závěru mě taky docela mátlo, která armáda je čí. No la ejinak se jednalo o krásné tragické drama a kvalitně natočený film. (13.02.2009)