Den co den

Po dlhšom čase romantický film s unikátnou, jemne fantasy myšlienkou, ktorá dala tomuto snímku osobitý ráz. Trošku ma mrzí, že sa tvorcovia viac nevenovali tomu, ako došlo k danej anomálii a prečo sa Justin neustále prevteľuje. Mohlo to do príbehu vniesť viac logickosti a určite aj emócií. Takto je to len niekde v nadpriemere. Jednu hviezdičku pridávam za veľmi sympatickú Angourie Rice. 70 % (12.02.2020)

Originální a vtahující zápletka snímku Every Day bohužel nezabrání faktu, že se pod tímto "nánosem" skrývá další průměrná podívaná s klišovitým průběhem a koncem. Škoda, potenciál na originální podívanou od začátku až do konce zde vážně byl. „I've seen the same colour blue fifty different ways through fifty different sets of eyes.“ (09.06.2018)

Film „Every Day“ je taký moderne netradičný romantický príbeh. Základ samozrejme je dobre známy, ale aj napriek tomu celý príbeh je servírovaný svižne. Vzťah medzi „A“ a Rhiannon pôsobí romanticky. Aj keď sa to na prvý pohľad nezdá, tak takmer všetky vedľajšie postavy (prekvapivo hlavne Rhiannina rodina) majú veľmi malý vplyv na celý príbeh. Je tu vidieť snahu, malé kvapky originality a „skryté“ metafory, nad ktorými by sme sa mali zamyslieť. A to by sa malo hodnotiť. Z mojej strany napríklad so štyrmi malými hviezdičkami. Osobné hodnotenie: 80% (****) (27.08.2018)

Niečo podobne sme tu už mali. Aj ako kratky webserial, aj ako jeho sfilmovanu podobu. Oboje v o dosť lepšom prevedeni. Obzvlašť ta filmova. Ak si však odmyslim zakladnu premisu, ide o celkom slušnu teenage romantiku. (10.05.2020)

V prvním momentě, kdy jsem spatřil, že do kin jde snímek Den co den, věděl jsem, že to musí být výjimečný příběh. Proto jsem se rozhodl, že si nejprv koupím knihu od Davida Levithana a přečtu si ji před zhlédnutím filmu. Nevěřil jsem vlastním očím, když ve mně kniha Den co den probudila již několik let zakopaného čtenářského knihomola a zhltnul jsem ji během dvou dnů. Neskutečně čtivý příběh, jenž nemá nudné místo a na konci dokonce (a bohužel) uspěchá děj do nevyhnutelného vyústění. Během čtení druhé knihy Ještě jeden den (která je napsaná z pohledu Rhiannon) jsem to nevydržel a konečně si pustil film. Hned od začátku mě okouzlila neskutečně nádherná Angourie Rice a taky velmi milý začátek, díky němuž mě pohltila kniha. Postupem minut se mi ale více a více potvrzovaly obavy, že se jedná o nezfilmovatelné dílo. Je velmi těžké si představit jednu osobu za desítkami různých tváří a nevnímat jejich vzhled a hlas. Zde je přenesení slov do obrazu obrovským úskalím. Zároveň se nejedná o příběh, který si zaslouží tak málo času na jeho vyprávění. Hodina a půl na takovýto příběh je hrozně málo času. Projevuje se to nejen ve vynechaných pasážích (takže se vztah A a Rhiannon zdá být několikrát tak urychlený jako v knížce) a v přidaných scénách (které jen prázdně vyplňují děj), ale ZEJMÉNA ve vynechaných vnitřních monolozích A (další důkaz nezfilmovatelnosti této báječné knihy) a taky těch vskutku nádherných Levithanových citátech. Na změnu konce, uzpůsobenou filmovému scénáři, jsem byl naštěstí již připraven. Den co den je však typickou ukázkou, že i když tvůrci dali do filmu všechno, jeho kvality se knize nikdy nevyrovnají. A to je pro čtenáře knížky velká překážka, aby film dokázali docenit. (23.06.2018)