Arizona Dream

Na to, že jsem mnohem více realista než snílek (nebo si to alespoň teď myslím), mě Arizonský sen vzal docela dost. Surrealistická linka protažená tak akorát (ne jako u některých Lynchových filmů, kde "sur" vypálí vše "real" kolem dokola), barvitý, vypiplaný scénář a ty dvě hlavní ženské role... (napomínám pana scénáristu a casting za to, že mě vyděsili s Paulin Porizek, úplně vážně jsem ztuhl, že ona bude hlavní postavou)... Faye Dunaway bylo snad dvaapadesát, když to točila - věřili byste tomu? - a Lili Taylor, to je omamná esence nemocné smyslnosti, ta by postavila do vztyku jaholka i za dvacet let, až za nima hezká tvářička Johny Deppa, který na své velké filmové role v té době ještě asi čekal (ale možná by měly divačky jiný názor), i bez toho hlavního vyjádření k lidskému životu jako naplnění či nenaplnění snů, na které dost nerad přistupuji, pořád velmi příjemný zážitek, stači se jen nechat bodat a hladit střípky jednotlivých scén obarvenými velmi originální, protože Americe vzdálenou balkánsky zabarvenou hudbou a v podvědomí si vybavit klip Linking Park "In the End" a přemýšlet, zda tu svoji rybu Kusturicovi nevyfoukli, je jí hodně podobná... a zda ta ryba je plovoucí nebo létající... Uvažoval jsem i o pěti, ale jak byli Eskymáci na začátku perfektní, tak bych je na konci zrušil... nebo bych je poslal taky do Arizony. (05.11.2009)

Emir Kusturica a jeho filmy - naprosto chápu, že někomu nemusí sedět - jsou přeci jen dosti jiné.. já se však řadím ke skupince, kterou jeho snímky zkrátka baví a Arizona dream není žádnou výjimkou. "'Come here, close to me. Feel better now? You feel better now? You like that? No, don't touch my face, okay?' 'Oh, c'mon!' 'No, no. No, I'm not kidding! We can make love but do not touch my face or my hair.' 'Oh, are all actors like that?' 'All the great actors are like that. Do you think anybody touches Brando's face?' 'No.' 'Do you think they touch Pacino's face?' 'No.' 'Do you think they touch De Niro's face?' 'No.' 'Do you think anybody fucking touches Johnny Depp's face?' 'No!' 'No one's gonna touch Paul Leger's face, okay?'" (09.02.2010)

Krásna ukážka toho, čo vznikne, keď dostane talentovaný balkánsky rodák príležitosť zrealizovať svoj príbeh v amerických reáliách. Magický, snový a hravý počin oslavujúci slasti i strasti života pretkaný snovou mystikou a južanským entuziazmom so skvelým soundtrackom od dvorného Gorana Bregoviča (konečne viem, že skladba In The Death Car s nenapodobiteľným hlasovým prejavom Iggyho Popa je práve z tohto filmu). Arizona Dream je nádherný film, ktorý ma rozosmial i dojal zároveň, úžasných 140 minút strávených v poetickom snení a v dokonalej spoločnosti, obsadenie je kapitola sama o sebe a každý zo zúčastnených herecky exceluje, vždy vynikajúci Depp, krásna Lili, úžasne pôsobivý Gallo či legendárna Faye a jej oslavované nohy. :) Snímka pre tých, ktorí si vedia vychutnať krásu života i filmového umenia. (25.09.2009)

,,Think Cadillac! '' --- Americký sen Emira Kusturicy v devadesátkovém outfitu s arizonským temně modrým nebem nad hlavou. K tomu zvučná jména herců v hlavních rolích... Tohle DVD překládám v poličce už dlouho. Deppa mám rád, ale ne všechny jeho prvotiny mi úplně sedly. Ok dnes je ten den řekl jsem si poté co zajelo dývko do mašiny, kterou by moje žena i s tisíci DVD v knihovně nejraději vyhodila. Už jen pro to, že se jí na gauči válí další ovladač. Přiznávám, že eskymo začátek byl takovým dost studeným skokem na Aljašku. Ale to bych rozdýchal. Horší byla úvodní píseň In the Death Car, která mi fakt nesedla ba se mi dokonce nelíbila. Taková ta osmdesátko-devadesátková syntetyzátorová pop divnost. Ty umělé zvuky mi vadí i na starších albech Cohena.  No nesedly ani k Iggimu a ta melodie byla prostě balkánská a nezapadal mi tam... Ale to je subjektivní. Film byl ze začátku trochu zmatený než na scénu do autosalonu strýčka přišly obě dámy. Pak začala opravdu snová jízda! :-) Arizona dream není jednoduchý film. Netvrdím, že vše jsem v něm pochopil, ale líbil se mi. Byla z něj cítit ta svoboda devadesátek. Možnost obdivně mlasknout stejně jako Johnny nad nádherným pozadím a linií ženských křivek, když Faye Dunaway v sakra obepínavých šatech nakoukla pod kapotu Cadillacu. Mohl by toto dnes někdo napsat do scénáře nebo natočit aniž by nebyl nervózní co by z toho sexistického a pro ženu ponižujícího záběru mohl případně vzniknout? Řekl bych, že ta doba přála nezavislým filmům a umělcům všeobecně. My jsme se těšili z nádechů čistého vzduchu bez projevů soudruhů z tlampačů rozhlasů po drátě a všudypřítomných omezení, která leckdo už nevnímal a považoval za běžný život. A západ si snil svůj sen o tom, že úspěšný může být každý, jde o to jen mít dobrý nápad a snažit se. Arizona dream rozhodně stojí za vidění. Dávám za 4 platýze. * * * * (23.05.2021)

Nejde to, nezvládám to! Po padesáti minutách neskutečného utrpení film vypínám, jelikož se mi nechce film s Deppem či Dunaway poslat někam na okraj odpadových vod. A vím jistě, že dalších devadesát minut bych nepřežil. Film možná zkusím dokoukat někdy v příštím životě nebo v lepším rozpoložení (ehmm). Kusturica není pro mě a balkánské hudební motivy mně vyloženě pijí krev. Nedokoukáno, nehodnoceno. (04.04.2014)