poster

Univerzity a svoboda

  • anglický

    University and Freedom

Dokumentární

Česko, 2019, 70 min

Kamera:

Zuzana Piussi

Producenti:

Petr Kubica, Vít Janeček

Zvuk:

Jan Richtr
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ony

    Bez toho autorova mučednictví by to bývalo bylo lepší.(3.7.2019)

  • xxmartinxx
    **

    Je to totéž jako se Selským rozumem - Janeček předpokládá sdílený výchozí bod (a zájem) se svým divákem a prostě přednáší řadu "objektivních pravd". Jakmile ve filmu "hodný člověk" něco řekne, je to automaticky pravda, jakmile to řekne "člověk zlý", pravda to není. Prostor je dán výhradně jedné straně problému. Nechci nutně zatracovat hodnotu proklamace - ve fikčních filmech bych nepovažoval za problematické, že film své sdělení neargumentuje, ale pouze monoliticky artikuluje. Ale u sedmdesátiminutového utilitárně natočeného (a myslím, že doba, kdy se spokojujeme s takto řemeslně a vypravěčsky vyvedenými dokumenty, by měla být dávno za námi - je docela ostuda v mezinárodním kontextu a v kontextu toho, jak se dnes dokumenty točí; proč je proboha přednáška, na kterou dokumentaristé zjevně byli pozváni, točena, jako by šlo u guerrilla investigativní reportáž skrytou kamerou? Co krom lenosti za tím stojí?) dokumentu mi to prostě nemůže stačit. Klidně ať to je přednesení svého názoru, ale ať je to natočeno zajímavě. Nebo ať je to utilitární, ale pak nějak komplexní a dobře argumentované. Tohle není nic. Ke dnu to navíc táhne, že se to furt plácá v té FAMU, což prostě není dobrá ilustrace problému, protože to je nakonec jen spor konkrétních eg, takže nemůže dost pokrýt situaci. Mrzí mě, že nemůžu dávat Janečkovi s Piussi větší hodnocení - jejich aktivizmus působí syrově a opravdově. U Selského rozumu i tady jde ale prostě o ne moc dobře natočené, sestříhané a argumentované filmy. V neposlední řadě jsou v důsledku předpokládaného souhlasu a neexistující formální finesy neskutečně nudné. Příště dejte ten komentář aspoň namluvit někomu, jehož monotónní a neskutečně pomalý přednes člověka do deseti minut nepřivede na hranu kómatu. Vydržte ve střižně pár dnů navíc, aby vznikla nějaká plynulost. Notak! Vždyť to musíte sami vidět. Studenta FAMU bych s tímhle do dalšího ročníku rozhodně nepustil.(19.2.2020)

  • liborek_
    ***

    Z dokumentu mám smíšené dojmy. Na jednu stranu duo Janeček & Piussi zpracovalo velmi důležité a ožehavé téma komercializace a masifikace vysokého školství se všemi souvisejícími důsledky, na druhou stranu se mi ale (i když to je asi hlavně můj problém) jejich styl začíná dost zajídat: Ta poměrně nezajímavá syrovost a neurotická kamera, až příliš rušivá osobní rovina a silná orientace na FAMU, přílišná rozmáchlost a rozkročenost (časová i epizodická)... Chybělo mi tam cosi sjednocujícího, nějaké vyústění a možná i serióznější (třebas konfrontační) pohled "z druhé strany" (např. pohled vedení kritizovaných soukromých škol, či zadavatelů těch stupidních sexistických náborových spotů z veřejných vysokých škol). Film je sice členěn do jasně ohraničených kapitol, ale výsledek na mě působil dojmem neuspořádaného slepence nejzajímavějších momentů sesbíraných za těch 7 let, navíc silně ovlivněného tím, že jeden z autorů je i jedním z protagonistů. Nicméně "Univerzity a svoboda" může sloužit jako dobrý výchozí bod pro debatu o stavu českého vysokého školství. Obsahuje do určité míry v podstatě všechno, od čeho se taková debata může odvíjet (kupováním titulů - a jejich smyslem vůbec - počínaje a podvody ve vědeckém bádání konče). Ale nejde jen o české VŠ: Některé problémy jsou univerzální, jak naznačují i přizvaní Chomsky s Furedim (avšak jejichž celkový vklad byl podle mě v kontextu filmu zbytný).___ Film skvěle vystihuje určité fenomény, které jsou platné nejen uvnitř akademického světa, ale celospolečensky (srov. např. mechaniky konfliktů Holý-Janeček v tomto dokumentu a Staněk-Fajt na aktuální české kulturně-politické scéně). Velmi povedeným momentem filmu je také rozhovor s Jeffrey Beallem (který se také osobně účastnil brněnské premiéry) a vysvětlení okolností jeho konce na University of Colorado. V této souvislosti mi ve filmu chyběl pohled na tzv. Beallovy seznamy z perspektivy běžného akademického provozu. Ten efektní pokus pražských sociologů s fejkovým článkem je už docela známý, ale běžná praxe je ve filmu poněkud upozaděna. Z vlastní zkušenosti můžu řict, že spousta výzkumníků vůbec nechápe, co je špatného na publikování v predátorských časopisech, nebo je jim to úplně jedno... Takto by se ale daly vyčleňovat a diskutovat další a další jednotlivosti (např. nízká úroveň státnic, plagiátorství, střety zájmů, autonomie VŠ, publikování bezcenných článků & knih jen kvuli RIV bodům a vidinám úspěšných habilitací, upřednostňování "výzkumu" nebo čistě komerčních projektů na úkor výuky - což je naprosto běžná praxe na technických školách atd. atd.), ale věnovat se jim podrobněji by bylo nad rámec sedmdesátiminutového dokumentu. Proto i za pouhé jejich naznačení nebo letmé představení a vůbec za uvedení tohoto tématu na plátna kin (a brzy snad i na TV obrazovky) rozhodně zvedám palec nahoru.(20.5.2019)

  • - Film se natáčel skoro 10 let. (Stoka)