Žena na měsíci

Ten film ma 90. rokov, je nemy a trva vyse dve a pol hodiny. Takze ho samozrejme nebudem bezvyhradne odporucat. Ale je to velka pecka. Po vedeckej stranke je to teraz samozrejme uplne smiesne (dychatelny vzduch na mesiaci), ale po tej filmarskej je to dobova slast (najma start a pristavanie su mimoriadne posobive). Je epicke, zabavne, romanticke a s demonickym zaporakom ako z bondovky. Akurat temporytmus v "dialogovych" scenach trochu viazne. Lang mi moc nesedi, ale toto mi urobilo ohromnu radost. A je vidiet, kde sa inspirovali Kubrick s Nolanom. 9/10 (30.11.2018)

Působivá scifi podívaná, v dnešní době už sice některé ty pasáže působí spíše komicky, ale v té době 40 let před skutečným přistáním na Měsíci něco zcela vizionářského a nadčasového. Závěr filmu, samotný pobyt na Měsíci, bych si dokázal představit ale v lepším světle, tam trošku snímku dochází dech. První dvě hodiny ale výborné. 80%. (31.03.2010)

Není lehké hodnotit tenhle film. První půlka pro mě byla takovým utrpením, že jsem si z toho udělal seriál, který mi vydržel hrozně dlouho. Druhá půlka je pak největším dobrodružstvím němé éry. Ta naivní senzacechtivost je naprosto v pořádku. Nejvíc mě potěšily některé vizionářské nápady, kromě samotného tvaru rakety určitě i odpojení palivové nádrže během startu. Nejvíce mě rozesmály ty úchyty uvnitř lodi kvůli stavu beztíže, které připomínaly úchyty v tramvaji. Dal bych i z úcty tři, ale musím hvězdu strhnout za herecké výkony, které byly obskurní a to i na němý film. (15.11.2008)

"První sci-fi na vědeckém základě", tak je často tento film prezentován, i když ve své době patřil spíš do kategorie "Sensationsfilm". Po finančně náročném a neúspěšném "Metropolis" se Fritz Lang pustil do projektu, o kterém by by se dalo říci něco podobného. Navíc jako němý film vznikl už v době zvuku a patří tak k posledním velkým projektům němé éry. Příběh, který odstartuje vize jednoho profesora o možnosti těžit zlato na Měsíci, je především dramatem plným intrik a konspirací, touhy zmocnit se onoho plánu. Do toho všeho se přimíchá ještě klasický milostný trojúhelník. Lang velmi šetří textem, vše vypráví obrazem, včetně několika retrospektiv, což film skutečně neúměrně natahuje. A co velmi ubírá oné složce, která je na filmu parádní a tou je právě vlastní sci-fi linie. Vychází z poznatků doby, takže obsahuje i řadu úsměvných nesmyslů, na druhou stranu však i řadu vizionářských a potvrzených představ. Langem "vynalezené" odpočítávání, start rakety, stav beztíže jsou scény, kvůli kterým by si film neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi. Z designu rakety a řady technických detailů je možné soudit, že na filmu se podílel i průkopník raketových letů a pozdější Braunův spolupracovník na projektu V2 Herman Oberth. Že Langova vize nebyla jen pouhou hříčkou, dokazuje i stažení a zákaz filmu nacisty v r. 1937. (03.11.2007)

Překvapuje mě, jak široké spektrum emocí dokáže němý film vyvolat. V případě Ženy na měsíci na tom mají hlavní zásluhu herecké výkony, pro někoho možná až moc expresivní...mně se líbilo, jak Lang spoléhá na herce a obraz, na úkor množství vložených titulků (Willy Fritsch dodává charisma, Fritz Rasp vtip a Gerda Maurus v pumpkách na měsíci, to nepotřebuje komentář). Děj má díky tomu spád, často mi vůbec nepřišlo, že sleduju němý film. Až na část z měsíce, kde film trochu ztrácí dech, po celou dobu udržel mou pozornost. Na rok 1929 působí vychytávky jako odhození palivové nádrže, odpočítávání startu a beztížný stav (ty úchyty mě dostaly:)) výjimečně profesionálně (nepřekvapí, že vědeckými poradci filmu byli Willy Ley a Hermann Oberth). Doporučuju zhlédnout restaurovanou verzi od Friedrich Wilhelm Murnau Foundation z roku 2000. (30.09.2012)