Místo splněných přání

Je hlavní hrdina Bůh či Ďábel nebo jen zatraceně dobrý "Inženýr lidských duší"? Na to si každý musí odpovědět sám, ale to vůbec není hlavní otázka filmu. Jako většina autorů zdejších recenzí jsem nadšená z nejednoznačnosti scénáře a vůbec mi nevadí, že konec nemá výraznější pointu - jak bylo řečeno někde uprostřed filmu - vždycky je víc možností.... (18.12.2022)

Intelektuální hříčka o morálce 1)  mě zaujala především duchaplným scénářem, dialogy a dějovou sevřeností. Přesný casting je další plus._____ 2)  Jako divák jsem si trochu připadal, jako bych sledoval zfilmovanou rozhlasovou hru. Vlastně není, na co koukat, ale děj je natolik vemlouvavý, že se zážitku z filmu hned tak nezbavíte. Jak mám vědět, že nejste ďábel?_____ 3)  Snímek je adaptací desetidílného amerického seriálu The Booth at the End z let 2011 - 2012._____ 4)  51letý spoluscenárista a režisér Paolo Genovese získal obchodní a ekonomické vzdělání na římské universitě La Sapienza a dále pracoval v americké reklamní společnosti McCann Erickson. Režíroval více než stovku kampaní (např. pro McDonalds či Algidu), než se dostal k filmování nejdříve s Lucou Minierem a od roku 2010 i sám._____ 5)  Zaujali mě 45letý přesvědčivý Valerio Mastandrea (muž, který plní přání) a charismatický 35letý Silvio Muccino (syn policisty Alex), který vystudoval stejnou universitu jako režisér, ale obor umění. Kromě herectví se od roku 2008 věnuje rovněž režii a také napsal pár scénářů._____ 6)  Spoiler. Etické okénko. Celou dobu jsem se snažil přijít na to, kdo vlastně je ten záhadný muž._____ 6a)  Ďábel, nabízí se prvoplánově. Proč ovšem někdy škodí a jindy prospívá? Skutečnost, že vede své klienty, aby čelili požadavkům, které jsou mnohdy v rozporu s morálkou, ještě přece neznamená, že tak učinit musejí._____ 6b)  Taky by to mohla být personifikace Osudu. Ten na rozdíl od padlých andělů tam dole nemá žádný zájem na tom, aby se lidé chovali tak či jinak. Osud prostě jen nabízí a vyhodnocuje výsledky._____ 6c)  Ani postmoderní verze posla Božího není od věci. Chová se sice podivně, ale třeba je to všechno jen zkouška a vzájemná provázanost úkolů jejich negativní efekt může eliminovat._____ 6d)  Konec v podobě servírky Angely (ano, nomen omen) sice neřeší konkrétní identitu tajuplného muže, ale jasně dává najevo, že od teď to šéfuje někdo jiný._____ 6e)  A tím vlastně dojdeme k závěru, že je vlastně jedno, kdo tam seděl. Důležité je, jak se ti lidé nakonec zachovali. (04.08.2021)

Nakonec nemůžu jinak, než ten plný počet dát, protože jsem z toho byl naprosto nadšený a scénář to mělo naprosto geniální a promyšlený. S pár drobnými chybkami (Jak to, že ho nechávají přes noc v tom bistru? To je tam ta číšnice jen jedna a úplně vždycky, že ví, že ho tam může nechat?), ale jinak nemá žádné další mínusy. Celý ten film se odehrává v jednom bistru, do kterého za jedním záhadným mužem chodí různí lidé, kteří chtějí splnit nějaké určité přání. On je totiž dokáže splnit, avšak za určité, skoro vždy dost drsné nebo násilné podmínky. Otec chce zachránit život svého vážně nemocného syna, jako úkol má zabít jednu předem vybranou malou holčičku. Původně jsem se lekl, že z podivného muže vypadne ďábel, ale naštěstí celý ten film zachází mnohem dál, všechny případy vyvíjí a stejně tak i celkový děj. Ony se tu totiž úkoly některých „zákazníků“ začnou pomalu propojovat, ale víc neprozradím. Určitě stojí za to se na to podívat. A jestli vás ta echt minimalistická atmosféra pohltí zhruba tak jako mě, nejspíš budete nadšení. U mě se tady totiž povedlo vytvořit neustále napětí po celou stopáž – a to se povede jen málo filmům. A o to lepší je, když to má tak povedený scénář, včetně té stěžejní myšlenky, která mi sice byla jasná už dřív, ale podle mě s tím ten film počítá a přitom stále servíruje víc a víc scén, které ji potvrzují. Fakt skvělé minimalistické drama s mysteriózními-fantasy prvky, naprosto mě to pohltilo a něco takového jsem chtěl vidět už hodně dlouho. A na rozdíl od ostatních uživatelů mi ten konec nevadí - a to říkám jako někdo, koho by ta nedořešenost toho kdo ten záhadný muž vlastně byl, normálně spíš naštvala. Jenže sem se to svým způsobem hodilo, teorii svoji mám, ale myslím, že se tu na to moc nehraje... nicméně to nebyla bytost ani dobrá ani zlá, kdyby to tu náhodou někomu až moc vrtalo hlavou. Každopádně o to víc jsem teď zvědavý na Naprosté cizince, když mají být ještě lepší. Slabých 5* (20.07.2021)

(26/2023) / Čakal som od Genoveseho trošku vypointovanejší a údernejší film. Znovu sledujeme dosť originálny nápad, ale prevedenie tentokrát zaostáva za geniálnym Perfetti sconosciuti. Filmu strašne nesedelo, že opustil tradičnú trojaktovú štruktúru, a podľa mňa filmu chýba úvod aj záver. Celý 'dej', či skôr v tomto prípade konverzácia je vcelku jednoliata a ani záver neponúkol výraznejšie emócie alebo dramatizáciu. Konverzačky mám rád, ale v tomto prípade som teda pár krát na hodinky pozrel. (6/10) (15.03.2023)

Paolo Genovese píše pro mě! Už jeho telefonní taškařice mě před lety přesvědčila, že se jedná o prefíkaného znalce duší, který s nevídanou lehkostí namastí a natočí luxusní, inteligentní, vkusnou, zábavnou a sympatickou podívanou, která se dá nejen adaptovat na prkna, ale klidně točit pro různé státy, s místními aktéry, prostě jen tak, pro potěchu tamního domorodce, a ačkoli mají národy vlastní manýry a mentální specifika, scénář je tak namakaný, že pasuje univerzálně snad na celý západní svět. Pro Místo splněných přání platí totéž. Nejen, že se jedná o film moc pěkný ve všech směrech, filosofická myšlenka jde na dřeň. A ano, taky bychom něco chtěli, a často doma říkáme, že bychom dali, udělali cokoli (!!!), ale ne. Neudělali. Když by došlo na lámání chleba, neudělali. Včera večer, po filmu, jsme se bez mrknutí oka a mlčky shodli, že na tohle nemáme, přestože důvod je totální. I kdyby ten chlap neseděl v baru, ale u nás v kuchyni, skončilo by to kávou a koňakem, notes by ani nevytáhl z tašky a pak by šel, lehce odpočatý, o dům dál. (08.01.2022)