Pouto nejsilnější

Slušný a dojemný příběh, jehož jediná ale zásadní vada je v tom, že jsem se nedokázal vcítit do hlavní hrdinky. Škoda, snad někdy jindy, měl vážně hloubku. # Celia Johnson mi připomínla Kristin Scott Thomas. # Jen tak mimochodem zde byla dokonale vykreslena situace, kdy se s vámi začne bavit "dobromyslný ukecaný opruz", kterého byste nejradši zabili, protože v tu chvíli chcete dělat něco zcela jiného, ale jste v situaci, kdy mu jeho nadbytečnost nemůžete dát najevo. # [viděno: monitor, sluchátka] # přiběh 7 | hudba 6 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 (05.08.2012)

David Lean musel mit nejakou uchylku, nebo trauma z manzelske nevery, protoze tohle tema sjizdi skoro v kazdem filmu. Ja mu opet do hrobu posilam kazani, ze pokud chce natocit neco skutecne romantickeho, tak tudy cesta rozhodne nevede, protoze 2 lidi podvadejici sve stastne a nicnetusici rodinky si me proste nikdy nemuzou ziskat. Obzvlast kdyz hlavni zenu hraje tak strasne hnusna a nesympaticka lochnesska prisera (odehrava se to v Anglii, takze Celia Johnson uplne klidne skutecne mohla byt ta legendardni lochnesska). Z ciste filmoveho hlediska a s ohledem na na svou dobu originalni styl vypraveni je to ale jinak oldschool kvalitka. 6/10 (15.07.2012)

Fantazie. Těžce ohraný námět, scénář, jakých musí mít producenti v šuplících stovky, a přesto z toho David Lean dokázal vydupat srdcervoucí lovestory, která je strhující i šedesát let poté, v době, kdy se takovéhle herecké i režijní výrazivo dávno nahradilo něčím mnohem modernějším. Prosté - prostě dokonalé. (07.02.2009)

Ačkoliv je nutné brát v potaz dobu vzniku filmu, nepůsobí na mne tato jemná nešťastná love story nikterak zastarale. Celia Johnson sice není žádná Audrey Hepburn, nicméně pohled do jejích posmutnělých očí mluví za vše. Možná se nejedná o milník v rámci žánru, přesto však okouzlí svou střízlivostí, sympatickými dialogy a sehranou hereckou plejádou. Za pozornost stojí i absence naivity, kterou D. Lean ve svých pozdějších filmech rozhodně nešetřil. (23.02.2023)

Milostné drama citlivě snímané (především v exteriérových scénách), leč poznamenané nepolevujícím hysterickým vytržením své vypravěčky, paničky zachvácené milostným uragánem, jen trochu jinak maloměstským, než je její rodinný krb. „Kareninovské“ téma je zde (podobně jako v Brownově adaptaci této ruské klasiky, k níž ostatně v Nejsilnějším poutu odkazují nádražní scény) zbanalizováno, změlčeno, ba přítomností některých akcentů (především ve stylizaci ústředního milostného páru) zesměšněno. Příšerně hlučný ponor do prázdna, rozprostřeného za křečovitou maskou čehosi, co jen vzdáleně připomíná lásku. (28.03.2011)