Nothing Like Before
Nič nebude ako predtým
Obsahy(2)
Dokumentární pohled do života teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli. Teovi, Renatě, Aničce a Nikole je 19 let a žijí obyčejné životy teenagerů dospívajících v českém pohraničním maloměstě, kde všichni čtyři navštěvují stejnou školu. Film zachycuje své hrdiny v situacích, kdy středoškolskou bezstarostnost pomalu střídá úzkost z blížícího se vykročení do světa dospělých. Každý sám čelí důležité životní výzvě, na jejímž konci už nic nebude jako dřív. A nejde přitom jen o maturitu. Kdo z nich tváří v tvář nové zodpovědnosti obstojí, kdo z nich skutečně dospěje? Kamera je s postavami většinu času téměř srostlá a zblízka vtahuje diváka dovnitř do světa jednotlivých hrdinů. Dynamická střihová skladba podtrhuje roztěkanost a nesoustředěnost mladé generace. Nic jako dřív nabízí kinematograficky podmanivý pohled do života teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli. (AČFK)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
"Co když půjdete jinam, co když půjdete do Prahy? Vy pořád žijete v tom výběžku, tady jim to můžete klidně házet přes stůl... Telata!", volá se svou typickou laskavostí na studentky střední odborné školy jejich učitelka. Vandsdorf. Město skoro na konci světa a čtyři studenti různých oborů. Nic jako dřív nás provádí krátkou, ale důležitou částí jejich života a starostmi, které jim toto životní období v tomto prostředí přináší. Snad i proto je nejčastější reakcí diváků v prvních minutách pobavení, chvílemi přerůstající až ve výsměch. Tyto reakce však velmi brzy opadají, při bližším kontaktu si jednotlivé postavy získávají obdiv a respekt. Přestože se jejich odpovědnost vůči každodenním školním povinnostem rovná téměř nule, s životními výzvami se dovedou poprat mnohem sebejistěji, silněji a samozřejměji než mnozí jejich velkoměšští vrstevníci z generace mileniálů. S obrovským respektem sleduji také dospělé, kteří se v jejich životě vyskytují - jejich učitele a vychovatele, kteří se dovedou skvěle vžít do situace svých studentů a nebýt pro ně pouze nechápajícími pedagogy, kteří se tváří, že škola je vše. Své studenty chápou stejně, jako je chápou Kokeš s Tasovskou, kterým se tak podařilo přinést nejen spoustu důležitých otázek, ale také autentickou a přitom velmi nadějnou zprávu z končin jednoho z českých výběžků. ()
Nemůžu si pomoct, ale je to prostě málo. Sociálně angažovaných dokumentů u nás každoročně vzniká spousta, při sledování tohoto jsem často myslel na Sbohem, děcáku, sledující také mladé lidi, kteří se snaží vybojovat své místo v životě. Jenže zatímco oni mají tak mizerné výchozí podmínky, jak si jen dokážete představit, hrdinové z Nic jako dřív se mají vlastně docela dobře. Jistě, žijí v chudém regionu s vysokou nezaměstnaností, ovšem jejich rodiny jsou relativně funkční a mohou těžit ze solidního zázemí. Jejich osudy proto pro mě nebyly moc dramatické a spíše mě zaujaly hrané postupy a vtíravá kamera, díky čemuž snímek působí rozhodně filmověji nežli většina tuzemských dokumentů (zřejmě se projevily i peníze HBO). Pro mě tedy celkově trochu málo a pohříchu bez pointy, ovšem jako poctivý kus filmařiny to postačí. ()
Čtveřice teenagerů ze zeměpisného i sociálního okraje na prahu samostatného života. Observační dokument s velmi dobrou kamerou své hrdiny sleduje s empatií a zájmem o jejich situaci. To je rozhodně lepší přístup, než z nich dělat lůzry a povyšovat se nad ně, což se bohužel v českém dokumentu běžně děje. ()
Uf... Jsem na vážkách, jestli se přiklonit k jasným pozitivům (střih na úrovni jednotlivých scén, zvuk, silné, lidské momenty) a stejně jasným negativům (střih na úrovni celkové struktury filmu, ne úplně jasná pointa a motivace, proč vlastně hrdiny sledovat). Pokud film selhává, tak v důsledku svých velkých ambicí a rozmachu, z nějž ve výsledku probleskují fragmenty potenciálu stejně jako neproměněné šance. Vidět jakoukoliv jednu scénu je skvělý zážitek, při kroku dozadu a pohledu na celek ale zní jakási kakofonie a šum. 70 %, 3 a 1/2 hvězdy. Film jsem viděl dvakrát a napodruhé, když jsem věděl, co mi nedá, jsem víc ocenil to, co v něm je. ()
Přiznávám, že na dokumenty dost seru a je to chyba, ale od tý doby co se na scéně objevil vychcánek Vít Klusák nedokážu rozlišit co je skutečně přirozené a co nahrané a i tady jsem to měl v hlavě, ale nechci z Lukáše a Klárky dělat stejný podvodníky s realitou jakým je Klusák, tak budu věřit, že vše je přirozené. Nic jak dřív na mně působí velmi depresivně , velmi, protože ukazují prázdnotu a nulové vyhlídky mladé generace a není to dobrý. Ty tři příběhy i lidi, kteří v nich vystupují mají společnýho jménovatele mládí a zpíčenou budoucnost. Jasně můžeme teens vyčítat to či ono jak se zachovali, ale jsou to přece jen teens na hraně s dospělostí, kdo z nás v tu dobu věděl o životě víc ? Spíš zamrzí, že výuka zahradnictví se na škole skládá z hrabání listí za školníka (jak trefně poznamenal ten kluk) nebo vyměřování skleniček a přeměřování vzdálenosti příboru na hotelovce, to určitě v těch mladejch lidech "probudí zápal" pro obor. A to radši úplně pomíjím sociální situaci hlavních hrdinů z tý by se jeden posral a argument, místo školy jdu pracovat abych kurva měl alespon kde bydlet, prostě chápu i když by se měl samozřejmě vzdělávat. Nic Lukáši s Klárkou, pokud to nebylo zase všechno jen nahraný (tzv. Klusákovina) tak palec nahoru, výpovědní hodnotu to má a emotivní přesah rovněž. ()
Galerie (8)
Photo © Nutprodukce
Reklama