Beze stop

Žilo se jim dobře. Tedy alespoň to tvrdí. Než je dostihla společnost, ta krutá konzumní společnost a chtěla jejich existenci v přírodě zadupat. Divák nemusí být génius, aby pochopil, že posttraumatická stresová porucha válečnému veteránovi znemožňuje fungovat jako 97,8 procent společnosti. Jeho bystrá dospívající dcera s ním žije v oregonských lesích jednoduchý život v souladu s přírodou. Dobrovolně. Prozatím. Protože právě okusila, že to jde i jinak. A rozhodně se nebrání novým možnostem. Postupně tak vnímáme dva silné charaktery a dynamiku jejich (milého a uvěřitelného) vztahu. Minulost tvůrci neřeší, soustředí se na to, že zvědavost a otevřenost dcery ničí jejího otce. Nechtějí, abychom dvojici litovali, abychom s nimi souhlasili. Americká autorka Debra Granik sáhla po dalším nenápadném dramatu s obyčejnými hrdiny, které minimalisticky nechává plynout, a svým komorním pojetím dává vyniknout hereckým výkonům. Zatímco v Do morku kosti válela Jennifer Lawrence, tady na sebe upozorňuje novozélandský talent Thomasin McKenzie. Bude radost jí dál sledovat. Ben Foster je charismatický držák, který pravidelně střídá drahé látky s menšími projekty. Samozřejmě se šlo více odvázat (to myslím směrem k režisérce), ostatně nějaké silnější scény bych uvítal. I když i tohle bude pro mnohé atraktivní kus. PS: americké vánoční stromky prostě musejí vypadat bezvadně. (15.12.2021)

Zajímavý snímek ztvárňuje traumatizovaného veterána, který není schopný dál fungovat ve společnosti a proto se uchýlí žít do lesů. Je s ním i jeho pubertální dcera, které i když jí současný stav zatím vyhovuje, tak je zřejmé, že to takhle nemůže jít dál. Film toho moc neprozrazuje a ani není třeba. Nechává děj nenásilně plynout a nevnucuje divákovi, nějaký vyhraněný názor. Pokud máte dost násilných a hororových filmů a chtěli byste si od nich trochu odpočinout, je to vhodná volba. (10.08.2023)

Musím dát pět, když si uvědomím, že celý film spěl k jediné silné větě. Když zazní "the same thing that is wrong with you isn´t wrong with me", je vysloveno víc, než se zdá. Tom touto větou demonstrovala všechnu svou empatii vůči otci, moudrost, s níž uchopila nelehkou situaci, a odvahu vyslovit pravdu s vědomím zřejmých důsledků. Vyslovila ji nejen za sebe, ale i za otce, který k tomu neměl kuráž; intuitivně věděla, že věta oběma způsobí bolest, ale zároveň že nijak nepoškodí jemnou citovou a myšlenkovou pavučinu mezi nimi. Hlubší moment, než dokážu vyjádřit. (26.02.2019)

Tak trochu vykrádačka Captain Fantastic s tím, že zde je téma vážnější. Režisérka ovšem nezvládá dramatickou část a Ben Foster místo vyvolání konfliktu celou dobu v sobě vše potlačuje, což mi přijde vyloženě škoda. Mladé překvapení v podání slečny McKenzie je ale výborné. Vypadá to, že se klube nová hvězdička. (11.10.2018)

Takový umírněnější a artovější Captain Fantastic, jež bych nedoporučoval rozhodně nikomu, kdo nezvládne pomalé tempo s lineárním vyprávěním a naprosto standardním příběhem, který nemá jiný účel, než vypovědět jeden syrový příběh dvou obyčejných lidí s určitým netypickým problémem. Ben Foster tu hraje tradičně jako bůh a první hodinu mě to vlastně bavilo jen tak plynout nepřiznivými podmínkami spolu s hrdiny, ale vzhedem k tématu jsem to až do konce nevydržel a začal se celkem nudit. Jednou za čas však rozhodně neuškodí si odpočinout od popcornovek. (12.11.2018)