Bratrstvo

Ve staletími zakonzervovaném prostředí zislamizovaných klanových kozojebů, kteří ten svůj středověk prostě milují, je kapku obtížné prosazovat jakýkoliv jiný světopořádek. Zrovna před týdnem tam definitivně selhaly dvacetileté pokusy o vybudování kapitalismu americkými kokotporátními pohůnky, no a před dvaatřiceti lety stejně tak dopadlo budování socialismu sovětskými soudruhy. Kluci tam prostě děsně potřebují vzájemně si podřezávat krky v nekonečných kmenových sporech o kozy a holky zabalené do pytlů s dírami pro oči držet huby a sem tam dostat šutrákem pod přísným, ale spravedlivým zákonem Šaría. Inu, kdo chce žít v 16. století, pomožme mu tam, inšalah. Tento film je skoro úplně jako Rambo trojka. Akorát se tam, když je nejhůř, nezjeví žádný do pasu svlečený stažený králík s mongoloidním kukučem a ležérně nesundá lukem MI dvacetčtyřku. A taky to sovětské velení, patetický patriotismus i morálka mužstva nejsou až tak autokraticky pevné a cílevědomé jako za plukovníka Zajceva. Prostě ruskaja dúša, taková dezorganizovaná partička vypatlaných lopat a lhostejných animálních hovad, co přijeli proti těm džihadovitým Mindžahedýnům hlavně chlastat, kšeftovat, krást a hrát své vlastní účelové hry. A s tímhle materiálem válku proti zfanatizovaným Aláhovcům nijak zvlášť vyhrát nelze! Inu, kruh se uzavřel, Sovětský svaz zase uzurpoval car, Ameriku neomarxistická lůza, tak proč konečně neukázat tehdejší realitu bez demagogických příkras politbyra či Rambouše. Dost mi to evokovalo Soujuzmultfilm verzi Altmanova Meše. (26.08.2021)

Film trochu popírá historická fakta a vyjádření politiků, ale oproti podobné americké produkci byl autentičtější (což podporuje roztřesená kamera) a syrovější. Také citlivější. Oproti a americkým vojákům jsou ti ruští příjemně nepatriotičtí. Bratrstvo (v originále Leaving Afghanistan, režírované Pavlem Lunginem, je založeno na zkušenostem válečného veterána z Afghánistánu Nikolaye Kovalyova, který pozdějí šéfoval tajné službě.Skupina jiných afghánských veteránů napsala dopis ruskému prezidentu Vladimírovi Putinovi, aby film zakázal, protože poškozuje image Ruska, ale bez úspěchu. Do konce války 1988 zahynulo v Avghánistánu 15 tisíc sovětských vojáku. V roce 1990 ruský parlament prohlásil tuto válku jako politickou chybu, avšak Putin toto zrušil a prohlásil, že válka měla význam. V souvislosti s teroristickým hnutím Taliban. (17.01.2020)

Ruský film o záchraně katapultovaného pilota, kterého zajali mudžahedíni , odehrávající se v roce 1988, kdy se vojska SSSR začínali stahovat domů. Dějová linka je slabá a výsledkem spíše to vypadá jako mozaika nezávislých scének ze života během války v Afganistánu - šmelení, korupce, únosy, krádeže, drogy, které fantasticky vykreslují atmosféru osmdesátkového Afganistánu. Bojové scény vypadají velmi autenticky a diváka pohltí, ale pro mne byl největší problém právě absence přímočaré dějové linky, která by tomu dala nějaký pevnější rámec. (25.02.2020)

Filmy z Afghánu já rád. Je vidět, že Rusové mají stále potřebu lízat si tlapy stejně jako ji čas od času mají Amíci v rámci traumatu jménem Vietnam. Tenhle mix Kavkazského zajatce a Deváté roty mi sakra sednul. Je zajímavé, že Rusy tam bojující čekal podobný osud jako Amíky na konci šedesátek. Nezájem. V Rusku akorát na kluky co se zpět nevrátili v cínových rakvích nečekali hipíci a nikdo je nenazýval vrahy nebohých Vietcongů. Tam je čekala bída, zoufalá lékařská péče a rozpad Sojuzu, který buď jak buď když byl, nabízel alespoň ty nejzákladnější jistoty. Je těžké se stahovat ze země kde vás nechtějí do země, kde se s vámi krom rodiny ani moc nepočítá. Ty odlétající vrtulníky mi připomněly záběry z obsazovaného amerického velitelství a ambasády v Hanoji... Ty podobnosti tu jsou až neuvěřitelné. Tohle bylo moc milé překvapení ! Tu pátou hvězdu dávám navíc za reálnost. Film totiž postrádá a to zcela právem onen ruský gerojský patriotismus, který z podobných snímků doslova prýští. Naopak, ukazuje pravou odvrácenou tvář tohoto konfliktu. Je škoda že se do té země asi nikdy nepodívám, protože je to opravdu země krásná s neskutečnou přírodou. Věřím, že jsou tam i zajímaví lidé, ale testovat svojí krční tepnou nehodlám. No tak teď šíří demokracii v Afghánu USA a spojenci včetně nás. Jsem zvědav, zda se dostanou někam dál než všechny ty armády co si v Afghanistánu vylámaly zuby. Vy máte hodinky, ale my máme čas říkají Afghánci. Asi by bylo dobré se už nad tím konečně zamyslet a buť tu zemi nechat ve středověku kde je i s políčky máku, nebo ať už z ní někdo konečně udělá skleněnou pláň a bude bez problémů... Dávám za 5 balíčků heroinu. * * * * * (31.12.2019)

Kašlete na žvásty od Cinemaxu v obsahu, leda odradí, o osvobozování nějakého generálova syna jde ve filmu až ve druhé řadě. V té první máte unikátní možnost podívat se přímo do válečné první linie, na život sovětských vojáků v boji s dušmany i mimo boj a zažít téměř na vlastní kůži realitu okupovaného Afghánistánu. Co na tom, že afghánské hory a vesnice jsou suplovány dagestánskými exteriéry, že mudžáhidi mají často falešné vousy a jsou do paštunštiny nebo tádžičtiny nebo čeho dabovaní, nebo že důstojník KGB je prezentovaný jako jemnocitný humanistický chlápek s dobráckýma očima a nepředpisovým účesem; byl jsem tak vtažený do děje, že jsem si ani na chcáč neodskočil. A to kameramanské hovado se skákající ruční kamerou? No rozstřelit ho RPGčkem, samozřejmě. Ale výjimečně kvůli tomu nehodlám snížit hodnocení. (12.01.2021)