Design for Living
Režie:
Ernst LubitschKamera:
Victor MilnerHudba:
John LeipoldHrají:
Fredric March, Gary Cooper, Miriam Hopkins, Edward Everett Horton, Franklin Pangborn, Isabel Jewell, Jane Darwell, Wyndham Standing, Rolfe Sedan (více)Obsahy(1)
Dva Američané, dramatik Tom Chambers a malíř George Curtis, kteří sdílejí v Paříži společný byt, se zamilují do nezávislé Gildy Farrellové. A protože ona se nedokáže rozhodnout, kterému z nich dát přednost, navrhne jim “džentlmenskou dohodu”: Nastěhuje se k nim jako přítelkyně a kritička jejich práce, nikdy ale nedojde k jakékoli milostné zápletce s kterýmkoli z nich. Když však jednou Tom odjede do Londýna, aby dohlédl na inscenaci jedné ze svých her, je nucen nechat Gildu s Georgem o samotě. Jak dlouho jim pak jejich džentlmenská dohoda asi vydrží? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Jsem rád, že se čas od času dostanu k těmhle starším filmům, protože musím říct, že herecky stojí za to. A tentokrát i příběhově. Jsou tu rozebírány myšlenky, které mi na svou dobu přijdou celkem pokrokové, i když v oblasti sexuální to není nijak vyloženě šokující. Ústřední trojice baví, a to je hlavní. ()
Dva kamaradi byvaju spolu a miluju jednu zensku. Naviac este v parizi so vsetkymi tymi fajnymi vecami jako Ajfelovka atd atd. Mno, na rok 1933 hodne odvazne, Ernst Lubitsch sa do rezie vyznal a natocil to velmi Dobre. Mohlo to byt kliudne aj tak, ze chlap miluje dve zeny a nevie sa rozhodnut - jedna je nadherna, krasne nohy, prdelka, vsetko co ma zenska mat ... druha zenska by mala par milionov na ucte, mnenej pekna, ale stale vyzyvava a zmyselna. Tak a zamyslel by sa chlap a vybral by si tu s vacsimi kozami :80 % ()
Ak si človek odmyslí, že hlavná hrdinka s ktorou by mal divák sympatizovať je obyčajné zákerné, sebecké kur*isko, ktoré ničí životy všetkých chlapov, ktorí ju milujú ( niečo ako hlavné postavy Sexu v meste), tak ostane vynikajúca a na svoju dobu odvážna komédiálna vzťahovka (hayesa z toho musel dostať infarkt) so supersympaťákmi Cooperom a Marchom, hromadou výborného humoru a správnou dávkou tragiky ()
Jednoduchá ale překvapivě místy hodně zábavná komedie s vypilovanými tragikomickými dialogy, u kterých jsem se nasmál více než u všech současných rádoby komedií. Škoda té druhé poloviny, která na komické tempo nedokázala tak dobře navázat a děj tím působí trochu nesourodě, přesto hodně slabé čtyři hvězdy uděluji. [7/10] ()
Moderní divadelní hra Noëla Cowarda byla z Brodwaye přenesena do filmu hned příští rok po své premiéře. Ačkoli téma je atraktivní a zajímavé tehdy i dnes, nemyslím si, že je nutné se právě před tímto rutinním Lubitschem jakkoli sklánět. Filmový přepis je toporný, stejně jako i dnes přepisy divadelních her bývají. Sladké pikantní téma je to jediné, co by mohlo pozdvihnout koutky úst k úsměvu. Ale nic víc. March a Coop hrají jakoby sami byli na divadle, ale film takové markýrování nepotřebuje. Oba už tehdy byli mnohem zralejšími herci. Nu a Miriam Hopkins? Skvělé dialogy jí připadají, ale ona je odříkává jako naivní septimánka. Chápu, že jako porcelánová modelka, na které dobře vypadají luxusní kostýmy, je skvělá, ale herecké orgie se nedostavili ani v nejmenším. Tedy komu doporučit? Snad jen těm, kteří filmy 30. let příliš neznají a toto zbaští i s navijákem. Pre-code éra nabízí mnohem větší laskominy. “It's true we have our gentleman's agreement. But I unfortunately am no gentleman." ()
Reklama