Výjimeční přátelé

Moc příjemné. Tom Hanks hrající sám sebe rozdává pozitivní energii v příběhu, který sice není vůbec originální, ale servíruje celistvé charaktery a je protknutý nakažlivou fantaskní atmosférou, díky níž se až pohádkové moralizování nemíjí účinkem. Jestli byl skutečný Rogers až takový bodrý chlapák, tenhle film mu vzdává velmi vkusnou a sympatickou poklonu. Bohužel jde o ten nešťastný druh spotřebního sentimentu, který bude většinou odtažitých diváků silně podhodnocen. 75% (12.02.2020)

Mám rozečtený ten sáhodlouhý text, jenž odhaluje pozadí (ne tamto pozadí!) slavného amerického Strýčka Jedličky, abych pronikl (ale no tak!) do problematiky onoho nekonečného dobrodiní přátelského chlápka ze sousedství. A je to vskutku interesantní čtení. Rozhodně o dost poutavější než tohle uondané, sladkobolně patetické mrzení. Takže furt lepší Jim Carrey v hrsti než Tom Hanks na střeše. A já si jdu dočíst ten článek. (28.04.2021)

Tom Hanks exceluje v této poměrně bezzubé a na jistotu jedoucí filmové záležitosti, která staví nekompromisní zrcadlo lidské aroganci a cynismu. Problémem je zde ovšem fakt, že je celý snímek podáván velice nemastně a neslaně, takže si i z dobře míněné rady postavy Toma Hankse vezmete jen pouhý zlomek. Jsem si téměř jist, že s jiným přístupem k látce a v rukou nějakého jiného režiséra či režisérky by se jednalo o další povedené dílo o katarzi mezi otcem a synem, které by zdárně zadrnkalo na divákovy citové struny. Bohužel, snímek A Beautiful Day In The Neighborhood v tomto směru končí tak nějak na půl cesty, pročež mám dojem, že i tento počin za pár měsíců zapadne do hlubin filmového průměru. A to je vážně velká škoda. „Hello, neighbor.“ (13.01.2020)

Tom Hanks už není taková jistota, jako tomu bylo před lety, kdy byla skoro jistota, že film, kde se objeví, bude minimálně zábavný, když už ne nezapomenutelný. Tentokrát je sice to jediné dobré, ale film jako takový je neuvěřitelná, utahaná bída, která se po celou dobu tváří jako nezapomenutelný filmový klenot. Druhý den jsem nevěděl, o čem film vlastně byl. (19.07.2020)

Není to úplně tak, jak by si leckdo možná přál, že co Tom Hanks, to záruka dobrého filmu. Tom Hanks byl v tomto případě zasunut do stylizace pana Rogerse. O tom se nedovíme, až na něco málo rodinných neshod, zhola nic. Touto stylizací ale napíná diváka až za hranici trpělivosti. Ať mu leze z úst sebepatetičtější hláška, říká ji tak pomalu, že by se mu u ni vyluhoval zelený čaj na 60 stupňů. Přitom glosuje a analyzuje mezi řádky jako kvazi terapeut vlezlými otázkami Lloyda. Vyzvídá, co se to děje neutěšeného v jeho životě, rozuměj, v životě hlavní postavy. Tou totiž není Fred Rogers, ale permanentně na něco naštvaná osoba, která v žádném okamžiku filmu není ani zajímavá ani nějak výjimečně nebo aspoň průměrně zahraná. Nakonec ve filmu ale vlastně nad průměrem není vůbec nic. Ani soundtrack, ani Hanks ani nikdo jiný, ani kamera, ani scénář, ani nic. Je to jen film, který měl být rodinný a příjemný a místo toho je napínavý, kdy ten Roger / Hanks konečně tu svou větu pommmaaaalllllilililinkuuuu dořekne.... Neměl jsem zážitek. Jako Netflixovská jednouhubka to mohlo být fajn. Ale můj dojem je, že není... (16.11.2021)