Extase

Na svou dobu zcela určitě převratné dílo, z dnešního pohledu nic moc. Příběh příliš originální není (žena není šťastná v manželství se starším mužem, tak se spustí s přítelem svého manžela). Nahota na svoji dobu byla šokující, z dnešního pohledu je to úsměvné. Některé scény byly působivé, ale že bych to musela mít ve své filmotéce, to ne. Jsem holt kulturní břídil. (03.02.2016)

Gustav Machatý ukazuje, že uměl točit lidská dramata a že tenhle snímek není jen o tom, že se v něm objevuje odhalená žena, což je na svou dobu přece jen pořád docela odvážné. No, co si budeme povídat, ono to ani v dnešním mainstreamu není tak tradiční. To, jak se zde mění životy jednotlivých hrdinů, je skvěle napsáno a zahráno. (15.01.2015)

V podstate nemý film, iba s občasnými slovnými prejavmi, ktoré ťažko nazvať dialógmi. Chcel som sa na film pozerať ako na prelomový objavný film, ale nič prelomové som nepostrehol. Trochu nahého tela z diaľky a trochu erotických pohľadov. Je to asi tak, že erotické scény nie sú nahé, a nahé scény nie sú erotické. Kombinácia by vtedy nebola možná, čo nie je výčitka, ale aj tak len slabšie tri hviezdy. –––– Moje manželství byl omyl. Hned druhý den po sňatku jsem shledala, čárka, že se k sobě absolutně nehodíme. Tečka. (02.09.2019)

Machatý byl skutečně zjev naší kinematografie - v dobách, kdy všichni byli opojeni zvukem a nadšeně plnili film statickými konverzačními scénami a zapomínali na jeho pravou podstatu, objevil se i v našich podmínkách umělec, který nezapomněl na pravé filmové umění a natočil i za cenu zapomenutí němý snímek, který chce vyprávět obrazem a kašle na zaběhnuté trendy, hlavně co se týče diváků. Opět předkládá banální romanci, kterou však stejně jako v Erotikonu podává tak niterně a intenzivně, že příběh úplně přstává hrát roli. Přestože technickou stránku odtáhl málem k dokonalosti, chybí zde ono spalující napětí a invenční symboličnost Erotikonu. Dost ruší i těch několik dialogů, které působí v celku směšně i kvůli nedokonalosti postsynchronů. Rovněž násilně působí závěrečná oslava práce, sama o sobě skvěle natočená a rytmizovaná, ale přece jen je to šok, hlavně po scéně tichého a vynuceného rozdělení. (18.12.2009)

Je něco uhrančivého na Machatého filmech, co jej proslavilo po světě a mně dává potěšení. Je tam magie, která jeho snímky nadnáší nad dobové vrstevníky, i když se samozřejmě také pohybují ve svých vlastních vzorcích, a která mi dokáže zapálit jiskry v očích, a to jsem v tomto případě viděl bezceckatou verzi. 70% (19.10.2021)