Zazie v metru

To byl cvokhaus jak z mého žvota. Film balancoval na hranicích geniality a totálního degenství. Nic mezitím. Zrychlené pohyby hlavních postav společně s dialogy zřejmě vytvořil někdo, kdo si po dobrém obídku dává jako dezert LSD. Třeba scéna sestupování ze schodů z Eiffelovky a souběžná dialogová hra se slovy obouch sestupujících mě přinutila vydat ze sebe takové HAHAHA, až jsem vzbudil sousedy. Lední mědvěd co se válí v posledním patře Ajfeldy mě úplně rozmlátil. Jelikož jak genilatu tak degenství mám mnohem více radši než průměr nemohu jinak. Navíc mě Zazie těžce připomínala Olinku se kterou jsem kamarádil v sedmi letech. To taky byla dívka plná obdivuhodných nápadů. Třeba: " Pájis, budeme házet kameny na vosí hnízdo, kdo to vydrží dýl vyhrává !" Vitěze říci neumím, ale druhej den by naše držky vyplašily i členy speciální zásahové jednotky. Takže jistě chápete důvody proč tenhle francouzskej blázinec z roku 1960 miluju. Oliči jestli žiješ a čteš to, co jsem tady vyblil, houkni. V parku jsem viděl sršání hnízdo i kameny ---schválně kdo to vydrží dýl. (04.05.2007)

Naprosto šílená bizarní taškařice s okouzlující vizuální stránkou filmu. Lehce dadaistiký pohled na město a lidi v něm se pohybující, jakoby dětskýma očima, avšak s inteligentním nadhledem a neuvěřitelnou fantazií... Navíc - na to, že je tenhle filmek už skoro půl století stár, každopádně je však nestárnoucí a stále mile zábavný. Vlastně až nadčasově poetický... :-) (02.01.2007)

V Kronice filmu se píše, že na nepřipravené diváky působil film Zazie v metru až provokačně a nikde mimo Francii nezaznamenal úspěch. Naivně jsem si myslel, že přečíst si tuto větu znamená stát se "připraveným" divákem. :o) Omyl. Louis Malle udělal všechno pro to, aby uvedl publikum v naprostý zmatek. Překotné skoky v čase (žena odchází uložit Zazii do postele, ve vteřině je zpátky a říká "Usnula okamžitě"), prostoru (jako by se všichni přemisťovali teleportem, postavy vynořivší se odnikud a mizející, aniž bychom se dozvěděli, co byly zač a o co jim šlo... Ale to nejsou výhrady! To je úžas. Ten film se nepodobá ničemu. Může snad malinko připomenout Amélii z Montmartru, ale ne náladou. Vtěsnal do obyčejné stopáže tolik děje, nápadů a gagů, rozhazovaných plnými hrstmi, že mě přinutil podívat se na něj 3x během týdne. A potřetí nebylo naposled, protože díky té hektičnosti v něm vidím vždycky něco, co mi předtím uniklo. Je to dobrý film? Špatný? Na to kašlu. Je mimořádný. Zatím 80% (01.02.2007)

Posledních 15 minut (nebo kolik) ten film zbytečně zabíjí. I když musím přiznat, že ÚPLNEJ závěr, byl pro mě docela překvapivý. // "SPOILEROIDNÍ" HLÁŠKY, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Líbí se ti v Paříži? - Prdlajz dědku plesnivej. // Proč cheš být učitelkou? - Abych do pětašedesáti mohla buzerovat malé děti. // ... Tak budu kosmonaut. ... A budu buzerovat Marťany. // Anglický bomby zabíjely jen Němce. // Jmenuju se Pedro Přebytečnej. // Já jsem skutečná slečna. A navíc vdova. // Je radost vidět vás řídit. - Opravdu? // Nevíte která bije! - Čtvrt na pět. // Dospělé nesmíš týrat. // Kde je Albertina? - Pryč. - Jde se na cibulačku! // Tak to jste pitomec. - To se policajtům stává. (02.01.2007)

Knihu znám, četl jsem z ní asi tři stránky a pak jsem ji nechal být s tím, že se autor asi zbláznil. No, tady to vypadá stejně. Absurdnost střídá další, něco jako příběh vlastně neexistuje, všechno je sled šíleností podobně jako Bláznivý Petříček. Akorát tady je to šílené trochu jinak. Zatímco u Bláznivého Petříčka byly bizarní dialogy, tady jsou bizarní obrazy a scény. První polovina je teda lepší než druhá, to je pravda, ale zase ten závěr, jak tam jdou všichni... To se ani nedá pořádně popsat, to se musí vidět, prostě to vypadalo, jako kdyby všichni byly na drogách. Občas jsem v tom viděl něco jako poctu Meliésovi (kvůli stop-motion vtipům, s tímhle Meliés na plátně kouzlil)Jen škoda, že tu jsou části, kde se moc mluví, až to nudí, jinak bych dal 5*. Takhle to bude jenom za silné 4* (08.12.2018)