Slídil

Ak budete tento komentár čítať predtým ako si pozriete film, tak vedzte, že vás naozaj čaká jedinečný zážitok. Film, ktorý svojimi smrteľnými hrami a napätím našponovaným až na prasknutie, nenechá nikoho nepoznamenaného. Mne dal knockout behom pár minút a ešte stále som sa z neho nedokázal spamätať, možno aj preto píšem takéto drísty. Takže len v skratke - odporúčam, must see, masterpiece! 100%. (20.01.2010)

Herecký koncert dvou osobností a nedovolím si říci, který z pánů byl lepší. Laurence Olivier je teatrálnější, Michael Caine lidštější. Celý film je hrou kočky s myší, přičemž role obou zvířátek se mění jak volební peference. Připravte se na černý humor, zmíněné herecké výkony, propracované dialogy a skvělou režii. (11.05.2009)

Vicemene divadelni show o dvou hercich v prostredi jednoho baraku. Pred 40ti lety to mozna fungovalo, ale dnes mi to prijde cele znacne naivni a scenaristicky az prilis predvidatelne. Navic ta britska prichut predevsim v prizvuku obou hercu se mi vazne netravi moc dobre. Ale dobre, za ten pekny interier plny hravych rekvizit, dialogy a svym zpusobem neco trosku odlisneho to dohrabu na prumer. 5/10 (23.03.2011)

„Bezradná policie nikdy nic nevyřeší. To jenom ten váš slídil amatér vždycky ví, o čem je řeč.“  Ach, ten Slídil... tento film mě kdysi hodně rozčaroval a zvládl jsem ho poprvé dokoukat jen jako "seriál" na několikátý pokus. Pak jsem ho při vzpomínce na něj vždycky proklínal a nenáviděl natolik, až jsem si ho nakonec chtě nechtě zamiloval a když jsem se teď po čase na něj podíval již potřetí, konečně musím svoje původní hodnocení aktualizovat. Je pravda, že ten nápad natočit dvou a půlhodinový film z jednoho domu jenom s (převažně :)) dvěma herci na scéně zavání až nezvyklým, potenciálně hůře ztrávitelným experimentem a že samotný děj předvede postupně tolik zvratů, tolikrát zakolísá na pomezi trpké skutečnosti a zábavné hry, osciluje mezi humornou komedií a depresivním dramatem, až může skutečně diváka vyvést z míry a připadat ve výsledku hodně překombinovaný (a já stále cítím místy z posledních 40ti minut tu pachuť nastavované kaše, nemohu si pomoct). Na druhé straně i díky bohatého repertoáru poloh Shafferovy hry od důmyslné parodie na detektivky a brakovou literaturu s množstvím odkazů, až po psychologické drama o ponižování se jedná o velmi osobitý zážitek, přičemž Laurence Olivier a Michael Caine tady herecky naplno ve všech těch polohách a proměnách naplno excelují a předvádějí po celou dobu doslova lahůdkový herecký koncert... ačkoliv, jak by řekl jeden můj zdejší kolega, nejlepším hercem v této inscenaci je jednoznačně Alec Cawthorne v postavě inspektora Dupplera (bezesporu!). ;-)) Taky jsem rád, že jsem nakonec po čase objevil, spatřil a zároveň si hlavně dovedl i užít to, co na Slídilovi většina tolik vychvaluje, pronikl lépe do jeho hlubší roviny a hravě ocenil i tu všestranou tvůrčí genialitu v oblasti žánru ve jménu hry kočky s myší a série mystifikací, plynoucích směrem k divákovi už od úvodních titulků. Takže buď je ten Slídil opravdu tak geniálním počinem, jak na mě skoro v každé scéně či dialogu začíná působit, nebo někdo z tvůrců se mnou taky manipuluje, že propadám „pseudointelektuálnímu filmu“ (jak jsem Slídila kdysi nazval v původním komentáři). Tak či tak se pro mě nezapomenutelný kus, kterému nakonec tu překombinovanost částečně mohu odpustit, protože i ta často bývá součástí zapeklitých detektivek, které si Slídil tolika různými způsoby postupně bere na mušku. [85%] (10.12.2021)

Mankiewicze jsem si zamilovala díky Vše o Evě, proto jsem uvítala příležitost pustit si nějaký jeho další film. Zpočátku to vypadalo velice slibně. Atmosféra, ne nepodobná Hitchcockovi, která by se dala krájet, dva skvělí herci a bláznivé hry. Jenže postupem času snímek nabíral na šílenosti, až se stal mírně překombinovaným, sem tam zdlouhavým, a to mu srazilo vaz. Napínavá konverzačka s pouhými dvěma herci na plátně zpočátku strhne, ale svou úroveň si, ke své škodě, neudrží. (25.12.2012)