Bez jištění na El Capitan

Dramaturgicky veľmi tradične poskladaný dokument o víťazstve človeka nad prírodou v takej čistej podobe, v akej ho vidíme párkrát za život. Honnold je úžasný lezec, športovec a záverečná sekvencia je skutočne dychvyrážajúca, formálna konzervatívnosť mi teda neprekážala najviac, skôr mi tu veľmi chýbal Herzogovský spirituálny presah. U nehĺbavého človeka s nízkym EQ akým je Honnold asi pochopiteľné. (20.04.2019)

"The bottomless pit of self-loathing. I mean, that's definitely the motivation for some soloing." Již v předchozím počinu Meru šahalo manželské tvůrčí duo po pomyslném grálu horolezeckých dokumentů s přesahem; nyní už ho však pevně třímají v rukách. Z velké části za to vděčí Alexovi "horolezeckému autistovi" Honnoldovi samotnému, který je neskonale vděčný objekt zájmu čistě sám o sobě jako povaha, navíc díky letitému přátelství se na něj a jeho svébytnost Chin umí naladit. Dalším nosným aspektem je dopad prvního stálého vztahu do rutiny neusazeného samotáře, jehož život přes veškerý profesionalismus, přípravu i schopnosti chtě nechtě balancuje na neustálé hraně života a smrti. To celé zastřešuje pokus o dějiny přepisující pro běžného smrtelníka bez přání smrti nepochopitelný sportovní übervýkon, na který se Alex psychicky i fyzicky připravuje celou kariéru. A logicky se tedy celým dokumentem prolíná otázka "What if you die?", kterou si nepokládá jen Alex či jeho přítulkyně, ale především štáb složený ze samých starých kámošů. Štáb se tak stává jedním z hlavních protagonistů, protože stojí před morálně nelehkou volbou, jak se postavit k tomu, že nechtíc skrze přítomnost kamer vytvářejí na Alexe tlak a že tedy s velkou pravděpodobností dokumentují jeho cestu na smrt. Není toho málo, co Free Solo pokrývá (a pohříchu vynechává techniku sólo lezení, o které Alex umí poutavě i poučně pro laiky mluvit, když se mu dá prostor). A jen tak mimochodem to celé korunuje, že autoři umí měřítko a hloubku prodat dechberoucím adrenalinovým způsobem, ze kterého tuhne krev v žilách i prostřednictvím televizní obrazovky; a což teprve na plátně či v Imaxu. Výsledkem je počin (ať již ten Alexův či Chinův), který se zadře pod kůži. Co zadře... On jí rozedře až na kost. Jde tak o dokument o jednom z největších (nad)sportovních výkonů historie, který však celou dobu je hlavně a především o lidech. (13.02.2019)

Alex je tak trochu sociopat s retardovanou amygdalou, tudíž má kompletně v piči, jestli se zítra rozplajzne o skálu po pádu z kilometrové výšky. Alex je ale také naprosto fenomenální hajzlový pavouk, skromný, simplicitní sympaťák a dodávkovkový squatter, který to zjevně nedělá pro prachy a slávu, nýbrž jen z důvodu psychické poruchy. Sympaťák, co se na jednom prstu dva dny udrží na téměř hladké, kolmé stěně v milimetrové spáře pět set metrů nad zemí, přičemž druhou rukou v klidu vyřizuje na mobilu emaily a nohama jen tak cvičně šlape vodu, aby mu neatrofovaly břišáky. No, co na to jen říct? Lidé se prostě s oblibou dívají, jak se někdo urputně snaží zabít, navíc v úchvatném a solidně zachyceném prostředí monumentálních josemitských skalisek. Čili nezbývá, než před Alexem hluboce smeknout! Ovšem Alex má také přítelkyni, která je totálně nesnesitelná a iritující piča! Takový ten typ přechytřelé batikované krávy z neziskovky, feminismem zušlechtěné eticko - enviromentální veganky a za všech okolností prudce angažované soudružky, co zásadně nepije, a kdo ví, jestli kouří, zato však s oblibou chytračí kýčovitými frazeologismy, aniž by si viděla na špičku klitorisu, a neustále xmrti ráda tu svou stolici analyzuje, notabene v televizi. Alex má sice v piči i ji, dokonce jí před kamerami s bohorovným klidem vmete, že kdyby se měl rozhodnou mezi macatou skálou a její maličkostí, tak okamžitě pude, avšak loktem ji za ty kecy ani jednou nepřimrdal a v dokumentu o hajzlových pavoucích měla na můj vkus až trochu moc prostoru, když bohatě stačil žádný. (25.09.2022)

Zajímavej člověk ten Honnold. Škoda jen, že většinu času leze na nějakou přiblblou skálu. Zámořská fascinace tímto neuchopitelným lezcem je nicméně pochopitelná. Velký příběh nezdolného lidského ducha, vůle k boji a překonání svých limitů je pochopitelně naprostá mana pro všechny motivation freaky, kteří potřebují velké lidské příběhy, aby je to donutilo něco dělat. Skvěle však s tím pak kontrastuje Honnoldova naprostá neschopnost sebeprezentace, uzavřenost a odzbrojující pragmatická upřímnost, která v zemi běžící na mantře expresivního sebevyjádření musí působit jako takřka mysteriózní element, jakkoli třeba u nás je podobných lidí plný Barréčko. Úmorné pokusy o komunikaci s jeho průměrnou, nezajímavou a trošku připitomělou přítelkyní vás pak alespoň identifikují na které straně stojíte. Protože tak trochu podezírám tvůrce, že ona tam je jako identifikační element pro diváka. (13.08.2019)

K uskutečnění takového šíleného výkonu musí být člověk aspoň trochu psychopat, a tím Alex bezesporu díky jeho nestandardně fungující amygdale je. Obdivuhodný psychopat. I když jsem věděl, že celý projekt jeho zdolávání El Capitana bez jištění skončí úspěšně, stejně jsem měl při jeho sledování stažený zadek. A divák může díky tomuhle dokumentu nejenom obdivovat jeho lezecké výkony, ale i nahlédnout do jeho způsobu myšlení a uvažování, což je neméně zajímavé. Přesto bych ale uvítal víc lezení a méně plkání okolo - z bezmála čtyřhodinového fenomenálního výstupu divák uvidí rozstříhaných ca 5-7 minut čistého času. / Po pár dnech a po pár reprízách dechberoucího finále se sem vracím a zvyšuju, ne za dokument (ne za jeho formu), ale za ten výkon, o kterém pojednával. (29.09.2019)