Výběrčí daní

Pokud mě na tomto filmu něco pobavilo, tak očekávání, jaké vzbuzovala postava Creepera. Podle těch keců okolo člověk myslel, že se předvede v akci minimálně jako Chow Yun Fat blahé paměti, ale scenárista a režisér Ayer byl jiného názoru. Nejdřív jsem nevěřil svým očím a pak jsem se už jen smál, s jak zbytečným a hloupým filmem jsem ztratil půldruhé hodiny života. (26.08.2020)

Dva drsňáci, kteří vybírají daně pro mocného gangstera, se v Los Angeles octnou uprostřed války o to, kdo bude šéfovat ulicím. A i když to zpočátku vypadá docela zajímavě, The Tax Collector se rychle změní v až otravný film, který postrádá jedinou kladnou postavu, tupě oslavuje násilí a ve své snaze být co nejvíc macho se mění až v parodii. Ayer tohle nezvládl. (11.08.2020)

// Ayerovi přeskočilo a natočil film o dvou rádoby gangsterech, jednom uchcanějším než tom druhém, kteří místo zastrašování ostatních celou dobu jen prohrávají, umírají a pak to skončí. Prázdný, hloupý film, který se nemůže opřít dokonce ani o řemeslné kvality, protože je místy vyloženě debilně sestříhaný a hnusně natočený. Naprostá ztráta času. 2/10 (22.08.2020)

Tréninkový den na bukvoidní telenoveliádu. A já se tolik skrytě těšil na typického Vočaře, tedy nekompromisní surovost, spodinu, špínu a hnus Losích Andělic. Načež v první minutě nakráčel do záběru vymydlený zbuznělý Hispánec, říkejme mu třeba José Armando Conquistador del Recto, urputný to rodinný hovnotář, zapřísáhlý křesťan, vrah, drogový dýler a Mirek Dušín v jednom, za kterým cupitala snad největší kástingová minela v historii gengbengerských filmů, kvádrem od Armániho a mutujícím barytoaltem vytuněná a megadrsňáckou homobradkou olepená transka - Šejla LaBlaf. No děsivý týpek! A to v roli bezkonkurenčně krutopřísně nejhustšího gengového vymahače všech dob, před kterým se třesou i ta nejdrsnější otapetovaná animální hovada od Kalifornie až po Yucatan. Asi aby je náhodou nedefloroval bez gelu. To už to rovnou mohli dát Šeldnovi! A tyhle dvě princezny první polovinu zaníceně profilozofují na téma, jak je pro bezskrupulózní vymaštěné sadistické vrahy životně důležitá láska, přátelství, čest, svědomí, smysl pro spravedlnost, rodina a Bůh. Pak sice Juárez vyšle do hry poměrně démonického rozrážeče bukvic - dona Diega de Satanás, jenže ten udělá osudovou chybu, když v děsně utajeném hotelu típne našemu milovníkovi Esmeraldu, aniž by si tam zároveň na José Armanda počkal, yntelechtuán jeden, čímž mohlo být v šedesáte minutě vymalováno a po bolestech konečníku. Tudíž následuje druhá polovina, ještě více super k žehlení a depilování bobrů. Náš „kladný“ hrdina se s „procítěně truchlivým“ výrazem cigánského psa před sežráním urputně modlí, čumí do blba a obrazovkou se hodinu honí zpětné záblesky typu „Esmeralda se cachtá v příboji“, „Esmeralda zpomaleně běží rozkvetlou loukou“, „Esmeralda se usmívá“ či „Esmeralda venčí malé cigoše“, u čehož na pozadí hraje největší hit skupiny Gel de fresa - Vaya con Dios, mi amor. Naštěstí jsou tu ale členové jednoho z nejsurovějších negrogengů Losích Andělic, „Krváci“, jako obvykle čestní, spravedliví, rodinné hodnoty vyznávající, féroví, v Boha věřící a vždy ochotni podat pomocnou ruku, kteří celé to martýrium v pěti minutách ukončí pěkně přiblblou přestřelkou, a křestané, gejové a hospodyňky za zenitem si zhluboka oddechnou, že až na očekávané vzkříšení Esmeraldy to všechno vlastně dobře dopadlo. Velmi bolestivý olejový klystýr. (10.08.2020)

vypadá to,že Ayer se chtěl vrátit ke kořenům a k tomu co mu jde nejlépe - drsné,nesmlouvavé a špinavé městské LA akci.Realita je ale taková,že se mu to povedlo na ploše cca deseti minut.Zbytek z těch více jak devadesáti je otravná mexicko-americká telenovela,kde se nesympatičtí vrazi,dealeři a hovádka snaží mudrovat o důležitosti rodiny,boha a já nevím co ještě,přičemž věřit se jim to nedá a divák trpí.Upřímně doufám,že něco podobného už od svého oblíbeného režiséra neuvidím...30% (13.08.2020)