poster

Muzikál aneb Cesty ke štěstí

  • anglický

    The Musical, or the Way to Happiness

  • Slovensko

    Muzikál aneb Cesty ke štěstí

Hudební / Taneční

Česko, 2016, 85 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Big Bear
    **

    Po filmovo-muzikálním pornu Muzzikanti jsem k tomuto filmu přistupoval podobně jako pyrotechnik ke zrezivělé pumě z druhé světové války poté co ji v místě detonátoru nakopl náhodně bagr při výkopových pracích. Kupodivu se další hrůza nekonala a to ani navzdory serebritkám, které dodala show Tvoje tmář má známý hlas. Nepopírám talent ani Fialové ani Mišíka, ale hojnost s jakou jsou nyní nasazováni budí obavy. Tvůrci si scénář dobře vymysleli, takže skupinka má secvičovat klasiku - Starce na chmelu, páč to tak vybrala komise. V tom je genialita námětu. Divák klasiku zná, zná písničky i melodie, ví o co go a tak si to celé vlastně připomíná v krapet modernějším hudebním angažmá Petra Maláska se soudobými začínajícími hvězdičkami šoubyznysového potěru. Když se natančí a nezpívá, sledujeme vlastně takový prima letní tábor s kupou krásných lokací, pohledných děvčat řešící problémy mladých ať už ve vztazích či v rámci skupiny. Všímavější jedinec si všimne pár vtípků např. v podobě řidiče autobusu, kterého si střihl ,,autobusák'' Kopta či Lauferova hajného, který jde z paseky vyhnat chlapskou skupinu rozespívávajícíc se na pařezech páč tam dělají kravál. Byly tam ale momenty, které jsem nechápal jako bylo zranění jednoho ze členů skupiny i závěrečné kritické sebeukájení Vojtka a hlavně Polívky v autobuse... A to že nedali tu hlavní písničku na závěr, to mně vyloženě naskrkli... Kdybych to měl shrnout, bylo to s ohledem na ostatní podobnou tvorbu koukatelné a to jen dokládá skutečnost, jak děsně na tom dneska naše hudební filmy jsou. Nejvíce mi však připadalo, že film tak trochu vykrádal Starce a možná kdyby si skupinka měla připravit něco neznámého, dopadlo by mé hodnocení o poznání hůře... Dávám tedy za 2 sklínky oleje na hlasivky. * *(8.7.2018)

  • Filmmaniak
    **

    Jako muzikálová pocta Starcům na chmelu nebo jako film o nacvičování divadelní hry snímek selhává na celé čáře a akceptovat se dá jedině jako česká variace na současné taneční filmy typu Let´s Dance, s nimiž sdílí jednak slabý děj a také množství hudebně-tanečních scén, na české poměry celkem vydařených. S kultovními Starci ale vyjma písniček není provázaný téměř vůbec - kdyby studenti nacvičovali něco jiného, bylo by to jedno, a na příběhu by se nemuselo nic měnit. Kromě toho, a to je horší, film z onoho nacvičování ukazuje strašlivě málo a ze závěrečného představení před publikem pro jistotu vůbec nic. Dobré filmy tohoto typu jsou přitom založené právě na podrobném ukazování tréninku, kdy sledujeme hrdiny, jak se lopotí a dělají chyby, a v závěru trneme, jestli se jim podaří naostro vystoupit už bez chyb, a jsme dojatí, když se tak stane. Tohle tím pádem zcela odpadává. Delší recenze ZDE.(16.1.2016)

  • Deimos
    **

    KINO/// Obsazení 4/10 Děj 4/10 Hudba 3/10 Choreografie 3/10/// PLUS: odkazování na film Starci na chmelu, krásné prostředí, které může někoho "zahřát" MÍNUS: přesto nasazení do kin v Lednu chápu jako snahu vydělat, protože při větší konkurenci v jiných měsících by snímek neměl šanci, v opačném případě to můžu brát jako provokaci, když je teď venku takové počasí, utnutý závěr před samotným vystoupením, místo skvělé tanečního čísla titulky, to snad nemyslí vážně/// Shrnutí: Poměrně zbytečný a hlavně prázdný film ve kterém toho správně funguje pomálu. I Muzikál ze střední měl chytlavější melodie, lepší taneční čísla a zajímavější a rozpoznatelnější charaktery postav. Z českých muzikálů může někdo srovnávat s Rebely, jenže o kvalitách Renčových Rebelů si může tento snímek nechat jen zdát. Už jen drobným nedostatkem je samotný název kde místo slova aneb, mělo být nebo. Protože právě jedna z postav se rozhoduje pro muzikál, NEBO pro svou cestu za štěstím./// Celkem 36%///(17.1.2016)

  • NinonL
    ***

    Kupodivu tato adaptace Starců na chmelu nebyla až tak strašná. Vica Kerekes s její příšernou česko-slovenštinou ovšem zklamala na celé čáře. Adam Mišík i Vladimír Polívka skvělí. Líbila se mi i choreografie tanců a samozřejmě nestárnoucí písně z uvedeného muzikálu. Trochu romantiky, trochu chlapeckého soupeření, docela inteligentní konec. Znovu bych na to nešla, ale za ztracený čas tu hodinku taky nepovažuji.(19.1.2016)

  • curfew77
    ****

    Nesmírně sympatický film, který bohužel (co se týče některých mladších tvůrců snad jen zatím?) ještě naráží na dílčí nedostatky a jeden zásadní problém: ten se jmenuje absence nosného příběhu, hlavní dějové linky. Rozstřílení pozornosti mezi šest postav je sice velkorysé, ale jako divák jsem měl problém s tím, koho vlastně sledovat, komu fandit. K těm menším věcem patří tragické postsynchrony, což zaráží v porovnání s tím, jak je jinak film po technické stránce zvládnutý - třeba nasnímání některých scén a vůbec práce s kamerou se mi líbila moc. Nejsem taky expert na muzikálová čísla, ale choreografie mi přišly přeci jen maličko stereotypní, problém jsem měl i s Vicou Kerekes, která (a její postava jakbysmet) mi byla z nějakého (subjektivního) důvodu dost nesympatická. Role studentů ovšem zahrány moc pěkně, škoda jen, že představitelka Terezy se ztrácela mezi vedlejšími postavami, mimo jiné tím, že neustále měnila účesy - i taková blbost umí filmu bohužel uškodit. Nicméně, snad jen s výjimkou té příběhové stránky, na které se opět potvrdilo, co českému filmu chybí nejvíc (kvalitní scénář a zkušený dramaturg), jsem byl ochoten skoro všechno odpustit, protože MUZIKÁL ANEB CESTA KE ŠTĚSTÍ (ten podtitul byl mimochodem myslím docela zbytečný) je velkým příslibem toho, že se v tuzemské kinematografii možná začíná něco dít a měnit. Po JÁ, OLGA HEPNAROVÁ v krátké době druhý český film, který mě opravdu a bez nadsázky moc potěšil. 65 %. PS: Na kluky nejsem, ale hejtování mladého Mišíka vůbec nechápu, mě přišel naprosto v pohodě. PPS: Abych se scénáristy i trochu zastal, bylo velmi osvěžující slyšet konečně zas jednou v českém filmu přirozené dialogy napsané tak, jak dneska mladí opravdu mluví. Naposledy snad SNOWBOARĎÁCI.(10.9.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace