Moskva na Hudsonu

"Nacpat se a vyprázdnit je podstatou lidského štěstí." I já jsem stával fronty a musím uznat, že ty na toaletní papír patřily k těm nejúžasnějším. Asi proto se mi líbila ta radost v očích prostých Sovětů, když měli zaručené informace o jemnosti dodávaného zboží. A kdybych s Ivanovem filmově emigroval v době vzniku Moskvy na Hudsonu, tak bych se taky nechal unést pozlátkem kapitalismu a nevěřil bych tomu, že při plnění amerického snu budu s jaderným fyzikem umývat nádobí. Dneska už na zboží nevěřím, hamburger mi nechutná, americká reklama na svobodu mi připadá falešná, zbožňování nesmyslu zvaného baseball nerozumím a tak mě pobavilo hlavně sdělení, že břitva utne každou diskuzi. To je ta správná Amerika, do které má noha nikdy dobrovolně nevstoupí. (09.05.2017)

Strašně milé pojednání o tom, jaký je rozdíl mezi komunistickým Ruskem a demokratickými Spojenými státy.. Jeden z mála „vážných“ hrdinů Robina Williamse, který nám ukazuje, v jakém režimu je „lepší“ žít, v čem jsou stejné a jaké priority má každá společnost nejdůležitější.. Hrozně příjemnej film :-) (13.12.2011)

Miloučký film srovnávající klady a zápory dvou protilehlých společenských systémů. Není to jednoduché - v úsměvné nadsázce a zdánlivě jako by nic se vší vážností vyexstrahovat a postavit proti sobě to nejzákladnější, co mezi baštami socialismu a kapitalismu stojí. Zde se to opravdu povedlo; také díky neokázale mistrovskému Robinu Williamsovi. (04.08.2010)

Myslel jsem si, že to bude opravdu hodně americké, ale ono je to takové nezávislé. To, že byl mezi Amerikou a SSSR té doby rozdíl, to je jasné, ale je to podáno nijak nadneseně. Jsou problémy i v USA, i když zde nejsou tak zdůrazněny. Celkové vyznění filmu je moc příjemné, hlavně díky skvělému Robinu Williamsovi, který dal do postavy, co mohl. Některé vtipy příjemné, ale ne přehnané. Stejně tak i dramatická rovina vyvážená. (06.03.2015)

Námět měl na víc. Film je příliš černobíle napsaný. Sovětský svaz je k životu zcela nevhodný, Amerika má sice spousty nedostatků, ale žije se v ní šťastně a spokojeně. Nuže poplatnost době je evidentní, ale díky kouzlu mladého Robina Williamse člověk mnohé odpustí. No a ještě by to chtělo výraznějšího režiséra, nejradějí neaneričana a pokud možno i bez vztahu k socialismu-třeba někoho z Afriky :-) (01.11.2010)