Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

insurgentes 

všechny recenze uživatele

Vždyť já tě mám taky rád. Ale to víš, no. Tatra je tatra. - To je tak v kostce poselství filmu. Je to chujovina, která se nás snaží přesvědčit, že maník nepůjde do Prahy rozvážet maso za čtyřku čistýho + benefity v podobě svojí mílý (a dost šukézní) holky, a radši bude dál za patnáct set rozorávat měsíční krajinu, kde se střídá prach s marastem, tou svojí zasranou tatrovkou. Menzel (jo, to je ten knížecí vlezdoprdele, co za bezmála čtyři dekády bude prohlašovat, že každý druhý Čech je buran) a Svěrák (vpodstatě dtto) museli hodně sehnout hlavy, aby je komárové nechali točit ty svoje pozdější umka. No, ještě že to udělali. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Nemám nic proti tomu, že někdo natočil film z prostředí stavby a víceméně na státní zakázku (námět mimo dobovou realitu není), ale Menzel ho natočil bez invence a úplně zamětitelně, včetně hereckých kreací (jeho kmenový František Řehák nechť je důkazem za všechny). Navíc Menzel dokázal, že mu nejde příliš dokumentaristický pohled na věc, právě potřebný v takovémto typu filmů. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Úlitba režimu, kterou jsem viděla už v době vzniku. Tehdy mě nezaujala a teď jsem se docela bála podívat se na to znovu. Doufala jsem, že to nebude tak strašné ... Těšila jsem se, že tam najdu aspoň vtipné dialoga a pěknou muziku ... Někdy je strach docela rozumná odbraná reakce a naděje neumírá poslední, ale už někdy v třetině filmu. Pochopila bych budovatelské téma, nikoliv nezajímavé zpracování a k uzoufání jednotvárnou muziku. Za hodnotné se dají označit snad jen dokumentární záběry z přehrady. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Šedavé bezčasí normalizace a jedno z nejtěžších období naší moderní historie dopadlo nemilosrdně i na Jiřího Menzela - Husákovský totalitní režim nemohl překousnout udělení amerického Oskara za nejlepší neanglicky mluvený film pro Ostře sledované vlaky a silně tlačil na Menzela, aby se ceny americké filmové akademie veřejně zřekl, což naštěstí Jiří Menzel ustál a tlaku komunistických aparátčíků nepodlehl; navíc normalizační režim silně podráždil svou filmovou adaptací Hrabalova textu Skřivánci na niti - humorně ale pravdivě reflektující 50. léta, do té doby něco neslýchaného (takže v reálu snímek prakticky nikdo neviděl, normalizátoři zavřeli film na 20 let do ,,trezoru" a když se pak na začátku 90. let konečně dostal ven, získal hned hlavní cenu Zlatého medvěda na Berlinale), za což se Menzel dostal na index a normalizační režim zakázal jednomu z našich nejlepších režisérů na pět let točit - jako odpustek a vykoupení musel pak v roce 1974 natočit právě tento film - mělo jít o ukázkový budovatelský snímek...bez tohoto kontextu se dnes na film vlastně ani nedá dívat... ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mezi Skřivánky na niti a Na samotě u lesa natočil Menzel TOHLE. Aby byl zmar dokonalý, scénář mu napsal Zdeněk Svěrák. Protože zrovna čtu pojednání o tom jak šedá ekonomika a příčinliví šmelináři pomalu rozleptali zdánlivě všemocný normalizací posílený komunistický režim, tak jsem si z filmu přece jenom něco vzal. To ale nic nemění na faktu, že je to šmíra nedůstojná talentu Jiřího Menzla. Ovšem pořád mnohem lepší než Donšajni. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (22)

  • Jiří Menzel později psal o tom, jak si při natáčení všiml jednoho z mnoha paradoxů, vytvořených komunistickým režimem: "Dalešickou přehradu dostal za úkol veliký stavební podnik, tuším, že se jmenoval Ingstav Brno. O tuhle zakázku nestál, ale musel ji proti své vůli přijmout. Šlo o vládní úkol a Ingstav ho začal využívat alespoň jako odkladiště nepohodlných lidí. To bylo v době po normalizačních čistkách, kdy měl každý nově dosazený ředitel podniku pod sebou někoho, kdo byl na jeho místě před ním a byl lepší. Aby se jim necítil ohrožen, odvelel ho na tu nežádoucí stavbu, na Dalešickou přehradu. A tak se tam tehdy sešli ti nejlepší, skuteční odborníci, většinou čerstvě vyloučení straníci. Zatímco jejich původní místa v ostatních střediscích Ingstavu zaplácli komunističtí kariéristé, tady se sešla báječná parta politicky nespolehlivých techniků a stavařů a inženýrů a ekonomů, kteří rozuměli své práci." (NIRO)
  • Režisér Jiří Menzel vzpomínal, že když přečetl scénář a zeptal se scenáristů, zda by na film šli do kina, odpověděli svorně, že ne. Menzel se tedy pokusil do scénáře s pomocí Zdeňka Svěráka zasáhnout tak, aby z filmu „nebolely oči“. Na finální verzi scénáře se tak podíleli Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel, Vojtěch Měštan a Rudolf Ráž. (sator)

Reklama

Reklama