Ostře sledované vlaky

Zatímco knihu tvořil spíše mozaikovitý soubor tragikomických příběhů, který teprve v závěru stmelí válka, film je vyprávěn chronologicky, s pevnou logickou návazností jednotlivých scén. Přesto nepostrádá charakteristickou hrabalovskou poetiku (Hrabal údajně preferoval filmovou adaptaci před vlastní knihou). Jde hlavně o smířlivé nahlížené figurky, o jejich drobné strasti a radosti, nadšení i zklamání ze života. Teprve na konci filmu se dostává do popředí tragický dobový kontext, druhá světová válka. Je pravda, že Hrmova bezbřehá naivita působila na papíře lépe, než při Neckářově monotónním přednesu, ten ale svým elévským výrazem do role pasuje dokonale a jeho prostomyslné pronikání (penetrování, chcete-li) do světa dospělých dodává filmu nadčasové kvality. 85% Zajímavé komentáře: B!shop, Anderas (28.10.2006)

Pana Neckáře nemám zrovna v lásce, ale tenhle film se opravdu povedl :) A co teprve skvělá role Ferdinanda Krůty. Po přečtení krátké knihy pana Hrabala se mi film líbí ještě více. Ona je kniha oproti filmu jednodušší a řekl bych, že někdy až úchylnější :D Na druhou stranu se mi tam však líbil více konec, který byl více rozvinut. (08.01.2007)

Nepochybně velice silný film. Přesto při srovnání s Hrabalovou kongeniální předlohou působí jako její dosti slabý odvar. Je znát, že se režisér teprve učil vnímat "hrabalovskou poetiku". Mnohé z předlohy buďto nepochopil, nebo mu to připadalo nadbytečné a při vytváření scénáře to osekal. Mnohé v daných podmínkách natočit asi nešlo, neboť by to bylo příliš drahé. Třeba rozstřílený německý vlak na páté koleji, nebo zmrzlé koně ležící vedle trati. Mnohé ovšem natočit jistě šlo. Zcela se ztratilo jak soucítění s trpícími zvířaty, tak především smíření s Němci skrze totéž utrpení a bolest. Výrazně potlačena byla charakteristická mnohovrstevná struktura předlohy. Utrpení zvířat se jako prostý popis situace (bez známky soucitu) mihne v dialogu železničních zaměstnanců, soucítění s trpícími Němci se ovšem ve filmu neobjeví vůbec, přestože to je, vedle citových problémů Miloše Hrmy, prakticky základní téma Hrabalova textu! Pokud Hrabal ve svém textu rozehrává obrovskou spoustu paralelních témat, pak v Menzelově filmu zůstaly pouze dva: eiaculatio praecox a protinacistický odpor. Už tady se ovšem objevuje prakticky základní Menzelův charakteristický rys, záliba v "absurdních obrazech", zde například v přidaném (!) motivu železničáře předvádějícího na stojící lokomotivě své obrazy... Menzelova poetika není s tou Hrabalovou komplementární. Hrabal vykresluje nesmírně silné, z reálného života odpozorované obrazy, které sice mnohdy jsou zcela absurdní, ale v daném prostředí a době mají hluboký smysl, poukazující na burcující zvrácenost dané situace, Menzel kreslí slaboduše absurdní "barvotiskové obrázky", které o dané době a situaci většinou nevypovídají vůbec nic, pouze v sobě mají krásu naivních malířů... Celkový dojem: 80% PS: Velice by mě zajímalo, jak by tuto látku natočil Vláčil, Forman či Passer. (23.09.2006)

Tak toto bol dosť nezáživný prešľap a že jeden z 100 najlepších filmov v histórii, to si ako niekto robí srandu, celá rodina sediaca pred TV obrazovkou civela na to a nechápala, čo na tom filme je také zvláštne aby mal také zvučné meno... okrem polovičky nezrozumiteľných dialógov, sa tu nedostaví ani poriadny vtip a umelecké vložky filmu vypadajú dosť silene a zasadené v tamtom povrchnom deji vypadajú len dosť nezáživne, nič viac. Menzel za 40rokov sa vo svojej tvorbe nikam neposúva, na tomto je vidieť že stále si drží svoj štýl tvorby, čo mi potvrdil jeho nedávnym Obsluhoval som anglického kráľa, veľa základných vecí majú tieto dva filmy podobné, najhoršie na tom je že aj celkovo sú dosť nevýrazné a ploché tak že divák z nich dohromady nič nemá. /20%/ ...a že víťaz Oscara, no sklamanie ako hrom, ďalší dôvod prečo neuznávať pofidérnych Akademikov od Oscara (18.11.2008)

Velmi milé, sympatické a přirozené, hlavně díky opravdu roztomilému mladíkovi v podobě Václava Neckáře. Film je evidentně poznamenán typickou Menzelovskou režií (a snad i jeho drobnými zásahy do scénáře?), což je jen dobře. Snad jen od závěru jsem čekal více, určitě se nedalo počítat s tím, že bude někoho šokovat, neboť knižní předloha je notoricky známá (ačkoliv jsem nečetl), ale trošku více poetiky a emocí tam určitě vloženo být mohlo. Doporučuje 7/10 orazítkovaných slečen. (31.01.2008)