Nastala chyba při přehrávání videa.
  • stilgar1
    *****

    Pana Neckáře nemám zrovna v lásce, ale tenhle film se opravdu povedl :) A co teprve skvělá role Ferdinanda Krůty. Po přečtení krátké knihy pana Hrabala se mi film líbí ještě více. Ona je kniha oproti filmu jednodušší a řekl bych, že někdy až úchylnější :D Na druhou stranu se mi tam však líbil více konec, který byl více rozvinut.(8.1.2007)

  • kinej
    *****

    Tenhle film je opravdu povedený. Je jasné že Menzel a Hrabal je sázka na jistotu. Menzel točí svým poetickým stylem, ale nechává dost prostoru i pro různé Hrabalovy blbůstky, které činí film tak milým. Navíc se Menzelovi, potažmo hercům, daří převádět do filmové podoby, všechny ty hrabalovské exoty a to je pro tohoto autora asi to nejtypičtější. Filmový scénář tak funguje bez chyby. Herecké obsazení je samozřejmě také bezchybné, zejména Neckář, se na nesebevědomého ťunťu hodí.(23.7.2010)

  • Šandík
    ****

    Nepochybně velice silný film. Přesto při srovnání s Hrabalovou kongeniální předlohou působí jako její dosti slabý odvar. Je znát, že se režisér teprve učil vnímat "hrabalovskou poetiku". Mnohé z předlohy buďto nepochopil, nebo mu to připadalo nadbytečné a při vytváření scénáře to osekal. Mnohé v daných podmínkách natočit asi nešlo, neboť by to bylo příliš drahé. Třeba rozstřílený německý vlak na páté koleji, nebo zmrzlé koně ležící vedle trati. Mnohé ovšem natočit jistě šlo. Zcela se ztratilo jak soucítění s trpícími zvířaty, tak především smíření s Němci skrze totéž utrpení a bolest. Výrazně potlačena byla charakteristická mnohovrstevná struktura předlohy. Utrpení zvířat se jako prostý popis situace (bez známky soucitu) mihne v dialogu železničních zaměstnanců, soucítění s trpícími Němci se ovšem ve filmu neobjeví vůbec, přestože to je, vedle citových problémů Miloše Hrmy, prakticky základní téma Hrabalova textu! Pokud Hrabal ve svém textu rozehrává obrovskou spoustu paralelních témat, pak v Menzelově filmu zůstaly pouze dva: eiaculatio praecox a protinacistický odpor. Už tady se ovšem objevuje prakticky základní Menzelův charakteristický rys, záliba v "absurdních obrazech", zde například v přidaném (!) motivu železničáře předvádějícího na stojící lokomotivě své obrazy... Menzelova poetika není s tou Hrabalovou komplementární. Hrabal vykresluje nesmírně silné, z reálného života odpozorované obrazy, které sice mnohdy jsou zcela absurdní, ale v daném prostředí a době mají hluboký smysl, poukazující na burcující zvrácenost dané situace, Menzel kreslí slaboduše absurdní "barvotiskové obrázky", které o dané době a situaci většinou nevypovídají vůbec nic, pouze v sobě mají krásu naivních malířů... Celkový dojem: 80% PS: Velice by mě zajímalo, jak by tuto látku natočil Vláčil, Forman či Passer.(23.9.2006)

  • ClintEastwood
    ****

    Němci jsou prasata! Ze všech slavných a úspěšných Menzelových filmů, jsem si nechal projekci Ostře sledovaných vlaků, až na úplný konec. Tento snímek vyznamenaný Oscarem, má mnoho do sebe. Nezapře se Menzelova režisérská ruka, stejně jako Hrabalův typický styl vyprávění a lehce erotické scény. Václav Neckář, jako nesmělý výpravčí, ale především Josef Somr, coby zkušený svůdník, neměli chybu. V menších rolích bych ocenil Vladimíra Valentu, jako přednostu stanice či Vlastimila Brodského coby zástupce Třetí říše. Když vypráví na vlakové stanici o tom, jak německá vojska chytře ustupují, aby nakonec nepřítele dostala do pasti, na tváři diváka to musí zákonitě vyloudit úsměv. Je to pěkný film, dobře se na něho kouká a scéna s razítkováním dívčího zadečku, je kouzelná. Závěr, který se nese v trošku akčnějším duchu stojí za to a dokreslí dobrý výsledný dojem tohoto slavného filmu. Ale přece jen - Jiří Menzel má ve své filmografii ještě lepší filmy, i když tento je nadčasový a prakticky vůbec nezestárnul.(19.12.2010)

  • Radek99
    *****

    Světově nejproslulejší filmová adaptace textu Bohumila Hrabala coby první ryze český držitel Oskara za neanglicky mluvený film, to jsou Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela, komorní tragikomedie o civilním rozměru války. Menzelova těsná propojenost s osobou i dílem Bohumila Hrabala se odrážela nejenom v tom, že byli blízcí a dobří přátelé, ale především v tom, že Menzel jako jeden z mála byl schopen proniknout k podstatě Hrabalovského textu, uchopit ho a volně ho po svém interpretovat. Byla tak zachována jemná a tolik osobitá atmosféra Hrabalových knih, ale navíc vznikla i zcela nová kvalita umělecká a filmová. Jiří Menzel se v tomhle filmu asi nejvíce vzdálil původní poetice adaptované knihy, ana má vždy dvě roviny - rovinu jazykovou a rovinu strukturální. V Ostře sledovaných vlacích Menzel charakteristicky Hrabolovské téměř ,,automatické" volné asociativní plynutí textu vzácně nerespektuje a rozbijí monolit složitě strukturovaných předlouhých souvětí, postavy mluví spíše civilněji a jejich řeč není tolik příznaková (čestnou výjimku tvoří postava Vlastimila Brodského). Rovina strukturální je ovšem zachována více - charakteristické Hrabalovské ,,figurkaření", postavy vždy svým způsobem bizarní, výjimečné, mnohdy stojící na okraji společnosti... Nejinak je tomu i tady - mladý elév Miloš Hrma - psychicky dosti labilní introvert, notorický sukničkář výpravčí Hubička (příznačný nomen omen), podivínský pan přednosta, vášnivý chovatel holubů a pokrytec, který má ústa plné vysoké morálky, ovšem tělo lačnící po radostech chtíče, nacistickou ideologií pobláznění drážní inspektor... Potlačen je ovšem pábitelský rys, není tu žádná dominantní postava ztotožňující se s vypravěčem... To, co se ovšem podařilo Menzelovi především, je dostat do příběhu dramatický oblouk, film má spád a stojí na kontrastu dvou činů a protikladných charakterových rysů - zbabělosti Miloše v otázkách nesmělých ozvěn erotiky vrcholící v pokusu o sebevraždu a občansky příkladného hrdinství v závěru filmu, kdy se obě linie protnou ve finální katarzi - břity vjíždějící do kolejiště zápěstí, kteréžto samo nakonec ostrým řezem dynamitu přetne kolejiště poklidného a ospalého maloměstského nádraží...(16.11.2006)

  • - Mimopražská premiéra se uskutečnila v Loděnici koncem srpna 1966. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)

  • - Jen jedna scéna ve filmu se musela točit dvakrát. Byla to ta, kdy Václav Neckář (ve filmu jako Miloš Hrma) jde za paní přednostovou do sklepa. (kapsomut)

  • - Celosvětová premiéra proběhla v říjnu 1966 na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg ve městě Heidelberg v tehdejším Západním Německu. (Varan)