Ostře sledované vlaky

Tak toto bol dosť nezáživný prešľap a že jeden z 100 najlepších filmov v histórii, to si ako niekto robí srandu, celá rodina sediaca pred TV obrazovkou civela na to a nechápala, čo na tom filme je také zvláštne aby mal také zvučné meno... okrem polovičky nezrozumiteľných dialógov, sa tu nedostaví ani poriadny vtip a umelecké vložky filmu vypadajú dosť silene a zasadené v tamtom povrchnom deji vypadajú len dosť nezáživne, nič viac. Menzel za 40rokov sa vo svojej tvorbe nikam neposúva, na tomto je vidieť že stále si drží svoj štýl tvorby, čo mi potvrdil jeho nedávnym Obsluhoval som anglického kráľa, veľa základných vecí majú tieto dva filmy podobné, najhoršie na tom je že aj celkovo sú dosť nevýrazné a ploché tak že divák z nich dohromady nič nemá. /20%/ ...a že víťaz Oscara, no sklamanie ako hrom, ďalší dôvod prečo neuznávať pofidérnych Akademikov od Oscara (18.11.2008)

Oscarová koláž na téma ztráta panictví v Protektorátu nikdy nebyla mým filmem snů. Vždycky mě deprimovala ahistoričnost kostýmů a líčení všech těch Urbánkových, Bendových, Zelenohorských, Fialových a spol. Naprosto mimózně působí všechny ty scény z fotoateliéru, kde na pozadí zní slavný šlágr z operety Na tý louce zelený. Neckář je sice príma nezralý, Somr zase obšourník a Ježková klasicky na zabití, ale takový Protektorát zkrátka neznám a nevěřím té iluzi ani minutu a pokud do těch solitérních výstupů suverénně nakráčí Brodský s těmi svými proříšskými proslovy, je to jak z jiného filmu, který měl natočit někdo jiný a úplně jinak. (16.11.2014)

Světově nejproslulejší filmová adaptace textu Bohumila Hrabala coby první ryze český držitel Oskara za neanglicky mluvený film, to jsou Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela, komorní tragikomedie o civilním rozměru války. Menzelova těsná propojenost s osobou i dílem Bohumila Hrabala se odrážela nejenom v tom, že byli blízcí a dobří přátelé, ale především v tom, že Menzel jako jeden z mála byl schopen proniknout k podstatě Hrabalovského textu, uchopit ho a volně ho po svém interpretovat. Byla tak zachována jemná a tolik osobitá atmosféra Hrabalových knih, ale navíc vznikla i zcela nová kvalita umělecká a filmová. Jiří Menzel se v tomhle filmu asi nejvíce vzdálil původní poetice adaptované knihy, ana má vždy dvě roviny - rovinu jazykovou a rovinu strukturální. V Ostře sledovaných vlacích Menzel charakteristicky Hrabolovské téměř ,,automatické" volné asociativní plynutí textu vzácně nerespektuje a rozbijí monolit složitě strukturovaných předlouhých souvětí, postavy mluví spíše civilněji a jejich řeč není tolik příznaková (čestnou výjimku tvoří postava Vlastimila Brodského). Rovina strukturální je ovšem zachována více - charakteristické Hrabalovské ,,figurkaření", postavy vždy svým způsobem bizarní, výjimečné, mnohdy stojící na okraji společnosti... Nejinak je tomu i tady - mladý elév Miloš Hrma - psychicky dosti labilní introvert, notorický sukničkář výpravčí Hubička (příznačný nomen omen), podivínský pan přednosta, vášnivý chovatel holubů a pokrytec, který má ústa plné vysoké morálky, ovšem tělo lačnící po radostech chtíče, nacistickou ideologií pobláznění drážní inspektor... Potlačen je ovšem pábitelský rys, není tu žádná dominantní postava ztotožňující se s vypravěčem... To, co se ovšem podařilo Menzelovi především, je dostat do příběhu dramatický oblouk, film má spád a stojí na kontrastu dvou činů a protikladných charakterových rysů - zbabělosti Miloše v otázkách nesmělých ozvěn erotiky vrcholící v pokusu o sebevraždu a občansky příkladného hrdinství v závěru filmu, kdy se obě linie protnou ve finální katarzi - břity vjíždějící do kolejiště zápěstí, kteréžto samo nakonec ostrým řezem dynamitu přetne kolejiště poklidného a ospalého maloměstského nádraží... (16.11.2006)

Nemám rád r. Jiřího Menzela. [4/10] (Barrandov) (Čb. /// Produkce: Zdeněk Oves /// Scénář: Jiří Menzel podle románu Bohumila Hrabala /// Kamera: Jaromír Šofr /// Hudba: Jiří Pavlík, Jiří Šust /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (20.01.2009)

Pana Neckáře nemám zrovna v lásce, ale tenhle film se opravdu povedl :) A co teprve skvělá role Ferdinanda Krůty. Po přečtení krátké knihy pana Hrabala se mi film líbí ještě více. Ona je kniha oproti filmu jednodušší a řekl bych, že někdy až úchylnější :D Na druhou stranu se mi tam však líbil více konec, který byl více rozvinut. (08.01.2007)