Podolskije kursanty
The Last Frontier
Posledná hranica
Režie:
Vadim ŠmeljovKamera:
Andrej GurkinHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Jevgenij Ďatlov, Alexej Bardukov, Dmitrij Solomykin, Sergej Bezrukov, Jekatěrina Rednikova, Vasilij Miščenko, Roman Maďanov, Darja Ursuljak (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film vypráví příběh podolských kadetů a jejich hrdinského boje u Moskvy v říjnu 1941. Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti. (JOJ Cinema)
(více)Recenze (51)
Tohle Rusové umí. ()
A to mám ruský válečný filmy rád. Nedokoukal jsem, strašně zjednodušený černobílý postavy. ()
Jedna z věcí, co Rusové fakt umí jsou filmy a zvláště ty válečné. Tento film byl natočen dle skutečné události, kdy 3500 kadetů dělostřeleckého učiliště bylo povoláno na ohroženou frontu, když se Němci v říjnu 41 nebezpečně přiblížili k Moskvě a sibiřské divize byly ještě daleko. Vynikajícně natočeno, hnus humus bahno zvratky střeva mozky, tak nějak to na frontách a zvláště té východní vypadalo. Film je také nechvalným připomenutím faktu, že české zbraně se na operacích Němců z Nacistánu na východě hodně používaly. Ať už v té době nejlepší lehké tanky vzor 1938 Němci přejmenované na Pz 38(t) kterých měli tisíce (původně 100 vyrobených Čechy a zbytek již Němci a lehké kulomety vzor 26 a 27, později ukradené Brity a přejmenované na BREN. Doporučuji k zhlédnutí, hlavně pro tu mladší, propagandou vymázlou genereci 5/5. ()
Pred tridsiatimi rokmi by som mal asi s tohto filmu sánku dole.. Dnes už na mňa spomalené zábery hrdinných smrtí bohužiaľ nefungujú.. ()
Tradičný rusky vojnovy film, nieje čo vytknúť, toto je proste v Rusku normálka, natočiť ho američania tak je nominovaný na Oscara. Zvykol som si že pokial ide o tento žáner tak je už samozrejmosťou vysoká kvalita scén. Navyše vojnoveho nadšenca poteší účinkovanie našich tankov LT vz.38 ktoré nemci hojne používali v začiatoch vojny ako jediny tank ktorý nemal nemecky pôvod. ()
PODOLSKIE KURZANTY asi není úplný vrchol ruské nebo sovětské válečné kinematografie. Často jsem se v ději ztrácel, unikaly mi souvislosti, ale přesto je to silné drama. Možná by filmu prospělo, kdyby byl o půl hodiny kratší. Příběh mladých kluků, kteří si ještě často ani nesáhli na děvče a byli nuceni jít umírat za svobodu své země a i když to jistě bude znít mladším ročníkům pateticky, také za svobodu naši. Film ukazuje krutost války, kdy umírají muži i ženy, staří i mladí, válka si je bere bez rozdílu. Kadeti byli připravováni jako budoucí důstojníci a do války měli jít mnohem později. Okolnosti si však vynutily jejich nasazení ve chvíli, kdy po bitvě u Vjazmy (bylo zničeno vojenské uskupení s více jak 600 tisíci sovětských vojáků) Wermacht během několika dní překonal stovky kilometrů bez odporu a náhle byl před nechráněnou Moskvou. Kadeti z Podolska nejspíš zachránili tisíce lidských životů v Moskvě a možná i Moskvu samotnou. A kdoví, jak by se mohla válka vyvíjet, kdyby Moskva padla. Kadeti byli jedni z těch, kteří se obětovali, aby druzí mohli žít. Na začátku operace zatlačili Němce asi 20 km dál od Moskvy, ale pak už byli nuceni pod tlakem lépe vyzbrojené a zkušené německé armády ustupovat. Přesto nedali ani metr nepříteli zadarmo. Zahynuli tam přibližně 2 ze tří kadetů. Není se čemu divit. Mnozí neměli ani 17 let, neměli dostatek zbraní a některé cvičné kanony pamatovaly ještě válku s Tureckem z let 1877-8. Kadeti se udrželi až do příchodu posil. Podle dostupných pramenů se nikdo z nich nedočkal nějakého vyznamenání. Teprve po válce byla jejich oběť doceněna. Nezbývá než poděkovat filmařům za to, že připomínají památku mladích lidí, kteří zastavili Němce s minimem zbraní. Nesouhlasím s těmi, co ve filmu vidí nějaké zesměšňování nepřítele. Film se totiž Němci vůbec nezabývá. Jsou jen epizodické postavy s puškami, které se vynořují z přítmí a zabíjejí kadety. Němci se pravděpodobně chovali tak, jak je to filmem líčeno. Snažili se probít přes kadety a použili k tomu všechny dostupné prostředky, včetně plamenometů. Prostor, kudy pronikali, však byl stísněný řekou a zřejmě i bažinami, navíc začaly deště, takže neměli na vybranou a šli čelem proti obráncům. Později se útočníkům podařilo částečně obejít obránce a mnoho z nich zaskočily útoky zezadu. Navzdory všem nedostatkům je to silný film. 80 % ()
Tak má vypadat válečný film. Zpracování perfektní. Vytknul bych jen to, že politruk může být kladná postava. A závěrečná scéna s obětováním hlavních hrdinů byla až moc zpomalená. ()
Po dlouhé době válečný film s větším důrazem na alespoň historickou podobnost použité techniky. Pochopitelně - když se točívaly velkofilmy se skutečnou technikou, vzalo se kvantum v té době ještě sloužících T34/85, z poloviny se pomocí překližky udělaly nesmyslné Tigry a šlo se na to. Tady potěšila přítomnost pouze modelu T34/76, což bylo dobově správně a taky hezká řádka německé techniky. Ať už to ti filmaři dělají jak chtějí, vypadá to prostě líp. Scénář jinak docela předvídatelný, ale tak už to ve válečných filmech prostě bývá. I na ruský standart taky docela málo zbytečného patosu. Kromě klasického výkřiku Uráá a vzápětí se zavrtávajících kulek do vypjaté hrudi. Bez toho to ale prostě nejde. ()
Nadherny a dojemny Rusky valecny film kdy mladí muzi museli a samozřejmě chtěli bojovat za vlast . Jen tak dal Rusko . ()
První hodinu je to taková seznamka s postavami,ale pak to nabere dech a je to z těch lepších ruských válečných eposů.Mohlo se trošku více přitvrdit,ale třeba se toho někdy dočkáme. ()
Původně jsem si myslel, že je to komedie, protože jestli se mi dělá u amerických válečných filmů šoufl z přehnané vlasteneckého patosu, tak Rusáci tomu dali úplně nový level. Tady nelze mluvit snad ani o propagandě, protože nevěřím že někdo může být tak blbej, aby ty plky o neohrožených rusech, kteří zranění(i přes slepotu) prosí své nadřízené ať je nechají bojovat na frontě, vždyť ruce mají zdravé a mohou podávat náboje do kulometů, může věřit jen naprostý kretén. Otírání si držky o Poláky pak byla už jen třešnička na dortu. Tak jo pojďme se nalejt čistého vína. Druhá světová válka začala útokem ruských a německých vojk na Polsko, týden poté co vešel v platnost Ribbentrop-Molotov. Přičemž tito ruští hrdinové zaútočili na statečné Poláky i přesto, že byl stále v platnosti jejich vzájemný pakt o neútočení, vskutku hrdinský akt... Už slyším pro-ruské šváby blekotat něco o tom, že tak to prostě nebylo a bla bla revizionismus bla bla Havlista. Oukej pojďmě po faktech, když Polsko bylo napadeno Němci 1.září 1939, Rusy 17. září a polská kapitulace připadá vůbec nejdříve na 28. Září, takže skutečně Druhá světová válka začala napadením Polska Sověty a Němci. Je třeba ještě zmínit ten hrdinný ruský akt, který do učebnic dějepisu vstoupil pod názvem "Katyňský Masakr" což nebylo nic jiného, než že statečná neohrožená rudá armáda postřílela neozbrojené civlisty řad polské inteligence a důstojníky a generály polské armády, celkem na 22 tisíc lidí, následovali pak čistky na nelegálně ukradeném území, přesuny statečných Poláků do gulagů a jejich mučení. Ženy byly znásilňováni a byla jim uřezávana poprsí, muži zase mrzačeni těm nejbrutálnějším způsobem, skutečně hrdinný akt! Nejvíce mě rozesmála scéna jak mrzáci prosí svoje důstojníky ať je vemou na frontu, my můžem bojovat, mám ještě jednu ruku! Prosím kapitáne :D Tak k tomu ruskému hrdinství...jeden ze Stalinových zločinů bylo to, že Ruští vojáci, kteří se vzdali, byly považováni za vlastizrádce, tudíž ano ruští švábové! Vlasovci nejsou mýtus! Dále pak je třeba vpomenout rozkaz č. 277, který nebyl o ničem jiném než o decimování vlastních ustupujících jednotek, které byly stříleny, prostě stateční rusáci jak maj bejt :D Sorry hoši, je to vydáváno jako historický film, tak podle toho hodnotím nejúpřimnějším odpadem ()