Ohlédnutí

Asi ne nejlepší filmové dílo České nové vlny, dokonce zdaleka ne nejlepší film o křivdách (nejen) totalitního režimu 50. let, každopádně Antonín Máša natočil ne formou (ta, pravda, místy trochu pokulhává), ale obsahem velmi hluboký film (sebe)reflektující nesnesitelnou lehkost bytí levicového intelektuála, ztracené generace, oklamaného národa. Ukradli jim revoluci, vzali jim ideály, zničili život, pošpinili velké nadosobní cíle, ale ono se prostě muselo žít dál... ,,Vztahujeme ruce...a jsou to koleje...a žene se po nich nákladní vlak..." (30.11.2011)

Upřímně a bez jakéhokoli obalu vyprávěný příběh své doby. Doba plná falše a nejistoty, ale i touhy po možných, nových nadějích. Olgu a Františka spojuje jedna kniha a zároveň rozděluje jiný způsob života. Ona žije podle toho co prožila v minulosti, on naopak žije přítomností, kterou nesnáší. Perfektní plynutí děje, prolínání drsných vzpomínek a přítomnosti, ukázka toho, co podle nacistů znamená výslech a otevřená kritika komunismu "vysvětlete mi prosím, jaký je rozdíl, mezi fašistickou a komunistickou diktaturou...?". Zklamání z očekávaných událostí po únoru ´48, které se nekonaly "začínám mít pocit, že tohle jsme nechtěli" a v tom všem - hledání čisté lásky. Film, který je svou otevřeností naprosto výjimečný a zaslouží si pozornost každého náročného, československého diváka. Čepek je druhý Kačer a režisér Máša se staví do řady těsně za Evalda Schorma. Velice povedená a silně šedesátková záležitost. (12.04.2012)

Fíha... Skoro bych řekl, že si tenhle film z komunistů střílí a zároveň je... propaguje asi ne, ale... ten výslech u soudruha, hm... No a než mě vyhodíte, tak mi řekněte, jaký je rozdíl mezi fašistickou a komunistickou diktaturou... --------------------- Zmatený komentář? K tomuhle filmu se to vážně hodí... (08.09.2007)

Buď se s tématem či jeho zpracováním míjím, nebo už se v dnešní těkavé době jen těžko zpomaluji... O filmu řekl jeho kameraman Ivan Šlapeta, že jej připravovali v "předvečer Pražského jara" a v tomto kontextu se zdál velmi statečný, ale když přišla doba kdy se najednou smělo všechno, už film nezaujal. Po srpnu 1968 ovšem všechno bylo jinak, film šel do trezoru a tvůrci na "kobereček a do klatby". (19.06.2011)

-Má duše je splasklá jako balon. Kde načerpat lehký plyn, který by jí dal zase vzlétnout?- Nacisti, fašisti, komunisti - jedna svoloč. Když O. Vízner říká, že nevidí rozdíl mezi diktaturou fašistickou a komunistickou, až z toho lehce zamrazí. Ne, tenhle film museli soudruzi nenávidět! Velmi působivá Šlapetova kamera předkládá divákovi místy poetické a jinde zase syrové obrazy. Přesto, že zde často svítí slunce, samotný film je velmi temný. František se upíjí a ubíjí, jeho anarchismus je voláním topícího se v moři. A přesto tak řada lidí žila... Připomínka kruté doby - válečné, poválečné a té socialistické.... (03.08.2022)