Sånger från andra våningen
Sanger fra andre etasje
Sange fra anden sal
Piesne z druhého poschodia
Songs from the Second Floor
Režie:
Roy AnderssonScénář:
Roy AnderssonHudba:
Benny AnderssonHrají:
Rolando Núñez, Bengt C.W. Carlsson, Lars Nordh, Klas-Gösta Olsson, Gun Fors, Lars Finberg, Fredrik SjögrenObsahy(1)
Být člověkem není lehké. Každodenní chaos lidské existence má v podání švédského režiséra Roye Anderssona podobu jízlivé grotesky složené z absurdních anekdot. Třetí celovečerní film Roye Anderssona před diváky otevírá jízlivě absurdní výhled na útrapy lidských bytostí, které zůstaly lapené v každodennosti současného světa. Režisérova vize západní kapitalistické společnosti je vzdálená obvyklým obrazům kariérní hektičnosti, reklamní vymydlenosti a multimediálních ataků. V souladu s mnohokráte zaznívající mantrou ?Milován buď ten, kdo se usadí? ukazuje svět ve stavu odevzdaného spočinutí ve všeobjímajícím chaosu samospádem kupředu spějící civilizace. V městě stiženém fatálním dopravním kolapsem rozvíjí řetězec volně provázaných anekdot vystihujících prostřednictvím bizarních figur obyčejných lidí apatickou absurditu soudobé lidské existence. Roy Andersson započal svou tvůrčí dráhu již na přelomu 60 a 70. let, kdy se zařadil po bok řady tehdejších autorských osobností debutem Švédská lovestory, kde nastavoval kruté zrcadlo konformitě a hodnotové pokřivenosti středostavovské společnosti prostřednictvím kontrastující lásky dospívajícího páru. Po negativně přijatém druhém snímku Giliap z roku 1975 se dvacet let věnoval pouze tvorbě reklam. Na nich si vytříbil osobitý styl, jenž použil i ve svém přelomovém snímku Písně z druhého patra. Ten se vyznačuje striktní metodou pečlivě zkonstruované všednosti, kdy kamera v dlouhých statických záběrech snímá groteskní sekvence inscenované povětšinou v rozsáhlých studiových prostorách, které se tváří jako přirozené prostředí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Rozdrobené "gagy" aktérů i přihlížejících, zrcadlo zákulisí. Není lehké být člověkem ve světě, kterému říkáme ŽIVOT. Život jako opuštěné pódium, cesta - otázka nezodpovězená, věčná. Symbolická paralela bytí, nebýti zavrženi, není zbytí. Sloupávat další a další vrstvu, pod kterou se nachází strohá dimenze, šeď a chlad reality. Zastavený pohyb, zastavený čas, nehybná těla. Lidé jako mátonožné stíny, Robinsoni, kteří tonou, omdlévají ve vlastní mizantropii. Ukazovátko nevšímavosti, lability, pohodlí. Povýšená odevzdanost, obtíže života, zapeklitý boj podpořen jediným možným východiskem - dobrovolným útěkem z vulkánu okolního marasmu, procitnutím z vlastní vyprahlosti. ()
Je zvláštní, jak často je tento film nazýván groteskou. Přestože se v něm nacházejí všeho všudy čtyři momenty, které by se daly považovat za humorné. Jinak je sledování této přehlídky ubožáků spíše úmorné. Divák aby si to po skončení filmu málem šel hodit. Buď jsem jen ztratil smysl pro humor, nebo to bylo nějaké umění. ()
Jak bývá hezkým evropským zvykem, film se tváří dostatečně intelektuálně, nepřístupně a odtažitě. Jenže na rozdíl od ostatních zde se vypisujících nevidím na tomto filmu pranic originálního. Je to typická směska rádobyabsurdních a zdánlivě všeříkajících scének, zlomků smutných příběhů a výkřiků zoufalých existencí. Jenže stejně jako pohled na deprese a výkřiky po čase člověka otupí a pak je nevnímá, stejně člověka otupí i fakt, že celých posledních patnáct let se v Evropě točí neustále stejné povídkovo-zlomkovité trudné filmy o životě, chápání života a lidském údělu... ()
geniálny film, milujem anderssonov ponurý štýl, jeho čierny humor, jeho šedivú a majstrovsky skonštruovanú víziu apokalypsy a úpadku kapitalistického sveta, štúdiu ľudskej hanby a poníženia, absurdnú esej zloženú zo 46 hopperovsky komponovaných obrazov, ktoré sa dajú čítať aj samé, vyňaté z filmu, aj v rámci komplexnosti tohto snímku, ktorý patrí k najpozoruhodnejším, aké boli v poslednej dobe natočené. andersson je vizionár. ()
Tohle se dá označit jen jediným výrazem - NAPROSTO BRUTÁLNÍ a na mě asi až moc... Něco takového jsem nikdy neviděl a je možné, že ani neuvidím a je pro mě těžké srovnávat, když se tenhle film nepodobá ničemu, co znám. Bohužel na mě byl asi až moc šílený a moc chaotický. Neupírám mu to, že je velmi zajímavý, ale kromě parodování společnosti jsem v něm nenašel žádnou hlubší myšlenku a tak nějak to působilo pouze jako shluk televizních sketchů. ()
Galerie (19)
Photo © Roy Andersson Filmproduktion AB
Zajímavosti (1)
- S výjimkou jedné jsou všechny scény natočené staticky. Jediná scéna, kdy obraz není statický, je krátká chůze na nádraží. (MTHRFCKR)
Reklama