Režie:
Denis CôtéScénář:
Denis CôtéKamera:
François Messier-RheaultHrají:
Robert Naylor, Jocelyne Zucco, Diane Lavallée, Rémi Goulet, Jean-Michel Anctil, Hubert Proulx, Rachel Graton, Larissa Corriveau, Irlande Côté (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Zapadlou vesnicí Irénée-les-Neiges kdesi v Québeku otřese smrt jednadvacetiletého Simona. Příjezd psycholožky však pragmatická starostka odmítá – s tragédií se podle ní uzavřená komunita, skládající se ze skromného počtu 215 obyvatel, dokáže vyrovnat sama. Opak je ale pravdou: mrazivé dny se táhnou do nekonečna, staré pořádky jsou neudržitelné a z mlhy se pozvolna vynořují tajemné postavy. Avšak to, co se zdá být divné a nepochopitelné, má někdy mnohem povědomější základ, než bychom si přáli. Melancholický i vtipný, poetický i politický snímek québeckého režiséra Denise Côtého využívá tradiční ikonografii duchařských filmů k metaforickému vyprávění o našem strachu z „jiného“. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (14)
Hrozně zajímavá teze o vylidňování venkova v důsledku u něj hmatatelnější přítomnosti jeho nevyřešené historie, kterou zastupují její mrtví. A vše je neuvěřitelně pomalé. V nejlepších okamžicích se film dokonce zastaví úplně. Všudypřítomná zima, truchlivost, nedokončenost a pocit ztráty by nicméně fungovali určitě lépe, kdyby se expozice opírala více o objekty, lokalitu a prostor než o samotné postavy, ale co můžete vyčítat filmu, který uzavře celých těch sto minut tichého zmaru titulkami podkreslenými industriálními noisaři The Body. ()
Nechal jsem se nalákat na hororové prvky. Já vůl! Tenhle typ filmů je mor festivalů. Dějový oblouk neexistuje, je to spíš jednoduchá teze roztažená na slabší dvě hodiny. Přitom by se to dalo utnout v jakémkoli okamžiku. Víc k tomu říct nedokážu, ten film mě intenzivně nezajímal už po deseti minutách. #KVIFF2019 ()
Divácky náročný snímek s duchařskou tematikou prošpikovaným příběhem o obyvatelích zapadlé kanadské vesnice, kteří se vyrovnávají se sebevraždou dvacetiletého chlapce, stojí na působivých (nicméně velmi skromných a strohých) obrazech a na vykreslení skomírající komunity na odloučeném zamrzlém venkově. Ta se sice nazývá soudržnou a pospolitou, leč ve skutečnosti ji v depresivní lokaci, kde mají své místo spíš mrtví než živí, drží jen poslední zbytky vůle. Poté, co pro rodinu pozůstalých, truchlících nad tragickou událostí, ztratí vnímání času význam, se vesnice sice opravdu počne zaplňovat duchy a film začne pracovat s určitým napětím, přesto však od tohoto křehkého a nenápadného snímku o určitých formách strachu a o překonávání smutku ze ztráty nemá cenu čekat horor - jde spíš o jednoduchý myšlenkový koncept, převedený do vizuální metaforické podoby. ()
Tento snímok je ozaj ťažký na hodnotenie. Ponúka totiž minimum dejových zvratov, prakticky jednoliate konanie postáv a v zásade sa tam nič zásadné neudeje. Čo je ale absolútným triumfom tohto filmu, je práve jeho atmosferický nádych. Tie postavy tam môžu len stáť, nič nerobiť a človeka z toho jednoducho mrazí a Denis Coté nám priniesol ozaj prudko ponurú a dusivú atmosféru, ktorá dokáže pohltiť. Aj preto musím tú štvrtú hviezdu pridať a bol som milo prekvapený. 75 % ()
Začátek filmu byl velmi ponurý jakož i celý film, ale postrádalo to šmrnc, divák čeká, že se něco stane a ono se vlastně nestane téměř nic. Takže tam člověk sedí a přemýšlí nad tím, kdy bude konec. Dialogy herců postrádaly smysl a hlavně to bylo všechno zpomalené. Otázka typu: Nemáš prášky na spaní..pak 10 sekund nic...odpověď na co?...10 sekund nic...odpověď...na spaní :)) ()
Galerie (16)
Zajímavosti (4)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 11. února 2019 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
- Ačkoli to vypadá, že se příběh odehrává během extrémně chladné zimy, Denis Côté tvrdil, že během natáčení nebylo chladněji než -10°C. Jednoho dne se teplota dokonce zvýšila na 9°C. (ČSFD)
- Natáčení probíhalo v Québecu v Kanadě. (ČSFD)
Reklama