Tělesné vztahy

Ach my muži- někdy jsme jako rozverní školáci. Chceme jen to co nemáme, pořád musíme být nejlepší a sebevědomí přitom žádné. Není jednoduché to pochopit, natož to ještě žít. A když ještě někdo dostane do vínku osobnost Jacka Nicholsona, je to na špagát. Film o mužích, jejich světě- a ženách, které do něj vstupují a zase z něj vystupují. Na rok 1971 poměrně dost setříděných myšlenek a i jasných definic vztahu muž a žena. 80% (19.06.2013)

Nemyslím si, že jde o psychologický film, spíš ukázkový příklad tendence určité skupiny amerických filmařů, která v 70. letech adaptovala pro Hollywood originální postupy evropského modernistického/art filmu (viz THX 1138). Tělesné vztahy tak nemají klasicky strukturovaný děj, ani žádný dramatický oblouk. Jde spíš o „scény z nemaželských životů“ dvou hlavních hrdinů, které Nichols s Feifferem během sta minut proměnili z hledajících se dvacátníků v zoufalé čtyřicátníky. Jejich dialogy – i zpovědi adresované přímo nám, divákům (kameře) – přitom naplnili množstvím sexuální otevřenosti dříve v Hollywoodu nevídaným (nedosažitelným). Jen škoda, že za oběť jejich postupu padla jediná charizmatická a oduševnělá postava filmu ztělesněná Candice Bergenovou. (03.06.2021)

Narozdíl od umělého světa Shortbusu Tělesné vztahy pojednávají o sexualitě, která není odtržená od citových a společenských vazeb. Film vypráví o dvou kamarádech, kteří mají odlišný vztah k sexu a ženám. Jeden z nich touží po velké lásce a rodinném životě, ten druhý s přehledem zahraný Jackem Nicholsonem má k sexu a ženám ryze spotřebitelský vztah. I když mají rozdílné představy a touhy, oba vlastně svým způsobem po letech konstatují zklamání. Snímek je zasazený do prostředí úspěšné americké střední vrstvy a prostřednictvím svých hrdinů vypráví jednak o Americe 70. let, která prošla úspěšně sexuální revolucí, jednak ukazuje i vývoj obou hrdinů v období dospívání a krize středních let. Musím dodat, že pokud si člověk vybere za přítele muže, jako je právník Jacka Nicholsona, nepotřebuje už v životě žádné nepřátele... Celkový dojem: 80 %. Psychologické drama, jak má být. (23.07.2009)

Mám pocit, jako by hrál Jack Nicholson sám sebe, tudíž pro něj nemuselo být tak těžké předvést tak senzační výkon, jakého jsme svědky. Nechci tím ale vůbec jeho herecké umění snižovat, protože především ve výstupech s Ann Margret mrazí a bolí na duši každého trochu jen citlivějšího člověka. Miku Nicholsovi se podařilo natočit velmi zdařilé drama o věčném hledání ideálu lásky, krásy, vnitřního štěstí a harmonie ve vztahu. Existuje ale něco takového nebo jde o "modrého ptáka" ?... (18.08.2017)

Mike Nichols je možno najvačší expert na medziľudské vzťahy, čo sa týka úprimnosti a "bezprikrášlenosti" ich podania, aký kedy v Hollywode nakrúcal. Možno spoločne s Kubrickom, lenže ten bol žánrovo všestrannejší. Film vystihuje nielen odcudzenosť doby, ktorú odvtedy môžeme nazývať modernú, jej typických predstaviteľov, mladých úspešných mužov a ich vzťahy, ale myslím, že vystihol aj moment, keď sa z človeka stáva osobnosť, ktorá ho poznamená viac, ako si možno pripustí a jeho bojujúcu prirodzenosť "preklopí" tým nesprávnejším smerom. To sa tu odohralo v prípade Nicholsonovej postavy. Tá Garfunkelova síce žije sporiadanejším životom, ale je stále pod silným vplyvom psychicky silnejšieho kamaráta a tak sú Telesné vzťahy výbornou psychologickou drámou a ukážkou života moderného človeka v modernej dobe zároveň. Rozplývať sa po neviem koľký krát nad trefnými dialógmi v Nicholsovom filme nemá zmysel. (27.08.2013)