The Twilight Zone - Season 1 (1959) (série)
Tvůrci:
Rod SerlingRežie:
Stuart RosenbergScénář:
Rod SerlingKamera:
George T. ClemensRecenze (6)
Další z epizod, která nedělá nic jiného, než že odkrývá zlou a zákeřnou podstatu lidství a nakonec samozřejmě všechny rozdrtí a potrestá. Napadlo mě snad jen, jaká je škoda, že v Twilight Zone nikdy nevyhraje padouch. Samozřejmě, že by to popřelo bajkovský princip série, kdyby člověk na konci nebyl potrestán za své hříchy - ale někdy mně ta představa přijde prostě lákavá. ()
Pri sledovaní tohoto staručkého sci-fi a fantasy seriálu určite nejedného diváka prekvapí, koľko toho, čo považoval neskôr inde za originálne, sa už nakrútilo v jeho prvej sérii. Tu máme voľnejší predobraz práce so šokujúcou pointou, ktorá je oveľa slávnejšia vďaka jednej skvelej sci-fi klasike z roku 1968. Samozrejme je to úplne odlišný príbeh, ale kto videl, chápe. Pokračuje to vo vesmírnej línii predchádzajúceho The third from the sun, ten bol ale o chlp ešte lepší. ()
Jako na houpačce, a to se mi na The Twilight Zone taky líbí. Po slabších epizodách přichází lepší nebo naprosto vynikající. Vyslovený hnůj jsem zatím v Zóně taky nekydal a v pořadí už patnáctá epizoda zase patří k tomu dobrému. Někdo by mohl namítnout, že "Šíp vystřelený do vzduchu" nenabízí nic než jen ztroskotanecké klišé s černobílými charaktery a měl by částečně i pravdu. Na straně druhé je však nutno říct, že strach o holý život dokáže naši lidskost potlačit, ať se nám to líbí nebo ne. Nebo ji naopak odhalí v její pravé podobě? Inu, to ať si každý přebere sám. Za mě se tahle další moralitka, tentokrát v báječném (dobově roztomile naivním) sci-fi rámci, s krutou pointou, povedla. Čtyři doušky vody... ()
Jak už načrtli dva spolukomentující dávno přede mnou, závěrečná pointa této povídky hodně připomene jednu celovečerní filmovou sci-fi klasiku. Prozradit název by znamenalo výrazně spoilerovat o této povídce, nicméně není bez zajímavostí, že na scénáři k onomu filmu se taky podílel mj. Rod Serling. A zatímco ona celovečerní barevná klasika s nákladním rozpočtem mě při loňském zahlédnutí výrazně zklamala, slavná pointa v ní se mnou nezamávala a připadalo mi až nefunkční si jí nechávat coby šokující odhalení nakonec, když během dvou hodin divák dostane tolik (možná nechtěných) indicí, aby mu vše mohlo (alespoň z dnešního pohledu) dojít mnohem dřív, tady v povídkovém provedení na mě konečně měla ten správný účinek! Zpracování po technické stránce zde oproti jiným dílům „Zóny“ možná není zcela špičkové, ale Rosenbergovi se s nízkým rozpočtem v podivných prostorách, působících tajemně neurčitým dojmem, daří úspěšně udržovat napětí spolu s pohltivou mrazivou atmosféru po celou dobu. ()
Pointa prebíja všetko to malé nedokonalé, dnes už dupľom nepresvedčivé či mierne deravé. Okrem jednej ehm-ehm klasiky z roku 1968 (ktorej predloha tiež vznikla neskôr, než táto poviedka), som si spomenul aj na (doteraz stále zúfalo nedocenený) horor z roku 2007... v ktorom si ale hlavný hrdina ten svoj koniec, na rozdiel od tohto tu, nezaslúžil. ()
Částečně kašlu na to, že se to celé dá dost lehce odhadnout včetně (a především) zvratu na konci. Ono to jinak totiž má slušnou atmosféru a na 20 minut to myslím svoji zápletku rozehraje naprosto dostatečně. Celkově tedy spokojenost a to docela velká. 4* ()