Nahota na prodej

Mé hodnocení sice zcela neodpovídá kvalitě díla, ale na druhou stranu, vypovídá nějaký porevoluční film lépe o době svého vzniku, o té vyšinutosti, do které se celkově naše společnost přechodně dostala? A nejde ani tak o notně nadsazený a žánrově posunutý obsah, ale především o samotný přístup autorů k problematice. Film má sice své nepopíratelné vzory, na druhou stranu je sympatická snaha vyjádřit se k otázkám dne, nesnažit se o světovost, když síly tvůrců evidentně nestačily. Jako béčkový film se všemi náležitostmi lze Nahotu přijmout - navíc ji neschází dynamika, její naivita přispívá k zábavnosti, nevídaný zápal drží film při životě. Přidanou hodnotou je určitě dobový odstup, jimž film jen získává na zajímavosti až neuvěřitelnosti. Nedivím se, že se televize zdráhají Nahotu odvysílat - je to ve všech stránkách naprosto nekorektní film - ve vztahu k romské menšině, v morálním nastavení hlavních figur, sadistickému řešení situací. To co v divokých devadesátkách hravě prošlo by v dnešní citlivé době způsobilo určitě vlnu nesouhlasu. V dějinách našeho filmu Nahota má své nepopíratelné a neopakovatelné místo, už proto ji přímo nezatracuji. Když navíc srovnám utrpení u Fialek, Soukupovských a sobotovských výplodů dobové kinematografie, tak tohle je přece jen pro mě vyšší liga. (16.04.2011)

Je to tak 2 a půl... Na jedné straně velice ojedinělý projekt v historii české kinematografie s výtečnou hudbou a na české poměry velkým množstvím akčních scén, avšak se silně nedotaženým scénářem, chatrnými hereckými výkony a hrozně špatnou kamerou... Panu Olmerovi rozhodně nemůžeme upřít snahu, že snad jako jediný český tvůrce se snaží natočit něco nového a originálního, ovšem jako režisér většinou selže na celé čáře a jeho jinak dobré nápady vyšumí do prázdna... (11.03.2006)

Nahota na prodej je esence nevkusu, ale zároveň čítanka porevoluční chtivosti všeho "tady a teď". Na tom filmu je hrozné snad všechno krom hudby. Ta je jen roztomilá. Scénář od Klímy je k popukání, jeho pojetí investigativní žurnalistiky v tomhle bijáku osvětluje, proč se podílel na hrůze zvané Na vlastní oči. Režie je spíš tragická, už jen proto že polovina scén se odehrává v noci a bez osvětlovače. Ale jak už jsem říkal, jsou věci, které činí z Nahoty zajímavý film, resp. zajímavou sociologickou studii. My, co si pamatujeme počátky kapitalismu, si jistě vzpomeneme na sládkovský populismus, který se opíral o rasové problémy. Na tom je vlastně celá story založená. Tahle nálada tehdy držela SPRRSČ v parlamentu. Sledování céčkových amerických akčňáků na VHSkách taky nedílně patřilo k době. Předobraz drsného detektiva je spíš nepovedenou aluzí na film-noir, ovšem patřičně zprzněnou (fernet namísto whisky mě dostal). Nahota si uvědomuje umělost importovaného žánru, který u nás nemá a nikdy neměl zázemí, ale ostentativně ji přehlíží a mnohá témata (jako privatizaci, rasismus nebo genderovou otázku) na jedné straně zesměňuje a na druhé adoruje (myšleno využívá jich, aby se tvářila světově a cool), čímž podporuje zajímavé scenáristické schizma. A právě díky tomu se Olmerův film řadí do kategorie snímků tak špatných, až jsou zábavné. O perličkách jako Ivan Jonák gangsterem ani nemluvím... (09.04.2011)

Měl to být hit roku, ale skutečnost nakonec měla blíže ke "shitu" roku. Jiří Krampol jako akční hrdina mohl zaujmout snad v roce 1983, ale o 10 let později už je spíše k smíchu. Navíc jej většina diváků zná spíše z komediálních rolí (anebo z dabingu), takže tady jeho výkon působí poněkud nepřesvědčivě. Lukáš Vaculík už měl v době natáčení svůj zenit za sebou a Kája Třísková ukázala, že v jejím případě spadlo jablko od stromu pěkně daleko. Děj je rádoby šokující, ale myslím, že na většinu diváků to mělo spíše opačný efekt. Nejvíce mě ovšem "pobavil" ten výfukový úchyl, hlavně jeho zálibný pohled na zadní část startujícího letadla. Co je moc, to je moc, ale tohle už je příliš. (08.10.2002)

Tendenční faktory ve filmu jsou ty nejlepší. Nikdo v době uvedení je nevidí, ale po letech zůstanou trčet jako torzo vzpomínek. Nahota na prodej je bez okolků neskutečná kravina vyvolávající přinejmenším nechuť k Olmerovi. Rejža si bere nesmrtelnost za několik věcí 1) Impotentní scénář, který je na ručník po deseti minutách. 2) Obsazení toho nejhoršího, co ujíždí už v komediích, natož v dramatu (hlavně drsňák Krampol potěšil mé cynické já) a nakonec trapně nevyzrálá režie - uboze snaživý copyright stylu "to jsem někde v USA viděl, to je někde u nás a tohle tu ještě nebylo". A pak se mi divte, že jsem se tak bavil! Tenhle film je panoptikum všeho zmatku devadesátých let, ukázal nám zvrácený pohled - netolerance, odkrytí zakázaného, chaos a především atmosféru počátku nových časů. Je to hrozný film, mizerná práce všech, ale je tak geniálně vsunutý do pokřivené reality, že je úžasným dokumentem doby. A to snad ani Olmer nečekal, budiž mu věčná sláva...... (16.09.2005)