Nahota na prodej

Měl to být hit roku, ale skutečnost nakonec měla blíže ke "shitu" roku. Jiří Krampol jako akční hrdina mohl zaujmout snad v roce 1983, ale o 10 let později už je spíše k smíchu. Navíc jej většina diváků zná spíše z komediálních rolí (anebo z dabingu), takže tady jeho výkon působí poněkud nepřesvědčivě. Lukáš Vaculík už měl v době natáčení svůj zenit za sebou a Kája Třísková ukázala, že v jejím případě spadlo jablko od stromu pěkně daleko. Děj je rádoby šokující, ale myslím, že na většinu diváků to mělo spíše opačný efekt. Nejvíce mě ovšem "pobavil" ten výfukový úchyl, hlavně jeho zálibný pohled na zadní část startujícího letadla. Co je moc, to je moc, ale tohle už je příliš. (08.10.2002)

Pokud bylo cokoli v tomto filmu myšleno vážně, měli by se tvůrci Nahoty na prodej uchýlit k natáčení německého sadomaso porna. Na úrovni výplachového béčka to nicméně funguje znamenitě, obzvlášť investigativní pobuda v šusťákovce Lukáš Vaculík nemá chybu a Jiří Krampol si tak moc snaží hrát na detektiva z drsné školy, až mu tu jeho křečovitou kreaci ze soucitu začnete věřit. Jako studijní materiál o době raného českého kapitalismu k nezaplacení, jako seriózní příspěvek české kinematografii na úrovni hereckého umu Jiřího Pomejeho. (13.02.2013)

Neuvěřitelné, nepochopitelné, gigavtipné. Tohle je skutečně unikátní film, který by měl mít každý doma. Guilty pleasure jako řemen a především z českých luhů a hájů :-). Jedna hvězda za Krampola (To si pamatuj Nancy - New Yorku a Libni zdaleka se vyhni ...), druhou za léčku se skinama a třetí za úžasně vtipně strávené nedělní odpoledne :-) A postava cigána, který souloží s výfuky u aut? Na to hvězdičkové měřítko skutečně nestačí... (04.10.2009)

Fenomenální exploatační snímek doslova napěchovaný projevy polistopadové doby (hlad po brakové zábavě, bulvárních informacích, nahotě a smažených rybích prstech). Nejpříznačnější české dílo první poloviny 90. let a současně výmluvné zrcadlo své společnosti (rasismus, šovinismus, hospodské chytrolínství a vidlácké budování národní identity). Lidé už (radši) zapomínají, jaké to tehdy bylo a že estetika laciného nevkusu byla pro devadesátkové Česko příznačnější než cokoli jiného - ostatně viz dobové videoklipy domácích popových hvězd jako Dalibor Janda či Heidi Janků. Olmer je nedoceněný režisér, který dokázal perfektně zakonzervovat tehdejší zeitgeist. (19.08.2008)

"New Yorku a Libni zdaleka se vyhni." To je tak krásně rasistický, úchvatně genderově nevyvážený a tak trochu pitomý. Ale to nevadí, protože dobu to vystihlo slušně. Naši chránění euroromové byli ještě cigány, ale dost mě pohoršilo, že tady bylo naznačeno, že organizovali prostituci a občas vytáhli i vreckový nožík. Tak to určitě nebylo. To už by si nějakej fantasta mohl vymyslet, že kradou barevný kovy, provádějí kapesní krádeže nebo strkají péra do vejfuků. To musím brát jako uměleckou licenci. A teď k tomu pozitivnímu. Hrozně mě bavilo kvílení Bílý Lucky, bitka lesklejch hlav s opálenejma intelektuálama a cigánka fackující pravýho Jonáka. Na tenhle skvost český kinematografie prostě není jednoduchý zapomenout. (27.02.2022)