• kulyk
    ****

    Opět jedna role, na kterou se malý Havel hodil. Lunetický slušňáček s provorepublikovými manýry ztvárnil Ninoidního učitele velice kvalitně. Oba zásadní popěvky, z filmu vzešlé, mají tendenci vynořiti se mi z podvědomí ve skutečně vhodných chvílích. Na jakési kamarádově rozlučce se spokojeným životem jsem sám sebe nachytal, jak si při striptérčině uměláka pohlcujíci akci brumlám: Róóóó óó obéééértéééé. A nedávno jsem uvrhl rodinu do rozpaků, když jsem při sledování televizních novin, po reportáži o miláčcích z pásma Gazy, započal křepčit po obývací cimře a huhlat: budeme na sebe hodní, budeme na sebe hodnííííí.....Má-li někdo pocit, že nejsem v normě, pak nechť mi to nesděluje.(31.7.2012)

  • WANDRWALL
    **

    Učitel češtiny, dříve se mu říkalo profesor, dneska už jen prezident republiky tenhle titul může udělovat, tak řeší své problémy podivným způsobem. Psycholožka se mu líbí, chce na ni přenést své já, ale ona mu opakuje, že jde jen o přenos... leší verzi mi vypravoval kamarád, který tehdy film neviděl, jen se mu líbil název a říkal mi svou verzi. Tohle je proti té jeho verzi jen běžná slátanina.(25.9.2010)

  • Inozuka
    ****

    Chvílemi se mi sice zdálo, že Cesta je až moc podobná na Dobré holuby (které ovšem Papouškův film předcházel o dva roky), ale budiž. Havelkovi sedne role Roberta jako prdel na hrnec, perfektní Macháček, Jegorov, Vančurová a Nohýnek jen doplňují trefné obsazení. Konec je možná trochu useknutý, ale dá se přijmout.(19.11.2016)

  • dopitak
    ***

    Robert o svém věku nelhal, skutečně mu bylo třicet, a stejně tak pravdu mluvila doktorka Březinová, i filmový věk Marty Vančurové korespondoval s jejím lidským. Panoptikum města šíleneckého podle Jaroslava Papouška, sestavené z charisma Petra Haničince, hereckého mistrovství Miroslava Macháčka, člověčismu Eugena Jegorova a vlně sympatií vyvolávané pozdějším nezapomentelným ťuňťou Jiřím Oulickým Ondřeje Havelky.(21.4.2011)

  • Schlierkamp
    ****

    Vynikající O. Havelka v československém úsměvném filmu z prostředí psychiatrického sanatoria. Hlavní hrdina je středoškolský učitel českého jazyka Robert Kilián trpící chorobnou nerozhodností. Film J. Papouška mapuje jeho působení v sanatoriu od příchodu po odchod, pochopitelně včetně všech léčebných procedur, lékařů a pacientů. Kilián se velmi brzy projeví jako dobrosrdečný člověk, pro něhož je charakteristické jeho dětinské rozdělování na lidi hodné a lidi zlé a také jeho pacifistická věta, kterou neustále opakuje, až ji proslaví po celé léčebně. Ve vedlejších rolích bych ocenil v prvé řadě E. Jegorova, který rozhodně zaujal v roli hlučného správce sanatoria. Dále považuji za výraznou J. Andresíkovou jako bývalou herečku s evidentní psychickou poruchou. Zatímco P. Haničinec jako Kiliánův první ošetřující lékař překvapil svým milým a nebývale lidským projevem, M. Macháček nebyl tak výrazný jako ve své pozdější podobné roli v Dobří holubi se vracejí. Bohužel dle mého názoru druhá půle filmu nedokázala udržet vysokou kvalitu, přibývalo hluchých míst a zbytečných postav (J. Bartoška). Přesto film hodnotím vysoko, neboť vedle kvalitních výkonů řady herců mohl nabídnout též zajímavé prostředí duševně chorých.(20.8.2012)

  • - Titulní píseň údajně složili bratři Ormové. Když si poslechnete píseň Phila Collinse „Hand in Hand“ z roku 1981, zjistíte, že jde o hudební krádež, na kterou se patrně dodnes nepřišlo. (Haniczka)

  • - Psychiatrická léčebna se točila na zámku v Suchomastech nedaleko Berouna. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace