Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu je vzat, podobně jako v případě všech děl tvůrčího kolektivu Forman – Papoušek – Passer, přímo ze života. Podíváme-li se totiž pozorněji kolem sebe, setkáváme se často s rodinou Homolkových. Rodinou, v níž jakoby hráli prim mužové, ale ve skutečnosti se všechno točí tak, jak o tom rozhodnou příslušnice něžného pohlaví. Film je výbornou satirou na život „malé české“, byť početné, rodiny pražského taxikáře Homolky za jedné letní neděle 1969. (Ateliéry Bonton Zlín)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (556)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Naprosto věrný obraz průměrné české rodinky. S Homolkovými se skutečně může sžít (i dnes) spousta z diváků, kteří i dnes po letech propukají v smích, když vidí ve filmu to, co jim v běžném životě zase tak směšné nepřipadá. Herci jsou naprosto kouzelní a navždy mi v hlavě utkvěl hlavně Josef Šebánek. ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Homolkovi mi vzdycky prisly jako takovy Slunce, seno, ale pojaty komorne ciste na jednu rodinku. A tenhle dil je nejzasadnejsi, i kdyz ne muj nejoblibenejsi. Film v podstate nema zadnej pribeh, mame nedeli, rodinka je v byte a dohaduje se. A takhle to je 80 minut, je to neskutecne vtipny, jedna hlaska strida druhou a herci jsou naprosto dokonaly. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Dle wikipedie je karikatura: "...zjednodušené, někdy humorné či komické, jindy satiricky kritické a úmyslně zesměšňující, výtvarné či literární dílo, které značně zvýrazňuje některé tvary obličeje, lidské postavy nebo i nějaké osobní vlastnosti, důležitý povahový rys (či jiné další významné skutečnosti) u zobrazované osoby resp. u karikovaného člověka. Karikatura se od všech jiných humoristických žánrů vyznačuje nejen svojí úmyslně zjednodušenou zkratkovitostí podání, ale především zjevným přeháněním a úmyslným zdůrazňováním vybraných rysů zobrazovaného člověka. Navíc kromě své humorné stránky může být výrazem ostré společenské kritiky, jasného zesměšnění..." V Ecce homo Homolka jsou oněmi vybranými rysy maloměšťáků třebas pívo, tepláky, pupky, hádavost, podpantofláctví, závislost na televizi, fandění fotbalu, povinný rodinný výlet, uječená děcka, "naši nejsou doma" a spooousty dalších. Maloměšťáctví je tak mírně přibarvené a se zvýrazňovači chuti, ale zároveň dík onomu lehkému zkreslení a zkratkovitosti ukrutně vtipné a přes to všechno trefné... ()

Galerie (15)

Zajímavosti (18)

  • Píseň, kterou si zpívají děti Homolkovi, se nazývá „Klobouky“ a je z divadelní hry „Jonáš a dr. Matrace“ z roku 1969. Autory jsou Jiří Suchý a Jiří Šlitr. (sator)
  • Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho „rodinku“ mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková. (alonsanfan)

Související novinky

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí…

Reklama

Reklama