Ecce homo Homolka

Netřeba moc slov. I po více než padesáti letech je první díl trilogie až nepříjemným a svým způsobem mrazivým zrcadlem české povaze, společnosti a mravů. Jaroslav Papoušek po celou dobu nerozehrává žádný příběh, ale jen a pouze se soustředí na geniálně odposlouchané a napsané dialogy a zachycení jednoho běžného nedělního dne v úplně normální rodině. Jejich hádky neřeší zásadní problémy, ale pouze banality, které jsou ovšem prostorem pro množství trefných hlášek a pro to, aby se v nich každý našel. Excelentní jsou herecké výkony, kterým kraluje úchvatný Šebánek, který je tak autentický, jak to jen jde, ale i František Husák, Marie Motlová a Helena Rúžičková jsou fenomenální a opomenout se nesmí ani raubíři v podání dvojčat Formanových. De facto každá scéna je skvěle vypointovaná a stala se legendou (popis fotbalového zápasu je neuvěřitelně nadčasový a geniální), navíc nejde o humor, který je hrubiánský a lidový, ale inteligentní, i když až nepříjemně trefný. Jediné, co se snad dá vytknout, je minilinie s dvěma mladými, kteří si chtějí užít, ale není jim to dopřáno, která nikam nevede a je trošičku navíc. Československá nová vlna v nejlepší formě a naprostá legenda. 90 % (11.04.2020)

Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... (15.02.2004)

Souhlasím s ostatními názory, že jde o velmi zábavnou podívanou, postavenou na vynikajících výkonech, brilantním scénáři a kvalitní režii. Celodenní (a zřejmě celoživotní) nepřetržité uzavírání koalic a protikoalic, denně se několikrát účelově měnících a žabomyší boje o nicotnosti. Režisér si nechal rozklíčování příběhu ve smyslu širšího společenského kontextu do dvou vět "Co je stát?" "Stát jsme my"...a Heduš se rozpláče. A záverečný tanec na Ódu na radost se záběry na uslzenou Heduš i matku a vzteklého Ludvu jsou rovněž výmluvné. (02.07.2010)

Filmová trilogie o rodině Homolkových je rozhodně perlou a chloubou české kinematografie v režii pana J. Papouška. Nikdo však nedokáže tento snímek ohodnotit lépe než my - Češi. V zahraničí by se asi divili co je nám na tom vůbec k smíchu, ale my víme, že se smějeme tak trochu sobě. Každý ve filmu srovnává něco nebo někoho ze své vlastní rodiny a okolí. Typická pražská rodinka si vyjede na výlet do lesa a ... - neznáme to odněkud? I po letech mě fascinují neuvěřitelné herecké výkony Marie Motlové a Josefa Šebánka (nikdo by to lépe nezahrál). K filmovým manželům ztvárněným Františkem Husákem a Helenou Růžičkovou, které to ohromně sluší, není co dodat. Je to neobyčejně vtipné, svižné a plné života... (15.09.2007)

Velmi přesný a autentický portrét jedné obyčejné rodiny, která během jednoho dne zažívá jak radosti, tak starosti. Každý člen rodiny (snad kromě dvojčat) se snaží vyřešit svou situaci a vyrovnává se se svými problémy, nicméně nakonec vše končí hádkami. Na jedné straně místy velmi vtipný a úsměvný film, přičemž na straně druhé při jeho sledování chvílemi tuhne úsměv a na povrch se dostává hořkost každodenního života a smutek. Herci (nebo spíše "herci") jsou přesvědčiví a jejich improvizace vůbec ničemu neuškodila, ba naopak spíše zprostředkovala chování a myšlení postav blíže k divákům. Film, který je ze života, a to se vším všudy - jak s jeho pozitivy, tak s jeho negativy. (20.04.2013)