Andělin popel

To není chladný odstup, to je chvályhodná snaha nedělat z toho všeho tragického, co se na plátně stane, slzopudný kýč. Jak jinak přežívat takovýhle osud, než že se člověk mírně zatvrdí a bere život bez velkého patosu, místy až trochu cynicky – s posunutým pohledem na to, co je a není k nepřežití. Pro mě jeden z filmů, kterým se mimořádně daří zprostředkovávat „jaké by to bylo žít jako…“ v tomto případě jako chudý klučina v Irsku třicátých let 20. století. Přesné, věcné, psychologicky věrohodné, emoce tam rozhodně jsou a je jich tak akorát, aspoň v první cca. polovině; pak to chytne náběh do takové té líbivé amarcordové lidičkovské laskavosti, která mi odjakživa poněkud leze krkem, takže i když jsem (taky pro svou lásku ke všemu irskému) pošilhával po páté *, zůstávám protentokrát u čtyř. (08.09.2012)

Veľmi dobre stvárnená doba a beznádej odľahčená nezvyklým humorom a to všetko podfarbené krásnou hudbou Johna Williamsa, ale celkovo film aj postavy pôsobia veľmi chladno, a tak si diváka táto rodinná dráma získa len veľmi ťažko. "Od priemerne strašného detstva je ešte horšie priemerne strašné detstvo v Írsku. A čo aj od toho je horšie je strašné írske katolícke detstvo", ktoré však prinieslo do rozvláčneho príbehu veľa úsmevných okamihov. Podobný film: Ahoj, Terezka, (08.07.2011)

Tenhle film má obrovský problém, není v něm snad ani jedna jediná pozitivní scéna, i když vhození sešitu se jmény dlužníků do řeky by se za pozitivní možná označit dalo. Proto tento snímek bude určen jen úzkému okruhu diváků, kteří jsou ochotni dvě a půl hodiny sledovat bezútěšnou sociální sondu do života irského hocha. (27.04.2019)

„Chlap, ktorý prepíja peniaze pre bábätko, zašiel príliš ďaleko.“ Angelin popol som nikdy neplánoval vidieť. Nič som proti nemu nemal, ale proste niektoré druhy filmov ma nezaujímajú. Napríklad izraelsko-bulharské road movie. A Angelin popol. Alana Parkera mám síce rád za Angel Heart a Horiacu Mississippi, ale tým to haslo. No a potom som sedel na nočnej a nudil som sa. Prepínal som stanice a zrazu ma zaujala mimoriadne pochmúrna výprava nejakého filmu na RTVS. Bol to Angelin popol. Pozrel som si úvodnú polhodinu, viac som nemal čas, ale povedal som si, že si to musím raz zohnať a pozrieť celé. A tak sa aj stalo. A neľutujem. Emily Watson som nikdy nemal rád a Robert Carlyle to s tým svojím vyhláseným pošukovstvom občas preháňa, ale treba dodať, že tu sú obaja dobrí. Watson nie je vyložene nesympatická a ku koncu mizne z plátna a Carlyle sa šokujúco (ak vezmeme do úvahy veci, ktoré stváral v Trainspottingu a Pláži) drží pri zemi. Takisto ostatní herci sú vybratí typovo dobre, dospelí i detskí. A všetkému dominuje nechutná, temná, megadepresívna výprava/atmosféra. Rozbahnené cesty a chodníky, odporné búdy, v ktorých živoria celé rodiny, totálna chudoba ako z post-apokalyptického filmu, deti rodiace sa do špiny a hnusu, stále prší (alebo aspoň popŕcha) a to som vám ešte radšej nepovedal o stave miestnych latrín. Najväčší problém je nakoniec paradoxne v režisérovi, ktorý sa príliš drží pri zemi a hoci je scenár plný vyhrotených okamihov a tragických úmrtí, Parker netlačí na pílu. Akoby len neškodne kĺzal po povrchu. Mohla to byť epická megasága, ale zostalo to uprostred cesty. Napriek solídnej minutáži by filmu možno prospela ešte hodinka navyše, aby bol ešte precítenejší a silnejší. 3,5* (04.09.2017)

Je třeba ocenit, že film zdařile vystihnul vzpomínky na dětství Franka McCourta, irského spisovatele, a jeho mládí. Je zde hodně smutných věcí, včetně ponurých ulic smáčejících chudinskou čtvrť irského města Limerick, zvláště v záběrech na řeku. Nádherná hudba, která citlivě dokresluje dobové prostředí je velkým přínosem děje a dává filmu zajímavý rozsah. Na dobré úrovni jsou i herecké výkony. Jak už jsem napsal, díky všem těmto přednostem jde o film ne sice vyloženě zábavný, ale zato velmi kvalitní i bez romantických prvků a nenašel jsem nic, co bych mohl filmu vytknout. (12.06.2010)