Létat jako pták

„Nebudeš létat stejně jako já. Nemůžeš létat, protože tomu nevěříš.“ V mládí dva nerozluční kamarádi se spoustou tragikomických zážitků (vždyť jeden z nich je tak trochu podivín, tak trochu snílek). V dospělosti dva přátelé, oba těžce poznamenaní válkou ve Vietnamu. Jeden z nich, uzavřený ve svém vlastním světě, za zavřenými dveřmi psychiatrické kliniky leží odevzdaně na podlaze..„Když spím, dává mi to sílu. Nabírám sílu k letu.“ A ten druhý trpělivě vypráví a vzpomíná, vždyť Birdy je víc než přítel „je součástí mého zatraceného života!“. Nádherně natočený film o přátelství, bolestech a snech.„Je čas začít mávat křídly.“ (14.11.2005)

Scénář: Sandy Kroopf, Jack Behr .. Myslet si, že jsi ptákem a navíc uzavřeným kleci, je určitě nelehké! Perfektní psychologická studie zdrcujícího dopadu války na mladého jedince. Příběh přátelství dvou kluků, kde jeden utrpěl zranění fyzické a druhý psychické. Film, ač se odehrává převážně v léčebně, je protkán spoustou příjemných, retrospektivních scén z bezstarostné mládí oněch kamarádů.. (28.04.2005)

Rozhodne paradni drama, i kdyz pusobivosti nejlepsich Parkerovo kousku to zdaleka nedosahuje. Problem je, ze sceny pred valkou, o dvouch kamosich, jsou natoceny vcelku pohodovym zpusobem, hezky se na to kouka, dej pekne odsejpa, sem tam nakej vtipek, proste vysoce prijemny drama. Pak tu jsou ale sceny z blazince, ktery pusobi lehce chude a nemaj potrebnou atmosferu. Vygradovany jsou sice pekne, ale je to zaroven lehce stereotypni a ke konci to spelo k pekne debilnimu zaveru, nastesti doslova v poslednich sekundach to Parker zachranil a soup sem perfektni vtipnej zaver. Co se tyce hercu, Cage tady predvadi naprosto perfektni vykon a Modine v hlavni roli mu spis jen tak nahrava, nicmene hraje taky slusne, akorat ke konci, kdyz uz se jakoze zblazni, to sem mu moc neveril. Ale celkove rozhodne skvele natoceny drama, ktery stoji za skouknuti. Lepsi 4*. (27.06.2009)

Dojemný příběh o dvou klucích z periferie, kteří se stali i navzdory zcela odlišných povah velkými přáteli. Po válce ve Vietnamu se Al setkává s Birdym ve vojenském blázinci, kde se ho snaží všemi možnými prostředky, ale nejvíc formou vzpomínek z mládí zbavit traumatu z války i když je sám nepříjemně zraněný ve tváři. Birdyho osobnost je opravdu jiná, dalo by se říct téměř odlidštělá, protože jeho jediným smyslem života je svět ptáků a vášeň po létání. Citlivý, křehký Birdy odmítající jakoukoliv komunikaci je pro Ala až skoro tělesně bolestný, ale v žádném případě to nevzdává. Já smekám před dvacetiletým Nicholasem Cagem a před Mathewem Modinem za jejich bravurní herecké výkony, které předvedli. Chvílemi to bylo na hraně, ale jako celek to byl opravdu zajímavý zážitek. Úplný závěr se jim tedy povedl, beru to jen jako takové mírné a jemné odlehčení, které jsem i uvítala. 75% (24.05.2013)

Měl jsem z tohoto filmu trochu obavy, protože jsem měl čest jenom s těmi díly Alana Parkera, které zrovna neoplývaly optimismem a to samé slibovala i hlavní dějová zápletka Birdy. Chtělo by se říci, že opak je pravdou, ale ne zas tak úplně. Filmů o hlubokém přátelství dvou lidí, které rozbila válka ve Vietnamu už byla natočena spousta, ale málokterý v sobě skrývá tolik lidskosti a vzájemného porozumění. Jenomže, i zde právě Parker stále zůstává věrný svému vypravěčskému stylu, takže psychiatrická léčebna – ač má bílé stěny, široké chodby a nevede ji pološílený doktor – stále působí notně depresivně a vzájemné rozhovory Ala s Pírkem, které uvízly na mrtvém bodě, dohánějí k šílenství nejenom samotné hrdiny, ale i diváka. Herecké party Matthewa Modina a Nicolase Cage jsou skvělé a oba své „handicapy“ zvládají na jedničku. Ať už Modine svého „ptáčníka“ nebo Cage obličejovou mimiku přes obvazy. Dosti rozporuplná zůstává (dohromady) asi pětiminutová válečná sekvence z Vietnamu, která ač přes svou formální preciznost, působí jako dosti nešetrně připojená vsuvka. Rozhodně má své opodstatnění v dějové skladbě, a film by se bez ní neobešel, ale působí vzhledem k zbytku filmu trošku samoúčelně. Ale čert to vem, Birdy je po dlouhé době film, u něhož jsem při letmém mrknutí na hodiny zjišťoval, že ten čas někdy letí opravdu rychle. (10.08.2005)