Létat jako pták

Jeden z filmových restů, který jsem měl. Dva kamarádi, jeden lehkovážný a impulsivní, druhý introvertní a krapet zvláštní, kterým do života krutě zasáhla válka. Vyrůstali v chudém filadelfském předměstí, vymýšleli hlouposti a jeden respektoval fascinaci toho druhého světem opeřenců. Plní „zážitků“ z vietnamské války se potkávají na oddělení psychiatrické léčebny: jeden se zraněním obličeje tam navštěvuje druhého, zásadněji zraněného – na duši. Odmítá jíst, nekomunikuje a propadá do představ, že sám je ptákem. Setkání by nakonec mohla být terapií pro oba. Cesta ven, respektive zpátky do reality ovšem rozhodně nebude snadná. Kousek osvědčeného a žánrově i tematicky univerzálního Alana Parkera patří k dílům, která se vracejí k traumatům, jež zaoceánské společnosti způsobila nechvalně proslulá účast ve vietnamské válce. Drama o síle přátelství stojí na bedrech hereckého dua Nicolas Cage a Matthew Modine, kteří jsou velmi dobří. Stejně jako Parkerovo vizuální cítění. (29.06.2019)

Pochopil som, o čo tvorcom filmu išlo. Sympatická mi bola snaha hercov pretlmočiť divákovi hlavnú myšlienku. Výnimočne mi neprekážal Nicolas Cage v mladšom vydaní. Mal som s týmto filmom vlastne iba jeden problém - absolútne ma nezaujal. Je iste hrozné vidieť, čo dokáže vojna spraviť s mladými ľuďmi, ale neľahké pre diváka je aj nekonečné pozorovanie vtáčkara v psychiatrickej liečebni, prerušované častými flashbackmi, ktoré celkovému dojmu nepomohli. O traumách z vietnamskej vojny i o celoživotných nenaplniteľných snoch bolo nakrútených viacero dobrých filmov. Tento nakrútený byť nemusel. (11.01.2013)

Další bombastická Parkerovka. Pamatuji si, že mi mohlo být dvanáct, když jsem ten film viděla poprvé. Moc jsem mu nerozumněla, ale přesto na mě udělal určitý, na tu dobu silný dojem. A proč? To ta hudba, to ten podivín, který miloval ptáky, to ten Cage coby typickej americkej frajírek, to ten příběh! Stojí za zhlédnutí! Kdo neviděl, nechť se namáhá to změnit... (08.04.2007)

To ano, takové filmy můžu. Krásný snímek o přátelství až za hrob. Prvně nutno říci, že mě nadchnuli představitelé obou rolí. Matthew Modine není žádný známý obličej, ale jeho postava chlapce/muže, který miluje ptáky a jejich svět byla věrohodná. A je to sympatický herec. Nicolas Cage byl pro mě ještě větším překvapením, protože dnes už bohužel nehraje, ale dělá ze sebe vola. Bylo krásné sledovat, že ve svých raných filmech opravdu hrál a šlo mu to. Film se odehrává v léčebně, kam za Modinem (Birdy) přijíždí Cage (Al) a snaží se jej dostat k vědomí. Po traumatu z války totiž Birdy nemluví a nevnímá svět kolem sebe. Tahle zápletka je důvodem k hlavní pointě filmu, což jsou flashbacky do období, kdy se tihle dva dali dohromady a prožívali spolu krásné chvíle jako kamarádi. O filmu jsem před zhlédnutím nevěděl zhola nic a příjemně mě překvapil. (29.09.2014)

Scénář: Sandy Kroopf, Jack Behr .. Myslet si, že jsi ptákem a navíc uzavřeným kleci, je určitě nelehké! Perfektní psychologická studie zdrcujícího dopadu války na mladého jedince. Příběh přátelství dvou kluků, kde jeden utrpěl zranění fyzické a druhý psychické. Film, ač se odehrává převážně v léčebně, je protkán spoustou příjemných, retrospektivních scén z bezstarostné mládí oněch kamarádů.. (28.04.2005)