Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ředitel malé hudební školy Karel se po letech setkává s bývalým spolužákem z konzervatoře Petrem. Úspěšný hudebník z hlavního města přijel na venkov s atraktivní milenkou a zdánlivě mu nic nechybí. Karel má manželku, děti, téměř dostavěný domek a na bývalé ambice musel zapomenout. Zdánlivě nepřekonatelnou hradbu času, který je oba změnil, nakonec pomůže překonat noc s lahví alkoholu. Komorní příběh s trapnými i směšnými momenty není dramatický, přesto diváka zaujme – poetickou kamerou, ze života dobře odposlouchanými dialogy i zdařilými výkony neherců v hlavních rolích. (NFA)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (239)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Nechcete angrešt? Ješte jeden by tady měl zbejt  Kouzelná povídka Nové vlny o výletu mladého muže a jeho slečny  na venkov za přítelem, který odhání slepice z garáže. Je to krásně všední a má to přesně ten humor Nové vlny. Užíval jsem si šedesátkovou autentickou atmosférou a skvělé dialogy a dobře jsem se bavil (mám asi zkrátka poetiku těchto filmů rád). Sekvence z hostiny po funusu s tancujícím ochmelkou držícím panáky by možná působila dokumentárně i dnes.  Možná bych se hned pod vlivem filmu na podobnou hostinu nejradši vydal a jako výhlašený hipster bych i klidně nesl tvárnice. Líbilo se mi i třeba vytrubování slovních spojení, průvod babiček s vidlema, jak koukají na krásnou Věru Křesádlovou nebo pamatné přehazování stehýnek, u kterého jsem si taky hodně zasmál.:o Jen jsem si občas vzpomněl,  že vlastně pak budu psát koment, a co to všechno má asi jako  představovat, Bambas?  Zprvu to může vypadat na střet městského a vesnického světa, ale návštěvníci se na venkově začnou orientovat docela rychle. Možná mi to přišlo ve výsledku ze všeho nejvíce taková ironická oslava  banálních věcí a obyčejného chlapského přátelství, které překonavá chladnější citové vztahy se ženami (když Petrova slečna ukazuje Petrovi nadšeně kočku, napomene ji a omluva ji, že je ještě mladá...tak si slečna si ve výsledku lépe pokecá s vesnickým bláznem, který Věru Křesadlovou osloví Věro.)  Ale hlavně to pro mě byla velmi zábavná hříčka se skvělými trapno absurdními momenty jako když stará maminka, předváděla jak cvičívala (:D). Ale nejlepší je závěrečné statické čekaní, až naleze vaječňák do pusy....Dokonalý statický obraz. To jsou neděle! Na otázku jestli mám dát čtyři nebo pět si odpovídám: A dyť to máš jedno. Je pravda, že ten noční kamarádský rozhovor mi možná přišel trochu zdlouhavý. A dyť to máš jedno.  ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Ze začátku jsem měl dojem, že tento film nenabídne víc než klasický novovlnařský obrázek své doby, i když i to by mi stačilo. Brzy jsem ale poznal, že Intimní osvětlení má toho hodně co říci. Je to síla. Rozhodně to ovšem není žádná „sonda do venkovského života“, jak jsem se dočetl v některých komentářích. Stejně jako Homolkovi nejsou o českých „měšťácích“, není Osvětlení o českých „venkovanech“. Je to sonda do českého života vůbec, do soukromí, poodhalení intimity ze zcela specifického, objevného úhlu pohledu, se kterým nová vlna přišla. Je lhostejné, že tady jsou to lidé žijící na venkově. Ano, jakýsi obraz venkova se tu ukazuje, ovšem zcela na okraj díla – tím však geniálněji. Jsou to drobné momenty, dílčí obrázky, které vyvolávají nějaký dojem: slepice v garáži, starý dobrý pohřeb mezi lány, koňmo tažený valník, setkání tehdejší „cool“ slečny s obecním blbem. Nedovídáme se nic o vesnickém životě, tyto obrázky však náznakově hovoří ke svému tehdejšímu divákovi: venkov, to jsou přežívající staletí, která pomalu dohasínají v moderní době. (Současnost: rodinka celý život stavějící rodinný dům.) Je tu ostentativně ignorován komunistický obraz venkova zkolektivizovaného, který byl sice realitou, ale násilně vnucenou a jen na povrchu života. Těchto věcí „životního prostředí“ si film pozorně všímá (podobně jako české filmy Formanovy – nebo je to jen můj dojem, když nasávám atmosféru doby, kterou jsem sám nezažil?), ale nechává je na okraji toho, co chce vidět především: fatální trapnost naší všednosti (do níž jen prosakují zajímavé historie, srov. babička zamlada s cirkusem ve Francii), trapnost, v níž všedně končí úsilí o Věc (neustálé přerušování společného muzicírování se starým lékárníkem (mimochodem: i tato postava je zde jakýmsi poslem ze starých dobrých časů)). Trapnost, které se úzkostlivě držíme, protože se stydíme brát Věci vážně i naopak nebrat věci vážně. I to je však povrch filmu – jdeme-li pod něj, vidíme deziluzi života obou přátel ve vzájemné konfrontaci (Radek99 tady píše, že si závidí navzájem, což je trefné). Deziluzi – smíme-li ovšem u nich předpokládat nějakou původní „iluzi“: zřejmě ano, jak napovídá noční „útěk“, ale i Bambasovo neustálé upozorňování na objeveného "Jírovce". Celkový dojem: Geniální komice Homolkových se sice nevyrovná, ale o to tady nejde. Tady nejde o to, dostat diváka smíchy do kolen, ale přinutit ho ke smutnému smíchu nad sebou samým. Tak to vidím já. Výpověď filmu, zvládnutá mnohovrstevnatost, vtip, celkové provedení, kamera, (ne)herci: vše za pět hvězdiček. Pro mne navíc nádherná konzerva své doby v proudu staletí. A přípitek netekoucím vaječným koňakem všechno završuje. Po druhém zhlédnutí jen strručnou poznámku o něčen podstatném, očividném a přece prve nepovšimnutém: hudba. Není náhodou, že jde o hudebníky. Muzika je laitmotivem, živlem celého filmu. Proč? Co to je? To je člověka přesahující jeho dílo, tvorba, styk s věčností. To v konfrontaci s onou všední trapností, s níž je ona božská stránka člověka neoddělitelně srostlá. Společné muzicírování po obědě lze z tohoto hlediska vidět jako ústřední moment filmu: jestli tu skladbu nezahrají tihle čtyři chlapíci teď tady, tak prostě neexistuje. Muzika se však v celém filmu "ztělesňuje" v nejrůznějších formách a faktických určeních, která lze (náhodou?) shrnout pod nostalgické, tehdy ještě pamatované "co Čech, to muzikant". () (méně) (více)

Reklama

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Mé první režijní setkání s Passerem. Typický film české nové vlny, který zaujme. Zaujal i mě, která vždy ve filmu hledá především nosný příběh plný zvratů. Tento snímek totiž žádný děj (ve smyslu vývoj nějakého příběhu, zvraty) vlastně nemá a jedná se spíše o sled různých epizodek. Je to místy hodně vtipné a film nám ukazuje lidské postavy na vesnici v nejryzejší podobě. Mně se to líbilo, akorátní stopáž navíc zajistí, že se nebudete mít čas nudit. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Úžasný střípek odehrávající se v minimálním časovém prostoru, kde absence zásadní dějové linky není vůbec na škodu. Scéna s přehazováním kuřecích stehen se všemi doprovodnými projevy (záchvat smíchu Věry Křesadlové), to není film, to je život. Stejně tak závěrečná symbolická scéna s vaječným koňakem povyšuje tenhle film do nadprůměru. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

"A boty byly dobrý, držel jsem je v rukou..." Teď po letech je Passerova celovečerní prvotina ještě zábavnější než v době vzniku. Zároveň funguje i v linii ososbnostního balancování stárnoucích mužů a ve třetím plánu je to satira dobové společnosti, která o šedesátých letech za železnou oponou vypovídá mnohé. Ale hlavně je to fakt nabité humorem! ()

Galerie (23)

Zajímavosti (29)

  • Jeden britský kritik o české Nové vlně a o tomto filmu zvlášť kdysi prohlásil: "Při sledování si připadám, jako bych se vrátil domů." (sud)
  • Na jednom filmovom festivale vo Fínsku prišiel po premietnutí snímky za Ivanom Passerom organizátor a povedal mu: „To je neuveriteľné, vo Fínsku sa diváci v kine nikdy nahlas nesmejú." (Raccoon.city)
  • Roli lékárníka vybíral Passer z pěti kandidátů. Ten vítězný mu za to dokonce přislíbil půlku své penze. (hippyman)

Související novinky

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

29.03.2015

Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (více)

Česká nová vlna opět boduje!

Česká nová vlna opět boduje!

01.03.2007

Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (více)

Reklama

Reklama