Režie:
Sam PeckinpahKamera:
John CoquillonHudba:
Ernest GoldHrají:
James Coburn, Maximilian Schell, James Mason, David Warner, Klaus Löwitsch, Vadim Glowna, Roger Fritz, Fred Stillkrauth, Véronique Vendell, Senta Berger (více)Obsahy(1)
Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)
(více)Recenze (231)
Mistrný válečný snímek, natočený charakteristickým Peckinpahovým westernovým stylem. Většina bojových scén je zcela bezchybných, a pokud ještě o něčem pochybujeme, prvotřídní dojem v nás utvrdí nečekaný prostřih, zpomalení, symbol, ironie. Z hlediska obsahu se nejedná o žádnou průhlednou záležitost. Stranského chápeme: není to zbabělec, prostě nechce porušit tradici své rodiny a musí se k železnému kříži dostat, ať to stojí, co to stojí. Četař Steiner ale představuje nebývalý oříšek. Bojuje, jak nejlépe a nejčestněji umí, a to proto, že se ocitl tam, kde se octl. Nijak nadšen z toho není, právě naopak: nenávidí důstojníky už kvůli tomu, že jsou důstojníky. Ale nevzbouří se, nerezignuje. Dělá to, co nejvíce nenávidí, dál. Zvláštní a velmi silný existencionálně pesimistický snímek. ()
Netradiční ( o to více působivější ) pohled Sama Peckinpaha na 2. sv. válku a jeden z nejpůsobivějších (proti) válečných snímků, které kdy spatřily světlo světa. Vynikající herecké výkony všech zůčastněných jímž vévodí charismatický James Coburn coby neohrožený ( válečnou mašinerií opotřebovaný ) seržant Steiner. Jedinou kaňkou tak pro mě zůstává ( stejně jako pro uživatele DaViD'82 ) absence němčiny....Přesto v tomto případě s hodnocením o * dolů váhám, vzhledem k celkovému silnému zpracování snímku.... ()
,,Co budeme dělat, když tuhle válku prohrajeme? Budeme se připravovat na další..." Ryzí svět mužů (a Peckinpah záměrně graduje ten primitivní patos) ve frontovém území nikoho coby odstrašující mene tekel... to je Železný kříž - strhující válečný, ale slušelo by se spíše napsat protiválečný film a patrně spolu se Jdi a dívej se nejlepší film o 2. světové válce, který jsem kdy zhlédl. Sam Peckinpah, který jakožto zdatný tvůrce westernů i tohle válečné drama vystavěl na základě westernové kauzality (a zcela jistě ne náhodou do jedné z hlavních rolí obsadil Jamese Coburna), se oprostil od zažité paušalizace při zobrazování německých vojáků a striktně ukazuje, že dobří a zlí byli na obou stranách fronty. Elitní SS a nacisty obecně ponechává stranou svého vypravěčského zájmu a soustředí se na vojáky Wehrmachtu, kteří nesdílejí ideologická východiska propagandy Třetí říše, jsou to spíše obyčejní lidé, které semlela mašinérie válečného běsnění. Takový je i četař Steiner (nechápu, proč má zde v oficiálním obsahu americkou hodnost seržanta), nositel železného kříže, vyznamenání za hrdinství, který přesto není hrdinou - uvnitř své hlavy... Modelový střet s příslušníkem pruské aristokratické elity, člověkem zbabělým, ale všehoschopným, dělá z tohoto filmu skutečně symbolické nadčasové podobenství (umocněné závěrečnými titulky s fotografiemi hrůz napříč různými válečnými konflikty)... Sam Peckinpah, jak je pro něj příznačné, vnímá svět značně negativisticky a jeho existenciální úzkost je mistrně zhmotněna i v tomto filmu. Jedinou výtkou je pro mne poznání, že Peckinpah v samém závěru porušil zákony westernové kauzality a film zakončil spíše symbolicky. Pomsta by spíše slušela jeho silně naturalistickému a pesimistickému vidění světa... ()
No je to sice syrové, jenže je to takový realismus naoko, nesmírně přestylizovaný a umělý (něco jako u Minghelly). Jako celek to s realitou východní fronty moc společného nemá, co do podoby boje, uvažování vojáků a vůbec. A vůbec, že něco takového točili z východní fronty, dát něco takovýho do Normandie si asi netroufli. Co jsem viděl od Peckinpaha, mi vždycky přišlo trochu úchylné. ()
Honba za kusem železa, které mnozí staví nad morální hodnoty i lidský život. Peckinpah silný v dramatických scénách, ale překvapivě chaotický a nepřesvědčivý v těch bojových. Holt východní fronta není Divoký západ. Nejen vizáž psychopatického vraha dělá z Davida Warnera velmi zajímavého herce a zde mu zdatně sekunduje prošedivělý kovboj Coburn jako božský sadismus postrádající četař Steiner. V závěrečných titulcích tvrdá pravda od Bertolta Brechta: „Don´t rejoice in his defeat, you men. For though the world stood up and stopped the bastard, the bitch that bore him is in heat again.“ ()
Galerie (98)
Zajímavosti (25)
- Seržant Rolf Steiner (James Coburn) vo filme používa ruský samopal typu PPSh-41. (westerns)
- Sovětské stíhačky, které bombardují německé pozice, jsou americké stíhací letouny Chance Vought F4U Corsair. Na některých z nich jsou americká armádní označení ještě patrná. (vangobseck)
- Pieseň, ktorú si spievajú sovietski vojaci, je v skutočnosti piesňou juhoslovanských partizánov - "Oj Kozaro." (beso74)
Reklama