Phoenix, Oregon

Úvodem mého zvratku důrazně žádám všechny Instakokoty, aby se dílu vyhýbali víc než příjice antibiotikům a nekurvili tomu renomé, protože ač kokotmédie v anotaci, rozhodně se nejedná o přiblblý povrchní netflusovský trapkofekál, u kterých se vždy tak oduševněle chichotáte. Film, po kterém nejednoho životem zklamaného obstarožního otyloně děsně rozbolí hemoroidy, načež si jej sevře pravicí, nechá Parkinsona, aby z něj vycákal poslední zbytky krize středního věku, pověsí péro na hřebík, vyžere nejbližší pizzerii a konečně začne pořádně okopávat záhony a rybařit. Opět naprosto blažený, šéfovsky laděný spektákl, v němž se jen o trochu míň žere a o trochu víc osahávají koule, o tom, jak se člověk ani neotočí a náhle zjistí, že už je bez energie, zralý na cévkování a to své krátké časové okno biologického živoření tu dokonale projebal, přičemž zatouží ještě naposledy vrazit tři prsty do třináctky, vystrajkovat kuželkárnu a z posledních sil poklátit nějakou tu zatuchlou padesátku. Olivou na mozzarelle je tu pak kulantní resuscitace Turturova psychopatického kuželkáře Ježíše Kvintány, a především doktorka Cunddyová. Ta to tam tak z pěti metrů i v třiapadesáti pořád ještě má, je naprosto rozkokošná a apeluje tak, až by jeden bez brýlí málem odhodil gerontofilní zábrany a naprudko ji ohnul přes chodítko. (31.01.2021)

Tak tomuhle já říkám filmařina jak má být. Nenásilná, s dobrým scénářem a skvělými i když ne moc známými tvářemi. Jo jo, zkuste si v cca kolem padesátky začít s něčím novým, neotřelým a vyjet ze zajetých kolejí života. Občas nabourat, ale nevzdat se a znovu do toho jít. James byl sympaťák se vším všudy a já mu budu fandit úplně ve všem i v tom, co je tam jen lehce načrtnuto. Gary jen houšť takových snímků, tady jsi zabodoval. (05.02.2021)

Překrásný film o tom, že splnit si svůj "americký sen" není v dnešní době vůbec jednoduché. Nečekejte žádná uklouznutí na slupce od banánů nebo kopání do zadku (ikdyž chuť by k tomu byla), je to úsměvný film o vážných věcech. Především je to o přátelství a nezlomné vůli něco v životě dokázat, ikdyž ne vždy se to daří. (15.02.2021)

Existují filmy bez akce, u kterých se v duchu tiše modlím (ač zapřísáhlý ateista) za náhlou a zcela bezdůvodnou přestřelku, jen abych měl pocit, že jsem pod vlivem nudného scénáře už nezemřel, a pak jsou tu snímky bez akce, u nichž se dokážu skvěle bavit, protože má děj hlavu i patu a příběh na mě působí tak, jakoby ho napsal sám život. Phoenix, Oregon patří jednoznačně do druhé skupiny a já jsem byl skutečně ohromen tím, že i Usáci ještě umí pracovat bez toho, že bych při sledování filmu musel kýblovat patos. Za takové překvapení jim tu čtyřku ještě opluskuji. 4*+ (08.05.2021)

Takový obyčejný příběh o ustrnutí v životě, který nám řídí mimozemšťani, snaze se zase vzmátořit a NĚCO! udělat...pak to uděláš a někdo tě podělá, takže jsi tam kdes před chvílí byl...Aaa, tak šupky dupky znovu na nohy a jedeme znovu, teď ještě trochu úsměvu do toho umírání a můžeme pokračovat v životě...Mě to ovšem příliš neoslovilo, asi jsem krizi měla moc brzy a už si ji nepamatuju. Za mě 70% (08.03.2021)