Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Jednou nám bude chybět jediná věc, nebude to předmět našeho přání, ale přání samé. Nejde o to pít, ale mít žízeň," říká Paul-Edouard svému příteli Claudeovi, když si oba šedesátníci vzájemně svěřují své problémy v erotickém životě. Rozvedený Paul to řeší tím, že nosí pomůcku neustále při sobě, ale Claude se se svým problém svěří do rukou odborníkovi. Na vině je cukrovka, ale ono nejde ani tak o příčinu, jako o následek. Sexuolog nabídne Paulovi několik způsobů, jak pomoci ne vždy dokonale fungujícímu orgánu. Ale na začátku je nejlepší probrat vše i s manželkou. Fanny Ardantová, coby chápající a milující manželka, se ovšem v tu chvíli zachová pro mužské ego zcela nepatřičně: její smích při pohledu na pomůcky nebere konce. Nepomůže ani citát z Aristotela: "Penis, stejně jako srdce, je orgán, který se hýbe sám od sebe." Claude je zhrzen, ale jeho věrný přítel Paul-Edouard (Claude Brasseur) má lék, který právě přichází z Ameriky - Viagru. Sám už si obstaral nejsilnější dávku a bratrsky se s Claudem rozdělí. Roli Claudea si zahrál sám Claude Berri, autor scénáře a režisér. Ironie, hořkost (nikoli zahořklost!) a otevřený pohled na život bez zbytečného sentimentu, takový je Claude Berri a takové jsou jeho filmy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

linsi 

všechny recenze uživatele

Já se fakt snažila... vážně... jenže na tomhle filmu se mi doopravdy nelíbilo skoro nic. Asi jsem na jeho pochopení moc hloupá nebo nevím, ale z mého pohledu: děj ubohý, humor žádný, hlavní představitel neuvěřitelně slizký... Nicméně jednu hvězdičku si to i tak zaslouží, protože tu jsou pěkně popsané předviagrovské metody na vypořádání se s problémy s erekcí. ()

Tamdydam 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdina v roli svůdce byl asi tak věrohodný, jako Milan Šteindler ve Vrať se do hrobu. S tím rozdílem, že ještě mnohem méně. Ale jinak jde podle mě na dané téma o kvalitní a vcelku inteligentní film. Pokud se vám ale do postavy Claudea podaří vžít ( pokud jste muž, jinak si to asi jen namlouváte:-) ) pak z tohoto filmu dostanete spíš depresi, než že by jste se od srdce zasmáli ()

Reklama

Skip 

všechny recenze uživatele

Tenhle Berriho film by se mohl jmenovat Honba za erekcí, ale to by každý očekával nějakou přiblblou teenagerskou komedii, což rozhodně není. A přesto to vlastně honba za erekcí byla, ale bylo to podáno s citem a jemným humorem (zejména scény, kdy se hlavní hrdina baví se svým přítele Paulem Edouardem v podání výborného Clauda Brasseura). Nakonec se dozvídáme, že erekce přeci není v životě to nejdůležitější, ale...zejména pánové...co si budeme povídat...když to nejde, vůbec nám to nepřidá:-) Škoda, že jsem tenhle film nemohl vidět v původním znění, protože bych byl ušetřen takových výslovnostních šíleností jako "Hugo - Ígo" nebo "Baudelaire - Bódler". ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Mistr jemného vtipu a prostého neokázalého humoru Claude Berri si dokázal s noblesou a nadhledem, jež jsou dnes stále vzácnější, všimnout problému, který asi nikdy nebude plnit hlediště kin ani být zárukou komerčně úspěšných prodejů digitálních nosičů. Nejen mládí má své problémy; má je každý věk. Úspěšný muž na vrcholu své životní cesty zjišťuje, že stáří, byť zatím s maximálním taktem, přece jen přichází v oblasti, kterou si dosud neuvědomoval, ačkoliv její důležitost a význam v každém lidském životě jsou prvořadé: v intimním soužití. Eskapády, které od tohoto okamžiku začne prožívat, mají překvapivé vyústění: posilují jeho krásné manželství, upevňují vztah, na který si dosud nemohl ani v nejmenším stěžovat. Druhá míza se nově získanou životní zkušeností oboustranně přetavuje do ušlechtilého kovu dalšího, ještě užšího a oslnivějšího partnerského soužití. Tato oslava přechodu z druhého do třetího věku si zachovává plný průvodní kontext: rodinu, firmu, přátele, odbornost i vzdělanost; potenciální zázemí je tu šťastně zachyceno ve své úplnosti. Trio Brasseur, Ardantová a nečekaně a mile špičkově i sám Berri propůjčuje tomuto choulostivému okamžiku při důsledném zachovávání plné vážnosti v tak citlivé věci úsměvný nadhled, tradiční francouzský šarm i okamžiky osvobozujícího smíchu to, čemu se tak výstižně říká umění žít, schopnost radovat se ze života. Ohlasy na francouzský úspěch na mistrovství světa ve fotbale v roce 1998 až reportážní rukopis námětu, scénáře i režie jen dále utvrzují. Neméně živě působí i scény v pracovnách odborných lékařů. Schopnost i dnes natáčet filmy, které si v ničem nezdají s těmi z nejplodnějších a nenápaditějších desetiletí z minulého století, přiřazuje velkého francouzského tvůrce k nejvýznamnějším osobnostem nejen francouzské, ale i evropské a světové kinematografie veseloherního hraného filmu. ()

FandaF 

všechny recenze uživatele

Obyčejný příběh o obyčejných věcech / problémech. Manželka i milenka jsou neodolatelné, jen hlavní hrdina mi příjde už takový "zaprděný". Vím že to tak v reálu bývá, jen nechápu co ty holčiny na těch dědoušcích mají (kromě peněz ;-)). Ale k filmu: moc od toho nečekejte, je tam pár humorných momentů, ale jinak nuda. Nejlepší je snad scénka se smíchem manželky ;-) ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama