Hořký měsíc

Protivné lpění na polocelcích, splachovací kamera, takřka nijaká režijní invence, barevné tónování bez života, toporně odporný Hugh Grant a rigorózně obstarožní Vangelisova hudba (představující jeden z jeho nejhorších výkonů), souhrnně tedy jeden neduh vedle druhého. Následkem tohoto "kvanta" pasiv nedokáže zajímavé (a mnohdy i vtipně podané) téma celkovou průměrnost vybalancovat, a to navzdory celé škále životních jakože polopravd. A přitom by stačilo jediné, načež by vše bylo napraveno: dosadit ke kormidlu kohokoliv kromě dýchavičného Polanského. Minimálně ovšem děkuji za tu milou kosmickou alegorii s výhledem skrze kruhové lodní okénko. S domýšlivostí lze tento obraz uplatnit i na samotný profil filmu. Moře klidu a na něm se ztrácející zapšklý opilý koráb, jehož pohár hořkosti jsem si byl nucen protrpět až do dna. Před spuštěním jsem si navíc namlouval, že v rámci mého seznamování s dílem Romana Polanského snad konečně dojde řada i na těch prvních "five twinkle little stars". Omyl je, jak se praví, bez viny. (12.10.2008)

Je to síce veľmi extrémne vyhrotené, ale pritom skvelo zachycujúce vzťahové vývoje. Od prvotného pobláznenia, cez živočíšnu príťažlivosť až posadnutosť, k pocitom absolútneho šťastia, ktoré vystrieda dojem nasýtenosti pretekajúci do podráždenosti z maličkostí. V tom všetkom sa vo vlnách mení kapitán u kormidla a tým pádom sa upravujú aj pravidlá "hry". Príbeh o dvojici, ktorá mala svoj dátum spotreby, mala vymedzený priestor pre šťastie, ale skrz rôzne okolnosti, motivácie spolu vydržali a navzájom sa nenávratne poznačili. Hořký měsíc je ako chutné ale nedravé jedlo. Viete, že by ste nemali, ale neviete odolať. A to presne zažíva ústredná štvorica, v rámci ktorej dominuje predovšetkým Peter Coyote. (12.12.2021)

Pěkně syrový film, kterého od 4 hvězdiček dělil jen krok, a přesto celkem významný krok. Abych se k tomuhle filmu někdy v budoucnu vrátil, mu chybí příslovečné chycení diváka pod krkem. Musím vyzdvihnout bezchybné prokreslení postav a všichni herci jsou bez rozdílu vynikající, tragický konec je také velkým pozitivem, ale Polanski se až moc často utápí v dialozích a má to příliš zdlouhavou stopáž, která zůstává nenaplněna a výslednému dojmu ublížila. Druhá polovina snímku je ale daleko lepší. (11.02.2009)

Zručná ruka mistra Polanského stvořila téměř dokonalé dílo, které nadmíru splnilo má očekávání. Film o hrátkách s lidskou duší a srdcem, o kouzlu ženské osobnosti a v podstatě i o životní spravedlnosti. Spousta velmi silných scén (např. erotická scéna s mlékem). Neodolatelné kouzlo a půvab Emmanuelle Seigner, podmanivá poutavost snímku a perfektní scénář a i Hugh Grant, ke kterému vůbec netíhnu mi tu nijak nevadil. Hořký měsíc má zkrátka toho tolik co říci, že druhá projekce je pro plnohodnotné vychutnání povinností. Velmi silné 4* (30.05.2011)

138 min je solidně dlouhá doba pro zkoumání rozpadu lehce podivuhodného vztahu dvou lidí. Nicméně tahle doba je asi potřeba, protože ty 2 a čtvrt hodiny ve vás postupně vyvolají jakýsi nehezký pocit hnusu, kterého chtěl, alespoň doufám, Polanski dosáhnout. Kdyby se vyvaroval pár faux pas momentů (například topinky vyskakující z topinkovače) a závěr by z ničeho nic tolik nevyhrotil, mohl se Hořký měsíc měřit směle s Eyes wide shut. Takhle Kubrickův skvost, spolu s kalhotkami Nicole Kidman, zůstává sám na čele studií prapodivných mileneckých vztahů. (13.11.2011)