Reklama

Reklama

Dcera

(studentský film)
  • angličtina Daughter (více)
Trailer
Krátkometrážní / Loutkový / Drama
Česko, 2019, 15 min

V potemnělém nemocničním pokoji leží na lůžku starý muž a nehnutě pozoruje svou dceru stojící nad ním. Tento intimní okamžik naruší zvuk rozbitého skla, do něhož narazil malý ptáček. Když jej dcera drží v dlani, vybaví si nepříjemnou vzpomínku z dětství se svým otcem, od kterého se jí celý život nedostávalo pochopení ani lásky. Teď se už před ním není schopna nijak otevřít a sdílet s ním své pocity, i když ví, že to jsou možná jejich poslední společné chvíle… Krátkometrážní loutkový film studentky FAMU Darii Kashcheevy Dcera se dočkal mnoha ocenění – např. Ceny české filmové kritiky, Českého lva za nejlepší studentský film, Ceny poroty pro krátkometrážní film za nejlepší animaci na festivalu Sundace, studentského Oscara nebo i samotné nominace na Oscara za krátkometrážní animovaný film. Bezeslovnou etudu režisérka obohacuje o unikátní snímání za pomocí napodobení chování ruční kamery s typickými švenky, chvěním a zaostřováním, čímž do svého díla vnáší nevídanou dynamiku, syrovost a autenticitu, zpravidla tolik nevídanou v loutkových filmech. Režisérka film věnovala matce a otci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (31)

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Česko má po letech šanci na Oscara! A za mě sympatičtějšího než za Nabarvené ptáče. Tohle musíte prožít. Jen doporučuji nekoukat v momentě, sužují-li vás nějaké chmury. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Film upředený z autorčiných vzpomínek na dětství sugestivně vystihuje pocity ženy bojující se sebepřijetím poté, co byla odmítnuta vlastním otcem. Hrdinové krátkého intimního dramatu sice jedinkrát nepromluví, ale přesto díky jemné psychologické odstíněnosti jednotlivých situací tušíme, co zůstává nevyřčené, co se vznáší v tichu a prázdnotě, která je obklopuje. Bezprostřední paradokumentární syrovost, navozená neklidnou ruční kamerou, rychlými švenky či přeostřováním mezi různými plány obrazu, je zjemňována hladkými, výtvarně podmanivými přechody mezi snem a skutečností, minulostí a přítomností. Sjednocujícím principem za oběma stylistickými polohami je snaha o vtažení diváka. Identifikaci s postavami napomáhá vedle emociální uvěřitelnosti také vrstevnatá zvuková stopa. Kromě konceptu, který Dcera důsledně naplňuje, je neobyčejně smělá také upřímnost, s jakou režisérka vyjadřuje úzkost z promeškání poslední příležitosti udělat to, co považujeme za správné. 90% ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Provedení je perfektní, svrchovaný autorský rukopis, který proniká všemi složkami díla (autorka se propsala jak do podoby loutek, tak do jejich animace a sama je i snímala; zvlášť ty pohyby očí, jimiž postavy vyjadřují úzkost, váhavost, zklamání, očekávání ad. jsou fascinující, stejně jako formálně a strukturně hrubé, přesto neskutečně emočně jemné a dojemné je ztvárnění obličeje i rukou, obzvlášť v kontrastu k jemnému zachycení struktury látky aktovky, džínoviny a švů oblečení atd.; a pak ta nervní kamera, snímání zezadu, odcházení a utíkání od kamery, fascinující vystižení jak stavů mysli postav, včetně propadů a paniky, tak zkoumavého utkvívání kamery, která k nim proniká), téma silné a bytostně známé každému, kdo přirozeně touží po přijetí, napojeném vnímání a úlevném sdílení, po společném překonávání pocitu izolovanosti, nota bene u vlastního rodiče, a vyjádření emocí přiléhavé a věrohodné. Snad jen ta metafora s ptáčkem vylétajícím z dlaní je příliš otřepaná. Některé symboly (jak to vystihl Eco: růže je růže je růže) by se prostě užívat neměly, a zvlášť ne jako uzavření příběhu. *** Obzvlášť silně a jako součást příběhu i jako klíč k porozumění tomu, co znamenal, pak vyzní i prosté věnování, zvláště ten druhý řádek, který se objeví o nezbytnou vteřinu posečkání později. *~ ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Pokud se o pověst českého filmu v zahraničí musí starat kupříkladu slovinský režisér či právě v tomto případě tádžická filmařka, je to docela špatná (a smutná) vizitka pro domácí tvůrce…na druhou stranu ale také výtečná (a podle všeho i zcela zasloužená) reklama pro pražskou FAMU. Daria Kashcheeva mě navzdory všeobecně výbornému přijetí (které jsem bral raději s velkou rezervou) velmi mile překvapila. Nečekal jsem, že by mohla natočit až tak kvalitní studentský, krátkometrážní animák. Sebejistý, perfektně technicky zpracovaný (kamera, střih, zvuk hudba, samotná „živost“ animace…vše na vysoké úrovni), a přitom nijak ošizený na příběhu či emocích (film je smutný a dojemný, ale zde pouze v tom kladném slova smyslu). A skoro až odvážná absence jakéhokoliv mluveného slova v tomto případě vůbec nevadí, možná je dokonce ku prospěchu věci. Vytkl bych jedině zbytečně dlouhý poslední záběr, ovšem jinak obrovská spokojenost, a po opakovaných projekcích (jimiž účinek Dcery neslábne, ale sílí) dávám zasloužených 5*. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Všechen ten hluk okolo Dcery mě nechával relativně chladným, protože loutkám v tuzemském podání moc nevěřím - vybaví se mi vždycky primárně Klimtova odhodlaná sterilita a všechny její deriváty. Kashcheeva ale, a vlastně díky jen pár důsledně rozvinutým nápadům, především kameře, dosahuje silného výsledku, který působí živě a úderně. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Snímek získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a hlavní cenu na festivalu v australském Melbourne MIFF. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)
  • Výroba filmu trvala asi rok a půl. (fanda124)
  • Kashcheeva zvolila pro svůj film unikátní výtvarnou formu, kdy pomocí pohyblivé ruční kamery, což je u loutkového filmu velmi komplikovaná realizace, docílila velmi realistických záběrů. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)

Reklama

Reklama