Kamera:
Jack CardiffHudba:
Brian EasdaleHrají:
Marius Goring, Moira Shearer, Anton Walbrook, Austin Trevor, Esmond Knight, Irene Browne, Ludmila Tchérina, Albert Bassermann, Hay Petrie (více)Obsahy(1)
Nepřístupný Lermontov, arogantní a egocentrický, angažuje Juliana Crastera jako dirigenta pro zkoušky orchestru a Victorii Pageovou jako alternaci primabaleríny Boronské. Ta se však vdá, a proto soubor opustí. Lermontov to považuje za zradu umění a Boronská si stěžuje: "Ten muž nemá srdce." Díky odchodu Boronské dostane Victoria příleřitost - Lermontov z ní udělá novou hvězdu a z Juliana svého skladatele. Produkce bude mít úspěch na celém světě. Lidská přirozenost se nedá změnit, míní baletní mistr, ale lermontov oponuje: "Můžete ji odporovat." Mýlí se - Victoria se zamiluje do Juliana. Vezmou se, ale Lermontov se ji snaží znovu získat pro divadlo. (Krasus)
(více)Recenze (86)
Najpreceňovanejším filmom posledných rokov je Black Swan. Film plný klišé, predvídateľný a v žiadnom smere výnimočný. Ako balet-cum-horor, neznesie porovnanie s Červenými črievičkami Powella a Pressburgera. Moira Shearer skutočne vedela tancovať (na rozdiel od Natalie Portmanovej) a okrem toho je príbeh rozprávaný so sofistikovanosťou, ktorá je tvorcom Čiernej labute cudzia. V podstate ide o bájku Hansa Christiana Andersena o baletke, ktorej červené topánočk jej nedovolia prestať tancovať. ()
Maximálně vystupňované napětí a emoce. Na konci mě to úplně dostalo. (Na projekci v KV s Thelmou Schoonmakerovou mě zaujala otázka zda umělec může nebo musí tvořit.) ()
Film má jednu obrovskou nevýhodu. Je dobrý a jeho sláva se v posledních letech opět rozjela na plné obrátky (restaurováná kopie samotným Martinem Scorsesem) a proto v něm fanoušek hledá nedokonalosti. Já tam vidím jednu značnou. Nádherná scéna baletu Červené střevíčky měla být až na konci. Ve scéně se hlavní hrdince mísí skutečnost s představami, které mají značit rozpor mezi uměleckou dráhou a partnerských vztahem, což ovšem v té chvíli (cca v polovině filmu) zatím není tak "hlasité", jak se toto téma stane na konci filmu. Jak by to mohlo vypadat?!: Odmysleme si scénu baletu z půlky filmu a pokračujme v nastaveném příběhu dál. Změna: Po finální slovní katarzi, Julian odchází a Victorie jde tančit Červené střevíčky, kde se jí smazává rozdíl mezi snem a skutečností zejména v tématu umění/láska a jako smyslů zbavené vytančí z jeviště, z divadla a spadna pod vlak. Představení se dohraje bez její účasti..... Film by měl jasnou celkovou katarzi a nejkrásnější vizuální scénu na konci, tak jak to má být. Takto to je to jako nastavené kaše, kdy po cca hodině a čtvrt máte za sebou to nejlepší a přepjatý konec (na který není možné pouze v rámci druhé poloviny vystavět dostatečné "předmostí") pak nedává moc smysl. 90% ()