Hercule Poirot - Season 2 (1990) (série)
The Cornish Mystery
Cornwolská záhada
VOD (1)
Obsahy(1)
Hercula Poirota navštíví rozrušená starší dáma paní Pengelleyová a svěří se mu se svými obavami, že ji chce manžel, jinak ctihodný maloměstský zubař, otrávit. Za motiv považuje jeho lásku k mladé asistentce. Poirot s Hastingsem vyrazí za paní Pengelleyovou do městečka Polgarwithu v Cornwallu hned druhý den, přicházejí však pozdě, paní právě zemřela. Přestože služka i celé městečko podezírají z vraždy manžela oběti, její lékař možnou otravu vylučuje. Poirot s Hastingsem navštíví jak půvabnou asistentku doktora Pengelleyho, tak neteř nebožky Fredu Stantonovou, která nijak nezastírá, že s tetičkou nevycházela dobře. Ta se totiž překvapivě zamilovala do Fredina snoubence Jacoba Radnora. Detektivové z městečka odjíždějí, zanedlouho se tam však vracejí. Na základě podezření z vraždy byla provedena exhumace těla paní Pengelleyové a pitva potvrdila smrtelnou otravu. (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Ta krátká metráž je vražedná! Obtížně vykalkulovaný poměr zápletka:resumé jednoznačně vyplývá pro zápletku. Hercule má bezesporu dar vidět to, co mi Les Misérables vidět nemůžeme, ale natolik invazivní vyžbleptnutí řešení je pro diváka vážně šokem (trefné přirovnání k pocitu, kdy vás kantor neočekávaně pozve k tabuli)! Interesantní heterogenita Poirot:Japp se zase vyskytla a divák si začíná klást nepatřičné otázky. 79% ()
Asi bych mohl být nařčen z toho, že Poirotovi se svými pěti hvězdičkami nadržuji ;o) Přiznávám se ovšem, že mi právě tenhle konkrétní díl připadá ze všech "krátkých" Poirotů nejlepší. Přitom tu nění nic, co bychom neznali z jiných dílů, jen to celé do sebe výborně zapadá. Doslova od prvního záběru na deštěm skrápěné okno, má celý příběh nádherně sychravou a vlastně i docela temnou atmosféru. Přitom je ovšem doslova prošpikován úžasným suchým anglickým humorem. A ačkoli to může znít jako protimluv, tyhle dvě složky se vůbec nepotírají. K tomu přičtěme tradičně výborné herecké výkony a chytře vymyšlenou zápletku, která po svém rozuzlení vůbec nepůsobí (jak je žel v detektivkách ACH jinak dost časté) nepřirozeně nebo nepravděpodobně. Prostě to do sebe výborně zacvakne a výsledkem je malý filmový skvost... Pravá a nefalšovaná anglická detektivka se vším, co k ní patří. Celkový dojem: 90% ()
Ze začátku jasná zápletka se změní v méně čekaný lov na pravého vraha. Musím podotknout, že se najde pár režisérů, kteří umí natočit i ty krátké Poiroty a dodat jim tu správnou atmosféru, které zde rozhodně bylo dosaženo. Problém je ale pořád stejný, divák nedostane příležitost případ řešit sám, příběh je mu pouze nastíněn a ve finále řečeno, kdo to vlastně byl a proč. ... Jed. ()
„Pane Poirote, venku na ulici je dáma. Přechází tam a zase zpět. Pak se dívá nahoru… Jsem si jistá, že chce jít dál.“ „Běžte a zadržte ji, slečno Lemonová. Můžete jí sdělit, že Hercule Poirot v tomto období cizí dámy nepožírá.“ Tímto konstatováním labužnickým velký detektiv inkognito vplouvá vstříc záhadě cornwallské kuchyně, kde ovšem - jak se ukáže - „nepotřebují nějaké cizáky trousící svoje moudra“! Hercule vře jak papiňák chystavše se páry vypustit, zvítězí však gentleman. Navíc jeho hexagram je SKROMNOST - mimořádná osobnost prosta vší marnivosti - přejde tedy poznámku nejapnou pouhým konstatováním: „Doktor, který nepochybuje, není doktor, ale spíše popravčí!“ a odmítá za vraha své klientky označit gastritídu. No není divu, že je mrtvá, když „ve svém věku běhala za mužskými“! A co ta „blonďatá coura“ hltající manžela zavražděné?! Při srážce s ní Hastingsovi naprosto změkne mozeček a vyloudí pouze nesrozumitelné klokotání. Jeho mišmaš žádného receptu kloudného do varu pátrání nevnese. Nastupuje inspektor Japp - „Ale né, to nemůžu mít jednu vraždu jenom pro sebe?“ - a Poirotovi malé šedé buňky naplno vařící se, musí s ingrediencí vox populi zachránit nevinného, by vězeňská strava nebyla soustem jeho posledním… P. S. Jako expert na zdravou výživu Hercule Poirot radí nepožívati herbicidů ve stravě a indické kuchyně. Obé býti může smrtelným! ()
Výborný díl s temnější upršenou atmosférou, k tomu ale přeplněn humorem, občas využívajícím i Poirotovu předstíranou neznalost angličtiny použitou v nejvhodnější resp. nejméně vhodnou chvíli (coura, no, to je ta, co není z nejlepších). Co se týče zločinu, tentokrát bude Poirot více hádat než hledat důkazy, protože žádné nejsou. Ale jako belgický buldoček se zakousne a s výzbrojí správného PR agenta (manipulace) a notnou dávkou kongeniality kapitána Hastingse (To je kus!) případ dotáhne k úspěšnému konci. A ještě u toho stihne poškádlit Jappa. ()
Reklama