Requiem for a Maiden
Československo,
1991, 94 min
Režie:
Filip RenčScénář:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (více)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Zajímavosti (38)
- Eva Kováčová, po změně pohlaví René Lízna, v roce 2014 utekl z psychiatrické léčebny a ukončil svůj život na trati mezi Černovicemi a Židenicemi v Brně. (Nick321)
- Jelikož má Filip Renč na třídní učitelku za základní školy a později i gymnázia veskrze negativní vzpomínky, pojmenoval jejich jmény dvě pracovnice dozoru ústavu, které ve filmu vystupují jako ty zlé. (sator)
- V době požáru v Ústavu sociální péče v Měděnci tam byl ředitel Mudr. Josef Jonáš, psychiatr, lékař a spisovatel, který se později s akademickou medicínou rozloučil a začal léčit alternativními způsoby. Podle jeho slov jen zázrakem unikl soudu a pobytu ve vězení. (sator)
- Měděnecký sociální ústav, respektive jeho střecha, je vidět v úplně prvním záběru znělky seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). Jedná se o záběr, ve které jde Zeman (Vladimír Brabec) po venkovské silnici v uniformě, s kufrem v ruce a samopalem na zádech. Střecha ústavu je vidět v pozadí a vyčnívá nad horizont. (Dinsberg)
- Postavu, kterou ztvárnil režisér Filip Renč, měl původně hrát Martin Dejdar, ale těsně před natáčením z toho sešlo, a tak si v časové tísni, kdy nebyl čas hledat náhradu, zahrál roli Vikiho sám Renč. (Zdroj: Rozmarná léta českého filmu - díl 3 (1992)). (ForGump)
- René Lízna, kterého lidé znají spíše jako Evu Kováčovou, je po smrti. Žhář, který ještě jako dívka způsobil v roce 1984 požár sociálního ústavu v Měděnci v severních Čechách, při němž zahynulo 26 pacientek, utekl z brněnské léčebny a ukončil svůj život pod koly vlaku. K tragédii došlo 26. července 2014 na trati mezi Černovicemi a Židenicemi v Brně. (sator)
- Autor předlohy Josef Klíma spolupracoval na přípravách filmu s režisérem Filipem Renčem. Uvedl, že byli oba do značné míry ovlivněni Formanovým filmem Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). „Na filmu je to dost vidět,“ řekl Klíma. (IZFNP)
- Herečka Barbora Hrzánová byla při filmování scény, kdy její postava Johanka končí v plamenech, ve skutečném ohrožení. Hořící trám ji dopadl 5 cm před špičky nohou a za ní vzplály dveře. Když režisér scénu ukončil, hasiči ji popadli a v šoku odvlekli do auta. Tam jí dali na vzpamatování hruškovici. (IZFNP)
- Režisér Filip Renč měl v době filmování jen 24 let a byl ještě studentem třetího ročníku na FAMU. Ze štábu tak byl nejmladší. Sám to okomentoval slovy: „Byl jsem začínající puberťák a všem jsem měl šéfovat.“ (IZFNP)
- Závěrečné titulky divákům odhalují, jaké tresty si od soudu hlavní hrdinky odnesly, přičemž tresty odnětí svobody ve filmu znázorněné jsou skutečné tresty, které kdysi v případu padly. (fiLLthe3DD)
- Johanka (Barbora Hrzánová) je založena na skutečné osobě, avšak oproti filmu neuhořela, nýbrž si zlomila vaz po nešťastném pádu ze schodů, když se jí Eva Kováčová snažila pomoci. (fiLLthe3DD)
- Snímka získala Hlavnú cenu na festivale Fórum mladého filmu v Bratislave v roku 1991. (dyfur)
- Na místě ústavu dnes není po domě ani po tragédii žádná stopa. O kus dál je od roku 2012 památník šestadvaceti mrtvým chovankám. (Dlee)
- Od reality se ve filmu konkrétně odklání hned několik scén. V ústavu v Měděnci by si například žádná chovanka nehrála na pokoji s kladivem. Žhářka pak při svém činu nevyužila hořlavinu, stačily jí zápalky, papíry a hadry. Požárníci k požáru nepřistupovali laxně, jak se zdá z filmu, pouze neměli čím hasit, protože nenašli hydrant. (Dlee)
- Renč vykreslil mědenecký ústav jako zámek hrůzy. Ve skutečnosti to však byla pěkná vila se zahradou plnou růží. (Dlee)
- Přestože se na začátku filmu objevuje, že snímek je podle skutečné události, Filip Renč uvedl: "Případ z roku 1984 jsem využil jen jako motiv, Requiem je umělecký film." (Dlee)
- Eva Kováčová prozradila, že film viděla několikrát. Dále již jako muž uvedla: "Byl jsem překvapený, že mě hrála Geislerová. Kdyby tam dali nějakou Cikánku, dobře. Ale tohle mi připadá jako diskriminace." (Dlee)
- Filip Renč reálnu hrdinku osobně nezná a nikdy se s ní nesetkal. (Dlee)
- Eva Kováčová, podle níž je film natočen, prozradila, že snímek má s realitou společného jen velmi málo. (Dlee)
- Vo filme hrajú aj skutočné chovankyne z ústavu pro mentálně postižené na Velehradě a ve Zdislavicích. (Autogram)
Související novinky
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
22.06.2019
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (více)
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
18.07.2018
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)