poster

Requiem pro panenku

  • anglický

    Requiem for a Maiden

Drama / Thriller / Psychologický

Československo, 1991, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slartibarkfast
    *****

    Česká verze Přeletu nad kukaččím hnízdem. Dřív se mi film zdál příliš patetický a samotný Renč, který se skrovně obsadil do role seladona, hrdiny a lamače dívčích srdcí mi dosti vadil. Možná nenašel nikoho, kdo by mu v tom hrál. Když si ale odmyslím tyto drobnosti, je nestárnoucí psycho thriller jedním z nejlepších kusů české moderní éry. Skvělé herecké výkony Hrzánové, Holubové a Geislerové ho vyzdvihly do výšin. Krutost a bezmoc. Tak lze dvěma slovy popsat celý děj a není to podívaná pro každého. Praktiky jako v koncentračním táboře zapůsobí silně. Ačkoliv je film spíše výplodem autorovy fantasie, je do jisté míry inspirován skutečným příběhem a to je rozhodně k zamyšlení. Nezapomenutelný zážitek. 90%(22.8.2016)

  • Isherwood
    ****

    Tak tohle už je ODVAHA! Tuto pochvalně zamýšlenou větu bych chtěl vyřknout na adresu režiséra Filipa Renče. S Renčovým režijním stylem jsem se setkal jenom jednou v polodokumentu Polojasno , který byl shodou okolností taky natočen podle skutečných událostí, ale to se točilo okolo Sametové revoluce. Příběh Requiem pro panenku se naopak točí okolo toho, co ještě probíhalo za vrcholu totáče v 84' roce. Drsný a brutální příběh z ústavu pro mentálně postižené dívky, kde se "omylem" ocitne i normální holka Marika, mi bude ještě nějakých pár dní pěkně rezonovat v hlavě. Renč se zaměřil na zrůdnost, která se dokáže objevit v každém člověku, včetně normálně vyhlížejících ženských. To, jakým způsobem diváka usadí do křesla je obdivuhodný. V temné a depresivní atmosféře, která je navozena tmavým kamerovým filtrem a ne zrovna poslechově příjemnou hudbou Ondřeje Soukupa, nechvává Renč jednat postavy v jakémsi dokumentárním stylu. Na jeho režijní práci je vidět, že sice fandí hlavní hrdince, ale ostatní neodsuzuje. Nechává je, aby se odsoudili sami za svoji nelidskost a zrůdnost. Před hereckým koncertem Anny Geislerové pokorně smekám. Geislerová se s profesionálním klidem vrhá i do nejponižujících scén, kterých se ve filmu objeví mraky. Eva Holubová, herečka, která je pro mě zosobněním klidu a pohody z Hřebejkových filmů, zase v mých očích úplně přetočila úhel pohledu na ni o 180°. Requiem pro panenku je na české poměry setsakramentsky odvážný film, ale když vezmem v úvahu uvolněnou atmosféru těsně po pádu komunismu, tak by se tento film dal brát i celkem normálně.(20.4.2005)

  • dobytek
    **

    Renč je zřejmě exhibicionista, kterej chtěl, aby jeho pinďoura vidělo hodně lidí, tak jako reklamní trik použil "natočeno podle skutečné události". Než jsem se na Requiem pro panenku podíval, trochu jsem zagooglil a vyhledal jsem si nějaký informace o tom, jak to ve skutečnosti bylo. Tenhle film je možná inspirován skutečnou událostí, ale to je dost velkej rozdíl. Když už chtěl Renč timhle na někoho udělat dojem, tak si moh třeba aspoň odpustit záběr, ve kterym se vyskytuje IFA L60, protože ta se v roce 1984 nevyráběla. Taky třeba scéna z motorestu mi nějak nepasovala do roku 1984. Takovýhle výherní automaty tu tenkrát určitě nebyly. A možná i některý oblečení a účesy poněkud předběhly dobu. Prostě našlo by se toho dost... A když to budu brát jako vymyšlenej příběh, tak tomu dám maximálně 2 hvězdy. Prostě to neni nic extra, takže moc nechápu, kde to nabralo takový vysoký hodnocení. Jestli tady něco zaslouží pochvalu, tak snad akorát výkon Eduarda Cupáka, kterej ovšem nedostal moc prostoru. Radši se podívejte na Requiem za sen :-)(18.11.2010)

  • Tommassi3
    ***

    "Jo tak ty si myslíš, že nejsi debil !! Tak my ho z tebe uděláme, holčičko !!" Naprosto souhlasím, že Filipa Renče, pro diváka s dobrou pamětí silně protekční figurku a zejména neskutečně přeceňovaného tvůrce, lze považovat za režiséra jednoho filmu, kterým však pro mě osobně určitě není Requiem pro panenku, přičemž si tak vlastně nejsem úplně jistý, do jaké míry jeho, myslím, nejpodařenější a tak i ty vpravdě právě ony fatální snímky, byť rozhodně ne bezchybné, tedy remake Hlídače č. 47 s Karlem Rodenem a muzikál Rebelové, svoje nezpochybnitelné kvality nezískaly pouze shodou okolností !! Největší kiks pánové Renč spolu se scénáristy Igorem Chaunem a Zdeňkem Zelenkou spáchali už v úvodu filmu, když se vytasili s tou provařenou formulkou: Film byl natočen podle skutečné události, díky čemuž se tak dalším pachatelem tohoto filmového prznění potenciálu obřích rozměrů stává i autor předlohy, pseudoinvestigativec Josef Klíma, protože díky právě této větičce by divák rozhodně neočekával naprosté krystalicky čisté béčko, kterého se mu dostalo, na rozdíl od té Renčem avizované, a tak i očekávané artovky, o syrovém dramatu ve stylu vzpomínaného Přeletu nad kukaččím hnízdem si nechte raději jen zdát !! Pokud se vrátíme k samotné nešťastné události v ústavu v Měděnci, při němž zahynulo na šestadvacet chovanek, Renč dodnes zarytě opakuje, že ho skutečnost nikdy nezajímala, zatímco obsesivní paranoik a profesionál Josef Klíma právě svoji profesionalitu potvrzuje, rozumějte popírá, už jen faktem, že se se skutečnou postavou odsouzené žhářky Evy Kováčové dodnes nikdy stejně jako Filip Renč nesetkal, na čemž nic nezmění ani jeho omluva vychovatelkám v rámci svého pořadu na TV Nova, což mu budiž připsáno ke cti, protože přiznat svoji neobjektivitu a diletantství po všech těch letech chtělo mimo odvahy i velkou dávku pokory !! Samotné obsazení snímku odpovídá právě oné Renčově nevyzrálosti a bezbřeze nabubřelému exhibicionismu, přičemž v Renčově případě, o něm a jeho hereckém (ne)talentu v rámci slušnosti raději pomlčím, lze dík scéně ve sprše mluvit o všech významech slova, a tak se ani není co divit, že krásná a křehká Aňa Geislerová, která ve svých tehdy šestnácti letech podala skvostný výkon a dala tušit věcí budoucích, vlastně nemá s Evou Kováčovou vůbec nic společného, ta se totiž Geislerové a její postavě ani vzhledově zrovna nepřiblížila, ve skutečnosti by totiž příběh transexualitou stižené naprosto nezvladatelné cikánky, mimochodem dnes s již změněným pohlavím a novým jménem René, s lesbickými sklony těžko zajímal ty masy, které nakonec do kina na Requiem pro panenku přišly, a tak by se ani Renčovi jeho prvoplánovitá metafora nelidskosti české společnosti z období reálného socialismu, která však nejen dík znalosti všech okolností hraničí s naprostým kýčem, nevydařila !! Jistě, ani Bára Hrzánová se ztvárněním své postavy nesnese výhrad, nejvíce mě však zaujal tradičně famózní a lidský Eduard Cupák, který však příliš prostoru nedostal, a tak maximálně vyniká vychovatelka / bachařka Evy Holubové, která byť místy znatelně přehrává, nicméně svoji roli, byť se do do této stylizace prostě narodila, si užívala a patří spolu s geniální scénickou hudební složkou Pavla Soukupa k tomu nejsilnějšímu, co film nabízí, protože jinak se Renčovi i díky tomu příšerně křečovitému patetismu a spoustě nesmyslných a vlastně samoúčelných prvků, kdy Renč tlačí na pilu jako o život, a minimálně při odpudivě přepálené a směšné scéně s hasiči si musím klepat na čelo, daří, což je jistě velmi paradoxní, z filmu vyrobit svůj vlastní pomník, který se však stává hrobkou, na tom nic nemůže změnit ani fakt, že už zde jeden cítí z každičkého záběru toho schopného a zručného řemeslníka, kterým je dnes..(19.11.2013)

  • MartinNDL
    ****

    První film Filipa Renče a Anny Geislerové a dopadlo to takhle dobře. Vynikající drama z prostředí dětského domova pro mentálně zaostalé holčičky. Myslím, že všechno zde působí velmi autenticky, scény nejsou přehnaně sentimentální, vlastně je vidět, že je točeno podle skutečného příběhu. Aňa již tehdy byla krásná (její oči jsou úžasné) a hlavně super herečka a výkon Evy Holubové je mistrovský. Takhle pěkně zahraná zlá vychovatelka, to je něco.(13.3.2006)

  • - Autor předlohy Josef Klíma spolupracoval na přípravách filmu s režisérem Filipem Renčem. Uvedl, že byli oba do značné míry ovlivněni Formanovým filmem Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). „Na filmu je to dost vidět,“ řekl Klíma. (IZFNP)

  • - Postavu, kterou ztvárnil režisér Filip Renč, měl původně hrát Martin Dejdar, ale těsně před natáčením z toho sešlo, a tak si v časové tísni, kdy nebyl čas hledat náhradu, zahrál roli Vikiho sám Renč. (Zdroj: Rozmarná léta českého filmu - díl 3 (1992)). (ForGump)

  • - Eva Kováčová prozradila, že film viděla několikrát. Dále již jako muž uvedla: "Byl jsem překvapený, že mě hrála Geislerová. Kdyby tam dali nějakou Cikánku, dobře. Ale tohle mi připadá jako diskriminace." (Dlee)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace