Díra

Vykoupení z (vertikální) věznice Díra. A po španělsky. Středobodem je jídlo, respektive vězeňská strava servírovaná zcela netradiční a originální formou. A od toho se odvíjí vše. Obézní jedlíci a vředaři se postí a raději tenhle film bojkotují. Krásný kontroverzní a originální rozměr se tvůrcům podařilo do téhle neotřele šité látky vměstnat. Jen kdyby si film utřídil své nesčetně přebujelé žánrové prvky. Chvíli film zaduje do hororových plachet, pak se ocitáme v dramatu se zjevným sociálním podtextem, filosofuje se, cítit jsou i satirické vlnky, scifi ševelení a vše nepříjemně spláchne artový příboj a několik nedomyšleností. Neznámý režisér s nezapamatovatelným jménem Galdel Gaztelu-Urrutia skvěle navodil syrovost, drastičnost a bezvýchodnost situace. Neustále je někdo umolousaný od krve i exkrementů, kanibalismu se též nevyhýbá, jakmile se ale oprostí od všech nechutností, začne film přešlapovat na jednom místě a nemá se jak pohnout dál. Do klasické formy útěku se vlastně ani nepouští, hlavní hrdina v závěrečné fázi filmu utvoří družbu s černochem, kdy jak dva pablbové jezdí na platformě z patra do patra, rozdávají příděly jídla a fanaticky a nesmyslně oslavují poselství(??) dezertu Panna Cotta, aby (asi) dosáhli kýžené solidarity. Do toho se halucinogenně zjevovali již mrtví vězni. To jsem měl dost. Bylo to nesrozumitelné počínání, taková ta zbytečná snaha mě dostat do klubu náročného diváka. Závěrečná část filmu se mně vůbec nezamlouvala. Dění před ní bylo poměrně zajímavé a poutavé. Sice jsem nechápal, proč se vězňům podstrojují laskominy, úplně zdárně nebylo vyloženo zařazení administrativní pracovnice věznice a jejího psa do cely s hlavním hrdinou a v podstatě se film příliš nezabýval ani tím, kdo vlastně řídí chod věznice a na jakém principu pracuje. Když si vězeň ponechal jídlo, tak v cele mrzlo nebo se oteplilo k zalknutí. Takových originálních nápadů se jistě našlo povícero. Idea (scifi) vězení v totalitním režimu je atraktivní a osvěžující artikl, který divákům nabídl (nevybalancovanou) žánrovou všehochuť a zcela pokažené finále. A jestli se v něm nebudete cítit komfortně, tak tím pádem film splnil svůj účel. 6/10 (07.07.2020)

Neznámý Galder Gaztelu-Urrutia servíruje Dystopické Sci-Fi ze Španělska s vertikálním vězením se striktními pravidly a podle očekávání je to pecka! Netflix mi dělá radost, že nakupuje tyhle evropské atraktivní filmy, které bychom jinak viděli kdo ví kdy. Film má nejblíže asi k Snowpiercerovi, ale pořád se jedná o dost originální téma, které je nejen inteligentní, ale také velmi špinavé, drsné, syrové, bezútěšné a brutální. Áno dojde i na kanibalismus!! Rozhodně se jedná o nejděsivější vězení, které kdy bylo ztvárněno a počas sledování jsem se místy slušně zapotil a párkrát i zapomněl dýchat, což k dobrému filmu patří. Možná by nevadilo, kdyby měl film o půl hodiny více a v závěru leccos vysvětlil. Odpovědi totiž nedostaneme žádné a za to má film jediný mínusový bod, jinak absolutní paráda a Španělé si připisují další trofej do sbírky. Doporučuji koukat ve Španělštině! Příběh****, Akce****, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost*****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 8.5/10. (20.03.2020)

(84%) DÍRA, coby novinkový španělský počin, který jsem si vcelku náhodně vybral. A musím uznat, že to bylo opravdu dobrý! Prostě, dostal jsem něco úplně jiného a netradičního – mělo to svou originalitu. Samozřejmě až na ten onen ZÁVĚR, který kritizuje více diváků. Též nejsem s koncem tohoto snímku nijak extra spokojen, ale mohlo to dopadnout hůře. Přesto je to svým způsobem i tak trochu nelogické ukončení, ale jisté pochopení v to mám (víc to ukončení filmu rozebírat nebudu ať tu nespoileruji). Celkově se toto nedá moc popsat. Prostě od začátku se jde a věc. Rychle se seznamujeme s prostředím netradiční věznice (pokoji), která obsahuje velký počet pater. Neustále zde jezdí platforma s jídlem – scénka, která tu každou chvíli je – a já byl vždy neskutečně napnut. Bylo to i chvílemi dost nechutné a krvavé (ale ne až tak, abych musel odvracet zrak). První 2/3 filmu byly naprosto super. Jen ke konci – ty pasáže s tím černochem, tam už trochu napětí trochu pokleslo včetně divného ukončení, jak už jsem zmínil. Hlavní herec mě bavil, stejně jako ostatní, včetně toho dědka, který mi lezl na nervy, ale zahrál to též solidně. Rozhodně tento film vřele doporučuji, jen prosím všechny, ať nikdo moc neřeší to finále. Prosím víc takových španělských filmových počinů! (24.03.2020)

Měl jsem pocit, jak kdyby se horor Kostka vyexpil do nové dimenze a tou je španělská pecka Díra. Napjatej jsem byl jak struna od kytary Bruce Dickinsona a užíval si tu minimalistickou atmosféru, kde jste žádnou z minuty nemohli vynechat, protože každá v tom uceleném ději měla absolutní smysl. Jen škoda, že závěr to trošku sejmul. Tam by se s tím asi dalo pohrát líp. (29.03.2020)

Jedni jsou nahoře, druzí dole a třetí typ: ti, co padají. Je v Díře. V ďábelském systému. Zlatý Alcatraz. Goreng se ocitl v osmačtyřicátém patře, což podle jeho spoluvězně vůbec není špatné postavení. Jedí zbytky těch nahoře. Ale pořád jsou na tom lépe, než ti pod nimi. O dost lépe. Dole umírají lidé. A když jsou zoufalí, obracejí ke všemu možnému, aby přežili. „Chci, abys věděl, že viním tebe. Ne lidi nad námi. Ne okolnosti. Dokonce ani vedení. Jen tebe,” vyhrkne z posledních sil zoufalý Goreng ke svému spoluvězni. Jenže teď jsou stejní. Lidský pud má zelenou. Nápad je to určitě zajímavý a originální. Vertikálně členěná věznice. Někteří jsou v ní dobrovolně, jiní si v ní odpykávají svůj trest. Uprostřed místnosti je obdélníkový otvor pro obrovský stůl. Na stěně velké číslo. Naproti postel s ještě jedním vězněm. Stůl je v „jedničce“ plný žrádla. Luxusního. V „sedmdesátce“ je to sakra horší. A co teprve ve 200? Motiv „kolik toho na mě zbude, záleží na těch nade mnou“ je všeříkající. Nakolik jsme schopní a ochotní pomoci bližnímu svému a podělit se? Dokážeme spolupracovat a jíst jen to, co reálně potřebujeme? A co zkusit celý mechanismus narušit? Přepálené scény mi nevadily, nicméně chyby to mělo, hlavně v závěru, celkově bych se nebál ještě o 15 minut zkrátit. Střihově, zvukově, rytmicky: pecka. Čtyři dietní hvězdy hlavně za nápad. Šťavnatá message. (23.06.2020)