Díra

Tak i já jsem se dostal k této netflixové pecce. Španělé občas umí dost překvapit a tento snímek mezi ostatními dost vyčnívá. Nehledal bych v tom ale žádný politický podtext. Trochu mi to připomnělo kraťas Next Floor od Denise Villeneuve. Celý film se odehrává v jakémsi experimentálním horizontálním vězení. Způsobů, jak se tam dostat je mnoho. Náš hrdina se ocitá v centru dění, aniž by znal jakékoliv okolnosti. Brzy ale zjišťuje, že se jedná o dost nehostinné místo, kde přežijí pouze silní. Jakékoliv slitování musí jít stranou. Jídlo se podává totiž pouze jednou denně, a to prostřednictvím výtahu. Jste omezeni tím, co vám nechají vězni nad vámi. Čím nižší patro, tím míň jídla pro vás. A to, v jakém patře se octnete, je čistě náhodné. Podaří se našemu hrdinovi změnit zavedený systém? Konec je docela otevřený... "Panna cotta je poselství!" (27.03.2020)

Měl jsem pocit, jak kdyby se horor Kostka vyexpil do nové dimenze a tou je španělská pecka Díra. Napjatej jsem byl jak struna od kytary Bruce Dickinsona a užíval si tu minimalistickou atmosféru, kde jste žádnou z minuty nemohli vynechat, protože každá v tom uceleném ději měla absolutní smysl. Jen škoda, že závěr to trošku sejmul. Tam by se s tím asi dalo pohrát líp. (29.03.2020)

Španělé temné filmy umí, to už je známá věc, ale po dlouhé době se trefili do vkusu i mně. Občas řádně nechutný thriller, připomínající kultovní Kosku a zároveň kritika společnosti. Báječný a hlavně výborně zpracovaný nápad, kdy jsem se původně bál toho, že film vyloží karty na stůl v první půlhodině a pak už pojede na neutrál. Není tomu tak a film si drží překvapivě svižné tempo po celou dobu, což je podpořeno minimalistickou, ale naprosto funkční hudbou. (02.09.2020)

Neskutečná pecka. Trochu mě štvalo, že tam některé věci nejsou vysvětleny (třeba na jakém mechanismu funguje plošina, jakým způsobem se kontroluje, zda si někdo z plošiny u sebe nechal nějaké jídlo, jaktože se někdo může přemísťovat mezi jednotlivými patry, v jaké době a na jakém místě se děj odehrává, jak se tam vůbec člověk dostane... těch nezodpovězených otázek film ponechává strašně moc, včetně samotného otevřeného závěru, který obecně nesnáším a považuji ho vždy za zločin na divákovi), ale zase beru, že pro to symbolické vyznění to není zas tak podstatné. Námět toho filmu je myšlenkově prostě dokonalý, což v kombinaci s takřka nesnesitelně znepokojivým hudebním podkresem - myslím, že to je v první řadě hudba, která zde vytvoří atmosféru naprostého pekla a navíc strukturuje děj do jasně vymezených úseků - znamená, že Díra je drásavý, mimořádně intenzivní zážitek, který ale není fyziologicky nepříjemný - sledovat ten film je vlastně dost zábavné, právě pro ten myšlenkový přesah, byť je to občas trochu nechutné. Fantastická věc, která mě hodně nadchla - Španělé opět potvrdili, že v rámci thrillerů dnes jen těžko hledají konkurenci. (25.03.2020)

Zaujímavý upgrade Kocky o nejaký ten filozoficko-psychologický rozmer. Väzenie situované do nekonečných poschodí v ktorom prídel žrádla putuje od najvyššieho poschodia do najnižšieho. Ale keď tí z vyšších poschodí všetko vyžerú, čo ostane pre tých dole? Maximálne tak spoluväzeň. Film ktorý, ukazuje dve veci. Keď je človek dlho o hlade, tak mu začne jebať a je schopný všetkého. Bez ohľadu na to aký kultivovaný bol predtým. A to hlavné posolstvo je asi, že zmenu môžu uskutočniť len tí hore postavení. Najmä keď tí z dola nemajú možnosť sa spojiť. Prípadne sú už tak vyhladovaní, že im jebe. Nejasný otvorený záver nám ale nedá odpoveď, či sa to podarilo, čo je najväčší problém tohto filmu. Tentokrát fakt bodlo zistiť, či to pomohlo. Takže výsledkom je zaujímavá jednohubka, ktorá nenasýti, ale chutí celkom dobre (vzhľadom na námet dosť ironické prirovnanie, hehe). P.S: neverím, že na tej plošine bol dostatok jedla pre všetkých, takže to vlastne nebol psychologický experiment ale iba trochu sofistikovanejší spôsob mučenia. 6/10. (26.03.2020)