Pohádky z mechu a kapradí

Poté, co jsem zhlédl Jak Křemílek a Vochomůrka zabloudili v bedlovém lese, jsem měl v noci děsivé sny... A jak se mnou zamávalo jejich setkání s drakem, to tu raději ani nebudu popisovat... Ano, tihle dva chlapíci z pařezové chaloupky byli kdysi jedni z mých prvních opravdových hrdinů a dodnes u mne stojí ještě výš, než slavný Rumcajs. A po grafické stránce je tenhle večerníček vrchol, který nikdy nebyl překonán. (22.10.2011)

Večerníčková ultraklasika s dabingem oscilujícím mezi mutujícím trpaslíkem a nachlazeným vokálistou kapely Obituary. Když dnes vidím Animáček s epileptickými Pokemóny a Klubem štětek Winx, zůstává jen stesk, že nikdy se nevrátí, pohádka mládí.. Vždycky mě však zajímaly dvě věci. Proč ti dva bydleli v bungalovu postaveném dřevorubci, když se mohli přestěhovat do výškového domu stromové konstrukce a hlavně, jaký byl mezi nimi vztah? Sourozenecký? Přátelský? Nebo snad za tím bylo něco víc? Některé názvy dílů tomu napovídaly (Jak Křemílek a Vochomůrka nevěděli, co se děje, Jak Křemílek a Vochomůrka udělali obrovi píšťalku, či Kterak pudrovali jahody) a přiznávám se, že díl "Jak si Křemílek a Vochomůrka ani nelízli povidel" jsem si z důvodu předpokládaného explicitně-závadného obsahu raději úplně zakázal.. (03.05.2012)

Pokud lze, trávívám přelom roku v kavárně Malá ryba. Jednou se nad ránem dostavila asi pětičlenná mezinárodní skupina mladých hudebníků. Šli ze štace a tady začali hrát jen tak, k nemalé radosti všech přítomných. Zlatým hřebem bylo, když dva z nich, Češi, houslista a pozounér, rozjeli znělku Křemílka a Vochomůrky. Byl jsem v nebi. (29.01.2012)

Podobně jako u Rákosníka musím poznamenat, že vhodnost označení tohoto projektu jako ,,pro děti" je přinejmenším sporná. Faktem je, že na rozdíl od žlutozeleného velkopěstitele marihuany zde hlas koresponduje s předávanou hodnotou, tedy vyzdvižením poklidného soužití gejů. Ovšem když už tvůrci chtěli dosáhnout v očích pididiváků takového cíle, měli snad upozadit sexuální motiv! Křemel s Vošomurem sice po většinu epizod neinklinují k mimopartnerským stykům (patrně proto, že pařez je situován na dosti opuštěném místě), ovšem to, že po celý den neopustí svůj postelový úbor, dává dětem jasnou zprávu o jejich fixaci na noční aktivity. S přimhouřením mých křesťanských brejlidel mohu seriál doporučit, ovšem pouze pro starší osmnácti let, zároveň však před bohem sezdané jedince. Jedinou výjimku mohou býti řádně poučení chlapci, kteří poctivě a se zápalem ministrantují, jsou tedy pod bedlivým dohledem statného faráře. (18.04.2012)

u některých večerníčků vůbec není na škodu, kdy je člověk skoukne i jako dospělý. Ono se řekne, skřítkové, a ještě tak neatraktivní (pravda, sice žijou spolu, ale ty řeči o možné čtyřprocentnosti mi přijdou hodně tendenční a ovlivněné současnou dobou), ale v chaloupce se jim dveře netrhnou, v každém druhém díle nějaká dámská, často dlouhodobější návštěva. Jinak samozřejmě Celbova hudba je naprosto dokonalá. Bohdalové skřípavý hlásek jsem ani jako dítě nemusela, ale narozdíl od Rákosníčka ho tady ještě vydržím - ale nesmí předstírat, že zpívá (a bohužel se tam zpívá (kdovíproč) docela dost). (20.01.2017)